pátek 30. září 2016

SLOVO NADĚJE

Několik měsíců jsem zkoumal a studoval Písmo a prosil jsem Pána, aby mi dal poselství, které by do těchto těžkých časů přineslo naději a povzbuzení. Můj duch volal: „Pane, prosím promluv k mému srdci a dej mi slovo pro Své děti, neboť jedině Ty máš slova věčného života. Jen ty můžeš v této době dát slovo útěchy.“
Duch svatý vyslyšel mou modlitbu a takto promluvil k mému srdci:
„Dám ti jediné zaslíbení ze svého Slova. A pokud se ho budeš celý život držet, provede tě každým nebezpečím.“
UVĚŘTE V PRAVDU
Milovaní, vím, že pokud přijmeme speciálně tento verš a plně mu uvěříme, bude to pro naši víru každodenní pramen síly. Tady je zaslíbení, které mi Duch ukázal:
„VÁŠ OTEC VÍ, CO POTŘEBUJETE, DŘÍVE, NEŽ JEJ POPROSÍTE“ (Matouš 6, 8).
Ve 12. kapitole Lukášova evangelia jmenuje Ježíš věci, o nichž náš nebeský Otec ví, že je potřebujeme. Ve zkratce je to jídlo, pití a oblečení.
„Proto vám pravím: Nepečujte úzkostlivě o svůj život, co byste jedli, ani o tělo, co byste si oblékli…Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra se hodí do pece, čím spíše obleče vás, malověrní“ (Lukáš 12, 22–28). 

čtvrtek 29. září 2016

NEMÁME BÝT PŘEKVAPENI

Musím se vás zeptat: Když zuří bouře, jdeš k Pánu v modlitbě? Pokud ano, pak získáváš sílu, protože tvoje mysl se zaměřuje na lásku tvého nebeského Otce. Zjevuje ti neustále Svoji moc a povzbuzuje tě, že to zvládneš.
Není to Boží vůle, aby se jeho děti obávaly nadcházejících časů. Biblická proroctví a varování by nás neměla zastrašit. Ježíšova slova, která jsou nám určena, jsou velmi prostá:
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám, ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí” (Jan 14:27).
VARUJE NÁS V LÁSCE
Ježíš prorokoval o světových událostech, které mají přijít a které znějí hrozně. Mluvil o válkách, moru a zemětřeseních. A varoval své posluchače: “Budou vás vydávat v soužení a na smrt. Povstanou lživí proroci a mnohé svedou” (viz Matouš 24:3 do 41).
Později v Matouši Ježíš vysvětluje, že předem upozornil na tyto katastrofické události, abychom když vidíme, jak přicházejí, věřili v Něj.
ON JE PÁNEM NADE VŠÍM
Ježíš na nás nechce naložit břemeno strachu. Jenom nechce, abychom byli překvapeni, když jsme zasaženi hroznými bouřemi. Ježíš nechce, aby naše víra ztroskotala, když najednou čelíme neuvěřitelnému utrpení. A nejvíce ze všeho  chce, abychom věřili, že nad všemi těmi hroznými věcmi je on pánem  a jako Otec, který nás miluje, nás před nimi varuje a také nás jimi provede.

středa 28. září 2016

UPNI SVÉ MYŠLENKY NA JEŽÍŠE

Písmo svaté nám jasně ukazuje, že máme ctít každou prorockou zprávu doručenou zbožnými muži a potvrzenou Písmem. Sbírejme všechno poznání, které můžeme o přicházejících bouřích, ať můžeme připravit naše srdce na to, čemu budeme čelit.
Nedovolme ale strachu či úzkosti pohltit naše myšlení či svírat naše srdce. Temnota zajisté přichází a soud je přímo před našimi dveřmi. Jako Boží lid ale nemůžeme dovolit žádnému temnému mračnu, aby zakrylo veliké světlo, jež nám Bůh zaslibuje, lásku a milosrdenství pro Jeho lid.
NEDOVOL SATANU UKRÁST TI NADĚJI
Musíme být dobře informovaní z Božího Slova a od Jeho proroků, ale nevyhrocujme to s poznáváním proroctví až tak, že by nás to úplně přemohlo. Ďábel by rád, aby se to stalo. Ví, že nás nemůže dohnat k pochybování o Pánově Slovu týkající se soudu, tak se pokouší nás dostat do jiného extrému a vést nás do posedlosti strachem z nebezpečí, které má přijít.
Jednoduše Satan nám chce uloupit všechnu naši naději tak, že nás naplňuje myšlenkami plnými strachu z budoucnosti. Nemůžeme ale vyřešit budoucnost tím, že se budeme úplně vším dopředu zaměstnávat. Ve skutečnosti můžeme zakrnět kvůli strachu a utkvělými myšlenkami o hrozných zážitcích.
UPNI SVÉ MYŠLENKY NA JEŽÍŠE
Apoštol Pavel nás uklidňuje tímto návodem:
Konečně, bratři, přemýšlejte o všem tom, co je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, co má dobrou pověst, jestli je nějaká ctnost a jestli je nějaká chvála, přemýšlejte o těchto věcech ( Filipským 4:8, mé zvýraznění).
Jinými slovy: “Slyšeli jste všechny tyto varování. Nyní, ctěte co Boží Slovo zjevuje a co Jeho strážci říkají. A konečně upněte své myšlenky na Ježíše a Jeho dobrotu.“

úterý 27. září 2016

SPOČINUTÍ V OTCOVĚ LÁSCE

Již roky věrně varuji před brzkým příchodem celosvětového ekonomického holocaustu. Dokonce i teď vidíme, jak postupně přichází na celý svět. Varoval jsem, že na křesťany přijde utrpení, že budou obrovské ztráty a tíživé životní situace, a již se to děje. Spousty vzácných svatých všude po celém světě snášejí obrovský finanční a duševní stres.
MĚNÍ SE STYL ŽIVOTA
I když jsou tyto věci hrozné, na žádnou z nich bychom neměli zaměřit svou energii a službu. Místo toho musíme pokračovat v hlásání o lásce Boha Otce a o něžném soucitu našeho Spasitele.
Znám americký styl života – vskutku se životní styl všech prosperujících národů natrvalo změní. Vím, že se všechno potácí a otřásá. Když ale ráno vstávám, nedělám si starosti: „Co budeme jíst? Co si oblékneme? A co topení, světlo, bezpečnost?“ Ježíš nás varoval, abychom se o to nestrachovali.
DOKONALÝ POKOJ
Spočívám v lásce svého Otce. Opravdu vím, že já nejsem Bůh a že jedině On má všechny tyto věci pod kontrolou. Dělám prostě totéž co prorok Izajáš: Nechal svou mysl spočinout v plné důvěře svému Pánu.
„Stvoření opírající se o tebe chráníš pokojem, neboť v tebe doufá“ (Izajáš 26:3).
Prorok Izajáš oznamoval tuto pravdu všem věřícím bez ohledu na věk – a Bůh nemůže lhát!

pondělí 26. září 2016

OD TÉTO CHVÍLE - Gary Wilkerson

„Anděl jí řekl: Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš“ (Lukáš 1:30-31).
Boží milost doslova vyvolala v Mariině životě změnu – obrat o 180 stupňů. Podle Bible otěhotněla. Pokud žiješ z Boží milosti, On neříká pouze: „Všechno se vyřeší; snaž se myslet pozitivně.“ Ne, Bůh mění tvůj svět; obrací věci vzhůru nohama.
RODÍ SE NĚCO NOVÉHO
Marie otěhotněla! Když máš Boží milost, Bůh učiní ve tvém životě počátek – narození něčeho nového. Máš určité potřeby, pláčeš ve své duši. A jakmile přijdeš k Bohu a obdržíš Jeho milost, Bůh na tebe vylije požehnání a změní tvůj život.
Marie to pochopila a začala zpívat:
„Duše má velebí Pána
a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení.
Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení“ 
(Lukáš 1:46-48).
VĚCI SE ZMĚNÍ
Miluji frázi: „Hle, od této chvíle.“ Od této chvíle bude něco jinak – a já chci, aby sis to přivlastnil. Chci, abys měl nyní tuto pravdu ve své duši, ve svém duchu a ve své mysli.
„Od této chvíle“ v tobě probíhá změna. Změna od života zaměřeného na své vlastní touhy k životu naprosto vydanému Pánu, kdy zjišťuješ, že nemůžeš učinit nic pro svou vlastní chloubu. Rozhodni se, že budeš důvěřovat jen a pouze Ježíši.

sobota 24. září 2016

PROMĚNĚNI - Claude Houde

Jedna rodina v našem sboru má silné svědectví. Otec býval zneužíván, poškozován a bit duchovní autoritou, když byl mladý a vůči křesťanství si choval nenávist po celý dospělý život.
Když před pár lety přišel o práci, jeho manželce se začalo dostávat pomoci od několika služeb, které poskytujeme rodinám v našem městě. Později o Vánocích se stala dobrovolnicí, poté si našla přátele a postupně začala navštěvovat sbor pravidelně.
UŽ NIKDY NEPŘEKROČÍM PRÁH KOSTELA
O rok později, když se opět účastnila jedné dobrovolnické akce během Vánoc, kdy se rozdávají balíčky chudým, varoval ji její manžel, „Klidně jdi, ale já tě nevyzvednu! Už nikdy nepřekročím práh kostela!“
Poslední den této akce zavolala svému manželovi a řekla, „Miláčku, jsem tak unavená. Prosím, přijeď mě vyzvednout sem, do sboru.“ Ať ten důvod byl jakýkoliv, neochotně souhlasil. O více než hodinu později ho stále neviděla, a tak se o něj začala strachovat. Dívala se všude po sborových prostorách. Našla ho v kostele, jak nese krabici s jídlem!
„Co to děláš?“ zeptala se.
 „No, rozhodl jsem se, že vejdu dovnitř, abych to všechno viděl na vlastní oči. Potřebovali pomoct, tak jsem se rozhodl, že zůstanu trochu dýl, jestli ti to nevadí.“
SKLONIL HLAVU A PLAKAL
O dvě hodiny později se pár dostal do auta na sborovém parkovišti po tom, co oba viděli stovky rodin – nejchudších z nejchudších – jak přijížděli do sboru a dostávali své balíčky a dárečky. Manžel už se déle nedokázal zkrotit, sklonil hlavu na volant a plakal. Jeho manželka ho takto ještě nikdy neviděla.
Roky zneužívání v rukou „duchovních“ mužů, kteří představovali Boha, stékaly po jeho tvářích v oněch slzách. Konečně své manželce dokázal říct, „Když jsem byl malý kluk, miloval jsem, když se lidé bavili o Ježíši a chtěl jsem druhým pomáhat, jako to dělal On.“
Tento rok se celá jejich rodina účastnila této dobrovolnické akce pořádané opět o Vánocích. Stali se z nich živé kameny, živé listy Jeho milosti, čteny všemi lidmi nadpřirozenou mocí víry.

Claude Houde, vedoucí pastor Eglise Nouvelle Vie (New Life Church) v kanadském Montrealu, je častým řečníkem na Expect Church Vedení konferencí pořádaných World Challenge po celém světě. Pod jeho vedením New Life Church rozrostla z hrstka lidí na více než 3500 v části Kanady s několika úspěšných protestantských církví.

pátek 23. září 2016

DEJ PRŮCHOD MILOSRDENSTVÍ

O Letnicích Duch svatý spočinul na připravených lidech, kteří "byli všichni jednomyslně spolu" (Skutky 2:1, Bible Kralická). Co to vlastně znamená, že lidé byli jedné mysli? Jednoduše řečeno, proudilo skrze ně milosrdenství. Hned to vysvětlím.
Lidi, kteří byli účastni scény letnic, dnes považujeme za církevní otce. Někteří z těchto mužů těžce zhřešili proti Pánu a proti svým bratřím. Všem muselo být odpuštěno a jejich hříchy musely být přikryty, jinak by se církev nepohnula kupředu s dílem, které se  Duch svatý chystal dělat.
TĚŽKÉ HŘÍCHY
Vezměte si takového Petra. Strašlivě se rouhal, zranil Ježíše i ostatní učedníky. Tělo Kristovo Petrovi odpustilo a přikrylo jej, takže už proti němu nikdo nevytahoval jeho minulost. Nebo si vezměte Jakuba a Jana, "Syny hromu." Také oni těžce zhřešili, urazili ostatní učedníky svým vyznáním, že jsou větší než oni. Také jejich hříchy byly odpuštěny a přikryty. 
Teď upřímně - každý, kdo tehdy byl přítomen, mohl říci: "Nech toho, Petře. Kdo tě tady ustanovil vůdcem?  Zapřel jsi Krista." Nikdo to neudělal, protože jejich srdce byla připravená díky milosrdenství. A byli připraveni přijmout Ducha,  když byl mocně vylit na den Letnic. 
ZÁLEŽITOSTI SRDCE
Milovaní, to je ten důvod, proč se Petr ve svých epištolách zaměřuje na záležitosti srdce. On věděl z první ruky, že všechny tyto věci musí ven a musí být odpuštěny, jinak práci Ducha překazí jakákoli tělesnost. To samé platí dnes pro Kristovu církev, pro nás, kteří máme zakusit Jeho mocný déšť sklizně. 
Překazíme dílo Ducha kvůli neodpuštění? Anebo budeme připravení nechat milosrdenství proudit z nás směrem k ostatním?

čtvrtek 22. září 2016

SLÁVA NOVÉHO DOMU

Satan ví, co je psáno v Božím Slově a je odhodlán zabránit velké žni, o které ví, že přichází. Rozpoutal zuřivý útok na církev, používajíc při tom každou zbraň, kterou má, aby odstranil pokoj v Božím lidu.
Melancholie a strach balancujíce na každém národě zanechaly lidi, aby se cítili bezradně. V Americe soudy ustanovily zákony, které se pyšní zvrhlostmi a to vše proti vůli lidu. Výsledek je beznaděj a stres, ochabující duch a dokonce působení fyzické nevolnosti.
HŘÍCHU KONEC
V Hospodinově domě je hříchu konec a peklo je odstraněno. Veškerá společenství se dělí kvůli neshodám ohledně homosexuálních manželství. Mezitím evangelisté - ti, kteří jsou ti předpokládaní nosiči pochodní Božího Slova – vkládají své energie do aktivit, které nejsou orientované na Ježíše.
V Ageův den byli Izraelci odrazováni ohledně nového chrámu, který stavěli. Jejich práce vypadala tak bezvýznamně oproti velikosti jejich prvního chrámu. Jak uvažovali o všech minulých Božích slávách, plakali zoufalstvím nad nejskromnějším domem, který najednou před nimi stál. Ageus se zeptal lidí, „Kdo zůstal mezi vámi z těch, kteří viděli tento dům v jeho prvotní slávě? A jaký jej vidíte nyní? Není ve vašich očích jen pouhé nic?“ (Ageus 2:3)
NESROVNÁVEJ
Milovaní, stejná otázka platí dnes. Možná se ti vybavují velká obrození v minulosti, kde mocně dopadl Duch, a tisíce lidí bylo spaseno. Řekni mi, vidíš život církve dnes jako nic oproti tomu, co se dělo v minulosti?
Říkám ti, slovo, které dal Bůh Ageovi k jeho církvi, je míněno i dnes pro nás: „Můj duch stojí uprostřed vás.… Sláva tohoto nového domu bude větší nežli prvního, praví Hospodin zástupů. A na tomto místě budu udílet pokoj“ (2:5,9)

středa 21. září 2016

DÉŠŤ PŘED SKLIZNÍ

Proroci – od Izaiáše, přes Jeremiáše a Ezechiela až po ty méně významné – odhalují, že během posledních dnů bude na připravený lid znovu vylit Duch Boží. Tato událost je popisována jako „déšť sklizně“. Bůh zaslíbil, že bude ještě větší než „první déšť“, mocné vylití Ducha o letnicích.
Proroctví o „posledním dešti“ se vztahuje k dvěma obdobím dešťů v Izraeli. Připadaly na opačná roční období než dnes u nás. První (dřívější) déšť padal na podzim a zaléval nově zaseté obilí. To je typické pro letnice, kdy přišel „první déšť“ v podobě mocného vylití Božího Ducha. Déšť zalil semena Slova a to vyrostlo a rozšířilo se v celosvětovou církev, jak ji známe dnes.
NENÍ SKLIZNĚ BEZ DEŠTĚ
„Poslední déšť“ v Izraeli přicházel na jaře a dal uzrát úrodě těsně před sklizní. O tomto dešti mluví Zachariáš, o vylití Ducha svatého v poslední ch dnech (Zachariáš 10, 1).
Mojžíš řekl jednoduše to, že bez dalšího deště nemůže nastat sklizeň.  Hospodin skrze něj Izraeli řekl: „I stane se, jestliže budete opravdu poslouchat mé příkazy…že dám vaší zemi ve svůj čas déšť podzimní i jarní a sklidíš své obilí, nové víno i svůj olej“ (Deuteronomium 11, 13-14).
PROBUĎ SE, CÍRKVI!
A konečně v  Joelovi 2, 21 – 27 můžeme jasně vidět, jak to vypadá, když takový déšť před sklizní přijde. Jinými slovy je tu psáno: „Probuď se, církvi! Podívej se kolem sebe. To, co vidíš, bylo předpovězeno. Začíná pršet a Hospodin zformoval zářivé mraky plné vody. Duch vše připravuje na poslední velkou sklizeň.“

úterý 20. září 2016

ZNAMENÍ POSLEDNÍ DOBY

Ve svém prvním dopisu církvi Petr otevřeně mluví o posledních dnech: "Všemu nadešel konec. Proto se vzpamatujte a probuďte se k modlitbám, především si ale zachovejte vzájemnou lásku, vždyť láska přikryje množství hříchů." (1.Petrův 4:7-8)
I ve svém druhém dopisu poslední dobu zmiňuje a píše církvi, "...stan mého těla bude brzy složen" (2. Petrův 1:14). Jinými slovy, říká, "Bůh mi ukázal, že už na tomto světě nebudu dlouho".
Petrovo poselství bylo určeno pro novozákonní církev v době, kdy dopis psal, i pro každou následující generaci věřících. Je to varovné poselství, včetně těchto proroctví:
"..mezi vámi budou falešní učitelé, kteří pokoutně zavedou zhoubné bludy." (2. Petrův 2:1)
"...v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat:"Co je s tím slibem  o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!" (2. Petrův3:3-4)
"... zvláště pak ty, kdo se podvolují nečistému tělesnému chtíči a přezírají Pánovu vládu. Tito samolibí drzouni se dokonce nebojí vysmívat se nebeským mocnostem." (2.Petrův 2:10)
"Pánův den ovšem přijde jako zloděj." (2. Petrův 3:10)
"Má-li být všechno takto zničeno, jak svatě a zbožně tedy musíte žít vy, kteří dychtivě vyhlížíte příchod Božího dne! Nebesa se tehdy rozplynou ohněm a živly se roztaví žárem, my ale vyhlížíme nové nebe a novou zemi - domov spravedlnosti:" (2. Petrův 3:11-12)

pondělí 19. září 2016

OSVĚŽUJÍCÍ, ŽIVÁ VODA - Gary Wilkerson

Jak Boží osvěžení ovlivňuje naše životy v praktických způsobech?
OSVĚŽENÍ NAŠICH OKOLNOSTÍ
Když Bůh osvěží naše okolnosti, tak změní staré zvyky, které mohou zahrnovat naše manželství, naše finance, naši práci. Může odhalit nezdravé vzory utrácení a přesvědčit nás je změnit. Může nás dokonce vést ke hledání finančního poradenství, které nám může pomoci nahradit špatné vzory a naučí nás být moudrými správci.
Možná, že bude chtít narušit staré vzory v našem manželství, vzory, které nás ponechávají zaseknuté v neláskyplných způsobech. Náš Otec je připraven nás osvěžit oplývající milostí pokaždé, když to potřebujeme. Tento druh osvěžení jedná s našimi okolnostmi.
OSVĚŽENÍ PODSTATY
Pak máme osvěžení podstaty — osvěžení, které jde za naše okolnosti, aby obnovilo naše duše, naše životy, našeho vnitřního člověka. Tento druh osvěžení neplyne jendo nás, ale nás. Naplní nás to radostí pro naše manželství; pro odvádění desátků a dávání zdarma; pro čelení těžkým vztahům s nadějí a odvahou a energií.
In short, core refreshing causes us to anticipate every moment of life with Jesus. It stirs in us a heart that says, “I’m fully alive, not dreading the day. I’m thrilled to follow You, Jesus. You have made me bold, not fearful. Let me use this vast overflow of life for You!”
VŠECHNO MU TO PŘINES
Co z tebe nyní plyne? Nevěra, reptání, strach? Nebo víra, naděje a láska? Tak jak to On udělal na svátku v Jeruzalémě, tak Ježíš k tobě volá, abys Mu přinesl svoji nevěru, svoji hořkost a svůj strach. On to chce nahradit spokojeností a nakazit tě k tomu, aby tě převedl z prázdnoty do plnosti, přenést tě z prázdnoty do plnosti.
Ježíš slíbil, “Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, ‘proudy živé vody poplynou z jeho nitra’” (Jan 7:37-38, NLT).

sobota 17. září 2016

ZÁZRAK V MÉ RODINĚ - Nicky Cruz

Přál bych vám zažít zázrak, který se stal v mé rodině. Přál bych si, abyste mohli cítit ten rozdíl mezi tím, jak žijeme teď a jak jsme žili, když jsem byl mladý. Dnes své bratry a sestry velmi miluji. Není nic, co bych dělal raději než posedět, smát se, mluvit a plakat se svou rodinou.
MALÝ NICKY, VELKÝ NICKY
Ty časy, kdy cestuji zpět do Portorika navštívit rodinu, patří mezi moje nejvzácnější vzpomínky. Když jedu domů, nejsem už Nicky Cruz, evangelista a kazatel. Pro mé starší bratry jsem „malý Nicky“ a pro ty mladší jsem „velký Nicky“, prostě jeden z členů rodiny.
Nebyli jsme vždy takoví šťastní, bezstarostní a laskaví. V naší rodině máme mnoho bolestné minulosti, ale nikdo z nás nechová pocity zášti. Když přišel Ježíš do našich životů, přinesl s sebou explozi lásky, milosrdenství a odpuštění. Nikdo si v sobě nedrží nenávist. Nedržíme si v sobě nic než lásku v našich srdcích mezi námi. Netrávíme žádný čas litováním, jen se radujeme v Ježíši, kterého známe dnes, On nám všechno v budoucnosti přinese.
ZBAVIT SE BOLESTI
Ježíš může pro lidské srdce udělat to, co nikdo jiný nedovede. Když On přijde žít do tvého srdce, dělá více než to, že ti odpouští, On zanechává nadpřirozené semínka odpuštění, které nesmažou pouze hříchy, ale i bolest, kterou hřích přinesl. Tato semínka nejenže mohou uzdravit naše srdce, mohou uzdravit i naše vztahy. Mohou pokrýt každou bolest naší minulosti a zničit ji.
Nikdy nebudu moci Ježíši dostatečně poděkovat za to, co udělal pro naši rodinu. Za odpuštění, milosrdenství a milost, jež přinesl a znovu nás dal dohromady.
A to stejné On může udělat pro kohokoliv. Pro každou rodinu. I pro tvoji, pokud to potřebuješ!

Nicky Cruz, mezinárodně známý evangelista a plodný autor, který se obrátil k Ježíši Kristu od života v nenávisti a zločinnosti poté, co potkal v roce 1958 v New Yorku Davida WilkersonaPříběh o jeho dramatickém obrácení poprvé zazněl v knize Davida Wilkersona  Dýka a kříž a pak jej později popsal sám Nicky ve svém bestselleru Utíkej, malý, utíkej. 

sobota 10. září 2016

JINÝ UČITEL - Jim Cymbala

Před dvěma tisíci lety měli učedníci Ježíše za svého učitele, ale i oni často těžko rozuměli tomu, čemu je učil. Máme nespočet příkladů, kdy Ježíš něco říká a učedníci ho vůbec nechápou. Prostě nerozumí. Jeden se s ním dokonce pohádá a trvá si na svém: "Ne, ty nepůjdeš na kříž, to nedovolím."
Ježíš je učil o důvěře k Bohu a hned v další kapitole vidíme, jak Bohu nedůvěřují. Ježíš dokonce použil sám sebe jako příklad v lekci o pokoře. Během Poslední večeře se Ježíš prokázal jako Boží služebník a umyl učedníkům nohy. A přesto při té samé večeři se učedníci dohadují, který z nich je největší. (Lukáš 22:24-27)
Ježíš jim ale zaslíbil, že až zemře, jiný učitel přijde a pomůže jim správně vstřebat duchovní pravdy. 
"Ještě vám mám mnoho co říci, ale teď to nemůžete unést. Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám za sebe, ale řekne vše, co uslyší - oznámí vám i věci budoucí. On mě oslaví, neboť vám oznámí, co přijme ode mě. (Jan 16:12-14)
Ježíš jim řekl nejenom to, že je na cestě lepší učitel, ale že jim sdělí věci, které jim On sám zatím nemohl předat. Jinými slovy Ježíš říká, "Chci vám toho říct víc, ale bude vás o tom učit ten nový učitel". Duch "vás uvede do veškeré pravdy" a vtiskne vám ji do srdce, učedníci. Potom vám bude význam Ježíšova života a smrti, víry, naděje, lásky a moci modlitby, i mnoho dalšího, úplně jasný.

Jim Cymbala založil sbor s názvem "Brooklyn Tabernacle" (brooklynský svatostánek) s méně než dvaceti členy v malé zanedbané budově v problémové městské čtvrti. Je brooklynským rodákem a dlouholetým přítelem Davida i Garyho Wilkersona.

pátek 9. září 2016

DŮVĚŘUJ MU

Přemýšlím nad tím, zda jsou andělé zmateni všemi těmi starostmi a úzkostmi těch, kteří se hlásí k víře v Pána. Těmto nebeským bytostem to, že si děláme starosti, jako bychom neměli pečujícího Otce v nebi, musí připadat jako urážení Boha.
Jaké rozpačité otázky si andělé musí klást mezi sebou:
„Oni nevěří tomu Jedinému, který je miluje? Neřekl jim, že zná všechny jejich potřeby? Nevědí snad, že nás Otec posílá starat se o ně v časech nebezpečí? Nevěří, že Ten, který krmí ptáky, ryby, celé zvířecí království, je nasytí a oblékne? Jak se můžou trápit a starat, když vědí, že Bůh má veškerou sílu a bohatství a může naplnit potřeby všeho stvoření? Jak Ho můžou obviňovat z opomínání, jakoby nebyl věrný Svému Slovu?“
Ptáci zpívají, zatímco my si stěžujeme a mluvíme o strachu a úzkosti. Lilie na poli stojí vzpřímeně ve své slávě, zatímco my vadneme a krčíme se před tím nejmenším větrem protivenství.
Krásně to vystihuje následující báseň:
Samotní ptáci tě veselou písní kárají;
a květiny tě učí, že špatné je trápení.
„Hlavu vzhůru“ vrabec cvrliká. „Tvůj Otec mě sytí;
přemýšlej, ó milé dítě, jak zahrnuje tě Svou péčí.“
„Neboj se, On oblékl sedmikrásku i blatouch,“ šeptají květiny,
„tak proč bys měl být bázlivý?“
Tedy starostmi se nesužuj, aby netížily tě.
Tím bys zdvojnásobil problémy a trápil tím i druhé.
Máš svého nebeského Otce. Důvěřuj Mu!

čtvrtek 8. září 2016

NÁŠ NEBESKÝ OTEC TO VÍ

„Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘ (Neboť o to všechno horlivě usilují pohané).“ (Matouš 6:31-32).
Ježíš varuje před pohanskou tendencí ke strachování, Jeho slova se dotkla mé duše. Říká nám, že strachování o naše zaměstnání, naši rodinu, naše přežití – je pohanský způsob života.
ŠPATNÝ POSTOJ
Strachování se je postoj těch, kteří nemají nebeského Otce. Neznají Boha a Jeho touhy být znám jako: pečující, zaopatřující a milující Otec na nebesích.
Pro všechny, kteří věří, nestačí znát Boha jenom jako Všemocného, Stvořitele a Pána všeho. Chce, abychom ho znali také jako našeho nebeského Otce.
„Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete“ (6:32).
„Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku“ (6:34).
SPRÁVNÝ POSTOJ
Těmito prostými slovy nám Ježíš přikazuje: „Nepřemýšlejte a nestrachujte se co se zítra možná stane či nestane. Nemůžete nic změnit a nepomůžete tomu, když se budete strachovat. Když tak činíte, chováte se jen stejně jako pohané.
Ježíš potom řekl, „Hledejte nejprve království Boží a Jeho spravedlnost a všechny ostatní vám bude přidáno“ (6:33). Jinými slovy, jdeme k milovanému Ježíši. Pokračujeme a všechny své potřeby vkládáme na Něho. A odpočíváme v Jeho věrnosti. Náš nebeský Otec bude vidět, že jsme zajištěni všemi základními životními potřebami. 

středa 7. září 2016

TVÉ SOUČASNÉ TRÁPENÍ

Jednoduše nedokážeme vysvětlit, proč tolik poctivých lidí čelí nepřekonatelným utrpením. Proč se těžkosti množí těm, kdo hluboce milují Boha?
„Všechno je to z důvodu, aby nás to naučilo trpělivosti.“
„Učí to Boží lid více Mu důvěřovat.“
Opravdu? Jsou to skutečné důvody nebo nic víc než klišé? Taková tvrzení zajisté postrádají smysl pro ty, kteří podstupují kritické období.
Během nedávného času, kdy jsem byl osobně zakoušen, jsem se zeptal Pána, „Pokud jsou toto lekce, kterými musím projít právě v této zkoušce, prosím, abys mě je naučil.“
VŠE JE TO O VĚČNOSTI
Duch promluvil zcela jasně do mého srdce: „Tvoje současné utrpení nemá co dělat s trestem. Ve skutečnosti to nemá ani co dělat s tímto světem. Tvá intenzivní dlouhodobá zkouška souvisí s věčností. Připravuji tě pro tvou službu a duchovní úřad v Mém Království.“
Milý svatý, věřím, že jsme odstavováni od všeho, co je tohoto světa. Bolesti, které nyní pociťujeme, jsou hrozné porodní bolesti. Bůh dovolil, abychom byli tak oslabeni lidskou silou, že zastavíme veškeré naše snažení a necháme Ho, aby si vzal zbytek cesty.
Toto je stará evangelijní píseň:
Časem, až přijde ráno,
až se všichni Boží svatí shromáždí doma,
povíme příběh o tom, jak jsme zvítězili,
a porozumíme tomu lépe až časem.
By and by, when the morning comes, 
When all the saints of God are gathered home, 
We will tell the story of how we've overcome, 
And we'll understand it better by and by. 
Svědčím o Boží dobrotě celý svůj život. A až přijde nový život, budu tento příběh vyprávět všude po nebi – příběh o tom, jak skutečně, blízce a milostivě se ke mně Ježíš choval v mých nejtěžších časech. Sláva Bohu!

úterý 6. září 2016

HOSPODIN JE NAŠÍM ZDROJEM

Existuje nějaký bod při naší cestě s Bohem, kdy se staneme tak důvěřujícími a věrnými díky rokům zkoušek, že můžeme očekávat úlevu od duchovní bitvy?
Existuje někdy dovolená od problémů, doba, kdy můžeme odpočívat svobodni od zkoušek? Získá nám (snad) celoživotní plnění požadavků víry oddech od boje? Je možné ve víře dosáhnout bodu, kde už není zkouška nutná?
Podle Písma je odpověď na všechny tyto otázky ne.
První důvod pro pokračující zkoušky je dobře znám většině křesťanů. Důvodem je, že život víry neustále ukazuje, že lidstvo potřebuje Boha, ať jde o jakékoli věci. Jednoduše řečeno, my nikdy nedosáhneme bodu, kdy bychom nepotřebovali Boha. Myšlenka “nucené dovolené od zkoušek” předpokládá “nucenou dovolenou od potřeby.” A nikdy nenastane doba, kdy naše potřeby jsou uspokojeny našimi silami. Hospodin je náš zdroj, naše všechno ve všem.
SPOLEÁHÁŠ SE SÁM NA SEBE?
Bible nám ukazuje na příkladu Izraele, že když jeho potřeby byly uspokojeny, lid se přestal na Boha spoléhat. Spoléhali,  že je o ně postaráno, když přece Bůh  slíbil, že se postará o všechny jejich potřeby. Jak nám Ježíš říká, naším cílem není to, aby byly naplněny naše potřeby, ale abychom žili každým slovem, které vychází z Božích úst.
“Je napsáno: Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst” (Matouš 4:4).
“Mějte touhu po nefalšovaném mléku Božího slova, abyste jím vyrostli” (1. Petrova 2:2).

pondělí 5. září 2016

OŽIVUJÍCÍ PRAMEN​ - Gary Wilkerson

Na začátku své služby o sobě Ježíš vydal prohlášení:
„V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal“ (Jan 7,37)
Ježíš to pouze neoznámil – On to zvolal. Počkal až do hlavního dne svátků, aby vystoupil a veřejně prohlásil toto:
„Zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, ‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo“ (Jan 7,37-38)
ZNIČENI MRTVÝM NÁBOŽENSTVÍM
Jednalo se spíše o akt soucitu než o teologické prohlášení. Mrtvé náboženství srazilo Boží lid k zemi. Náboženství, které je mělo oživit, je zanechalo zcela bez života. Nyní Ježíš oznámil: „Já jsem vaše nádoba chladné vody, osvěžující pramen, který stále proudí. Můžete ze mě pít, aby byl váš život nepřetržitě obnovován.“ Pro přístup k tomuto úžasnému prameni nemusíme splnit žádné podmínky. Kristus náš ujišťuje: „Každý, kdo ve mne věří, může přijít a pít.“
OBNOVUJÍCÍ TLAČÍTKO
Přátelé, život v Kristu je to nejlepší obnovující tlačítko. Když ho stiskneme, tak i ta nejzakrnělejší duše plná zoufalství a strachu je oživena mocí z nebes. Když Ježíš říká: „Proudy živé vody poplynou z mého nitra,“ ukazuje nám, jak budou vypadat naše životy po Jeho pouhém doteku. Jeho Duch nás tak naplní, že budeme přetékat bohatým životem, milostí, soucitem a láskou. Jeho proud života všechno proměňuje.
Jak už jsem mnohokrát řekl, Hospodin nám nikdy nedá poselství, aniž by ho podepřel Svou mocí. Jestliže nás povolal k životu v úžasné plnosti a obnově, pak nám poskytne všechno potřebné k tomu, aby se tak stalo. 

sobota 3. září 2016

MOCNÁ SLOVA VÍRY - Carter Conlon

 V poslední knize Starého zákona mluvil prorok Malachiáš o něčem, co se již odehrálo a co se mezi Božím lidem v dobách duchovního úpadku znovu stane. „Tehdy spolu promlouvali ctitelé Hospodina“ (Malachiáš 3, 16). Jak promlouvali? Copak spolu nemluvili i před tímto okamžikem v historii? Co jejich slova změnilo?
Písmo nám říká, že „starosti člověka tíží v srdci, laskavé slovo ale radost navrátí“ (Přísloví 12, 25). Také v něm čteme: „jak dobré je slovo v pravý čas!“ (Přísloví 15, 23) a nabádá nás: „ať jsou vaše slova vždy vlídná a ochucená solí“ (Koloským 4, 6).
Klidná slova víry mají obrovskou moc. Musíme se teď navzájem povzbuzovat! Nepotřebujeme oheň, zemětřesení nebo vítr. Tyhle věci jsou ohromné, a když se je Bůh rozhodne udělat, tak ať se stanou. Ale existuje něco mnohem mocnějšího než všechny tyto jevy dohromady, zvláště v této době. Je to ten tichý, jistý hlas víry v Boha. Je to hlas, který říká: „Všechno je v pořádku. Bůh má tvoji situaci pod kontrolou, sestro, bratře. Bůh stále sedí na trůnu. Ježíš je stále vítězem a my jsme stále víc než jen bojovníci.“
Neumíte si vůbec představit, jakou moc je Bůh ochoten vylít skrze váš život každý den – ve vašem okolí, v práci nebo doma – jen díky tomu, že budete mluvit s jistotou víry v dobrotu a věrnost Boží. Otevřeme Pánu svá srdce a začněme spolu mluvit tím klidným, tichým hlasem. Zjistíme, jak úžasná výsada je být vyslancem Boží moci pro dnešní generaci.

Carter Conlon se přidal k týmu pastorů Times Square Church v roce 1994 na pozvání zakladatele Dawida Wilkersona, starším pastorem byl ustanoven v roce 2001. 

pátek 2. září 2016

DAVIDOVA VÍRA

Král David byl známý tím, že plně důvěřoval Bohu. Následující verše, které napsal, jsou tak hlavní myšlenkou jeho života:
„Hospodin je má síla a můj štít, v něho doufá mé srdce.
Dostalo se mi pomoci, proto mé srdce jásá, proto mu budu
vzdávat chválu svou písní“ (Žalm 28, 7).
Tohle pro Davida nebyla jen slova. Z Písma víme, že v jedné události svého života za druhou prokázal David velkou víru v neskutečných situacích.
VELKÉ ČINY
David skrze víru v Boha učinil velké věci:
  • Zabil lva a medvěda holýma rukama.
  • Zabil pelištejského obra Goliáše.
  • Unikl, když se ho Saul pokoušel zabít.
  • Nad všemi nepřáteli slavně zvítězil.
Později byl skrze víru a pokání znovu dosazen na trůn poté, co se ho jeho syn Abšalóm pokusil zabít.
Ve všech těchto chvílích se David chlubil v Hospodinu:
„Jak velká je dobrota, kterou chováš vůči těm, kdo se tě bojí! Před lidskými syny ji prokazuješ těm, kdo v tobě hledají útočiště” (Žalm 31, 20).
Není divu, že Písmo nazývá Davida mužem podle Božího srdce!
Písmo také říká, že tento požehnaný muž podlehl pokušení a strávil dny, týdny, měsíce v bolesti a utrpení nad svými zkouškami a prohrami. David také prošel vážnými depresivními stavy; píše, že se cítil velmi osamělý a často usínal s pláčem. Občas prožíval takové trápení a soužení, že si přál zemřít.
Přesto ani během let toho největšího utrpení neztratil David víru. Jen málo lidí z Bible bylo zkoušeno, sužováno a prověřováno tak jako David. Ale on z toho všeho vyšel s ještě větší vírou.

čtvrtek 1. září 2016

TVÁ SLUŽBA VE VĚČNOSTI

Rád bych všem, kteří procházejí mnoha povodněmi a zkouškami ohněm, předložil zvláštní slovo. Věřím, že tento čas zkoušek pravděpodobně nemá nic společného s trestem. Spíše bych řekl, že je to něco věčného – něco, co se týká tvého života v novém světě, který má přijít.
Bitva, kterou teď podstupuješ, není o tomto světě, ani o tělu, ani o ďáblu. Tento boj je přípravou na tvou věčnou službu ve slávě.Jsi připravován pro službu na druhém břehu.
BOŽÍ PŘÍPRAVA
Přemýšlej o tom: Přesně v ten den, kdy jsi v důvěře odevzdal svůj život Bohu, On věděl, že tvé současné soužení nastane. Věděl také to, že přese všechno, co na tebe přijde, Jej budeš milovat a zvítězíš.
Jsem přesvědčen, že všechno čemu nyní čelíš, směřuje k Novému Jeruzalému. Apoštol Jan píše o tom čase, který má přijít:
  • „A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit.“ (Zjevení 22:3)
  • „Noci tam již nebude . . . a budou s ním kralovat na věky věků.“ (22:5)
  • „A učinil je královským kněžstvem našeho Boha; a ujmou se vlády nad zemí.“ (5:10)
Vše hovoří o činnosti. To nasvědčuje tomu, že Bůh nás nyní připravuje na to, čím nás chce pověřit v novém světě. Jednoduše řečeno má s námi plány, jež jsou mimo naše chápání.
Pavel o tom mluví, když říká, že budeme ustavičně sloužit Bohu se vší radostí:
„Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši, aby se nadcházejícím věkůmprokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši.“ (Efezským 2:6-7, kurzíva přidána)