středa 30. listopadu 2016

TVŮJ ČAS S NÍM

Král Ása vedl Boží lid k zázračnému vítězství nad Etiopskou milionovou armádou. Poté vydal svědectví, že Boží přítomnost rozprášila nepřítele.
„Ása volal . . . Hospodine, mimo tebe není pomoci pro boj mezi mocným a bezmocným. Pomoz nám . . . vždyť spoléháme na tebe a ve tvém jménu jsme vytáhli proti tomuto davu. . . . Hospodin porazil Kúšijce před Ásou.“ (2. Paralipomenon 14:11-12)
Když Ása vedl svou vítěznou armádu zpět do Jeruzaléma, potkal v městské bráně proroka Azarjáše, který mu řekl: „Slyšte mě, Áso . . . Hospodin bude s vámi, když budete s ním. Jestliže ho budete hledat, dá se vám nalézt, ale jestliže ho opustíte, opustí vás. Po mnoho dní byl Izrael bez pravého Boha . . . Ve své tísni se vrátil k Hospodinu, Bohu Izraele; hledali ho a dal se jim nalézt.“ (2. Paralipomenon 15:2-4)
Zde je tajemství jak získat a udžet si Boží přítomnost ve svém životě. Hospodin připomněl Ásovi bez jakýchkoliv nejistých podmínek: „Áso, nikdy nezapomeň, jak jsi přišel k tomuto vítězství. Když jsi byl v nesnázích, hledal jsi Mě celým svým srdcem. Pamatuj si, to, co ti přineslo vítězství, byla Má přítomnost.“
Dnes se oblak Boží přitomnosti vznáší nad tvým skrytým důvěrným časem modlitby. On tě povede, posílí tě a bude tě držet v Božím odpočinku, dá ti vedení ve tvém domě, práci, ve vztazích. Můžeš mít společenství s Pánem kdekoliv, ať po cestě do práce nebo cestou do školy. Můžeš všeho nechat a říct: „Pane, mám teď půl hodiny a chci s Tebou mluvit.“ To je tvůj „důvěrný čas“ s Ním.

úterý 29. listopadu 2016

TICHÉ SPOČINUTÍ A DŮVĚRA

Mojžíš byl přesvědčen, že bez Boží přítomnosti by bylo marné se o cokoli v životě pokoušet. Když mluvil s Hospodinem tváří v tvář, směle prohlásil: „Kdyby s námi neměla být tvá přítomnost, pak nás odtud nevyváděj“ (Exodus 33:15). Říkal: „Hospodine, nebudeš-li s námi, nedokážeme to. Neuděláme jediný krok, pokud nebudeme ujištěni o Tvé přítomnosti.“
Mojžíš věděl, že to, co oddělilo Izrael od ostatních národů, byla Boží přítomnost, a totéž platí o dnešním Božím lidu. Boží přítomnost nás vede a činí v nás i skrze nás Boží vůli. Jeho přítomnost také zahání strach a zmatek.
Mojžíš měl tento postoj: „Stavíme pouze na jediném pravidle: Jediný způsob, jak být vedeni, jak bojovat a přežít v této době, je přebývat v Boží přítomnosti. Když je Jeho přítomnost v našem středu, nikdo nás nemůže zničit. Avšak bez Něho jsme bezmocní a odsouzení k zániku. Nechť všechny národy světa důvěřují ve své mocné armády, železné vozy a vycvičené vojáky. My budeme důvěřovat v konající přítomnost Hospodina.“
Bůh Mojžíšovi na jeho smělé prohlášení odpověděl: „Já sám půjdu s vámi a dám vám odpočinutí“ (Exodus 33:14). Hebrejské slovo zde přeložené jako odpočinutí znamená „bezpečná a pokojná důvěra.“ Bůh říkal: „Ať už budete čelit jakékoli bitvě nebo zkoušce, vždycky budete moci ve Mně nalézt tiché spočinutí a důvěru.“

pondělí 28. listopadu 2016

NÁSLEDOVÁNÍ JEŽÍŠOVA PŘÍKLADU - Gary Wilkerson

Jen před pár desetiletími by jakýkoli politický vůdce přistižený při nějakém skandálu okamžitě rezignoval. Dnes je ale s takovými posty trocha hanby spojena. Přemýšlím o Hospodinových slovech řečených Jeremjáši: „Zastyděli se, že páchali ohavnosti? Ne, ti se nestydí, neznají zahanbení. Proto padnou s padajícími, klopýtnou v čase, kdy je budu trestat, praví Hospodin“ (Jeremjáš 8:12).
My, jakožto křesťané, víme, že naše naděje není závislá na dění tohoto světa. Kdykoli jsme vkládali své naděje v politiky či instituce, zažili jsme zklamání. A přece veřejný hřích nahromaděný během posledních dvaceti let vyvolává pobouření. A stejně jako bylo řečeno Jeremjášovi, Bůh nebude mlčet.
Jen před pár lety byla uznána homosexualita, ačkoli Bible jasně učí opačný názor. Jakožto křesťané milujeme homosexuály i kohokoli jiného se sexuálním hříchem. Ať už na to pohlížíme jakkoli, sex s osobou stejného pohlaví není v souladu s Písmem. (Některé církve říkají, že může být, tím však velmi znevažují Boží autoritu.)
Když následujeme Ježíšova příkladu v obětavé lásce ke všem lidem, včetně homosexuálů, dostáváme nálepku: „nesnášenliví a fanatici.“ V Bibli ale není ve spojitosti s homosexuály žádná nenávistná řeč – je tam pouze nepohodlná řeč – ohledně hříchu. Právě teď nám společnost v podstatě přikazuje, ať odstraníme pasáže považující homosexualitu za hřích. Drásá mi to srdce, protože se homosexuálům předkládá lež. Ať jsme kýmkoli; jestliže se neodvrátíme od hříchu, strašně tím utrpí náš vztah s Bohem.

sobota 26. listopadu 2016

SESTUPTE DOLŮ Z HORY - Claude Houde

„Celá pospolitost Izraelců zůstala ve stanu setkávání. Lidé reptali proti Mojžíšovi a Áronovi a obviňovali se i navzájem: „Vy za to můžete.“ Od Hospodina vyšlehl hrozný hněv a začala pohroma. Tisíce lidí umíraly. Áron vzal kadidelnici z Božího oltáře a běžel doprostřed shromáždění. Postavil se mezi mrtvé a živé, aby vykonal smírčí obřady, a pohroma se zastavila“ (viz Numeri 17,6–13).
V tomto příběhu vidíme mocné a důležité znázornění dnešní Církve – a nás samotných – jak se neustále snažíme zůstat uvnitř, ve „stanu setkávání“, zavření v mentalitě „naše potřeby jsou velmi důležité, zatímco ti lidé venku – ti nevěřící a nespasení – jsou tak špatní.“
SEBESTŘEDNÍ KŘESŤANÉ
Sebestředné společenství zůstává uvnitř a nemá čas, energii ani nadšení pro to vydat se za lidmi ven, protože mezi čtyřmi zdmi kostela se vedou vzájemné bitvy. Náboženské rituály brání každé evangelizační iniciativě a církev umírá. Vášeň byla nahrazena otřepanými frázemi. Racionalismus udusil zjevení. Je zde náboženská hierarchie, ale žádní opravdoví hrdinové.
Učedníci stáli na Hoře proměnění v Ježíšově přítomnosti. Obklopila je Boží sláva uprostřed dech beroucího prorockého zjevení. A Petr triumfálně oznámil to, co se bohužel stalo hromadným přístupem a hymnou pro stovky a tisíce dnešních věřících: „Je dobré, že jsme zde. Postavme tu tři stánky a zůstaňme tu.“
BUĎTE HRDINOU PRO BOHA
Lidé chtěli zůstat v „místě setkávání“ a Petr se chtěl zdržet na Hoře proměnění.  Ale mezitím na úpatí hory stojí utrápení, v zajetí žijící lidé, zoufalí a všemi opuštění, kteří potřebují hrdiny, již by sestoupili z hory dolů a přinesli jim vykoupení.

Claude Houde, vedoucí pastor Eglise Nouvelle Vie (New Life Church) v kanadském Montrealu, je častým řečníkem na Expect Church Vedení konferencí pořádaných World Challenge po celém světě. Pod jeho vedením New Life Church rozrostla z hrstka lidí na více než 3500 v části Kanady s několika úspěšných protestantských církví.

pátek 25. listopadu 2016

ÚŽASNÝ SLIB

Víme, že v průběhu staletí ti, kteří důvěřovali Ježíši, mnoho trpěli. Od doby kříže byli mučeni, někteří obzvlášť krutě. Někteří novozákonní věřící přišli o své domy a půdu a žili v jeskyních.
Milovaní, žádný pravdivý kazatel Božího slova vám nikdy neslíbí, že nebudete trpět, že nepřijdete o majetky, že budete mít stále svoji životní úroveň. V nebi je “velký zástup svědků”, kteří by řekli všem z nás, kteří milujeme Ježíše:
“Pravdou je, že v Kristu jsme byli vždy v bezpečí — věčně v bezpečí. Jeho milost byla s námi v každé krizi. Ano, byla období bolesti, utrpení a těžkých časů. Ale žádná zkouška tě nikdy nemůže oddělit od Krista, který je „archou bezpečí.”
Chci, abyste se drželi tohoto úžasného slibu z 1. Petrovi 1:3–9:
“[On] nám dal ze svého velikého milosrdenství vzkříšením Ježíše Krista možnost narodit se znovu k živé naději. V nebesích je pro vás připraveno dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení.
“Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se prokázala pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm k vaší chvále, cti a slávě v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus. Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přece v něj věříte a jste naplněni nevýslovnou, vznešenou radostí, a tak docházíte cíle víry - spasení duše.”

čtvrtek 24. listopadu 2016

ARCHA BEZPEČÍ

Když mám žít svojí vírou, musím to udělat stejně jako Noe a vystavět si archu, abych proplul bouří.
"Noe věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny." (Židům 11:7)
Archa, kterou Noe postavil, představuje Ježíše Krista - na zemi neexistuje žádné jiné bezpečné místo.
Když Izaiáš prorokoval o králi, který bude spravedlivě vládnout, přesně popisoval Krista:
"Každý z nich bude jako skrýše před větrem a úkryt před průtrží mračen, jak tekoucí vody ve vyprahlém kraji , jako stín mohutné skály v žíznivé zemi." (Izaiáš 32:2)
Po celém světě lidé zoufale hledají bezpečné místo, kam by ukryli svoje peníze. Davy kupují zbraně, aby ochránily svoje rodiny během doby, která dle jejich přesvědčení bude temným obdobím  "každý sám za sebe." To se týká i biblicky věřících křesťanů. 
Doposud se na zemi nenašlo místo,  kde by bylo opravdu bezpečno, tedy kromě setrvávání v Kristu. Nevyhlašuji to jako nějakou prázdnou teologii, jako něco,  co křesťané bezmyšlenkovitě vyslovují. Ti, kteří důvěřují Ježíši ohledně bezpečí,  už po více než dva tisíce let zakoušejí, že Bůh je věrný svému slovu.  
"Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu." (Přísloví 18:10)
"Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, vysvoboditeli, Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade! (Žalm 18:3)

středa 23. listopadu 2016

BOŽÍ VELKOLEPOST A SÍLA

Věřím, že právě teď církev potřebuje doplňkový kurs o Boží velkoleposti a síle, více než obdržel Job. Bůh řekl Jobovi v podstatě toto:
„Co znamená všechna ta temná, beznadějná řeč, kterou od tebe slyším? Postav se a naslouchej Mi. Já jsem Ten, kdo položil základy Země; učinil světlo a temnotu; vytvořil déšť, sníh, led a vítr; dal křídla opeřencům a nakrmil polní zvěř. Vládnu nad celou přírodou.“
„Řekni mi Jobe, kdo může zahřmět hlasem jako já? Kdo může nahlédnout do srdce každého muže a vidět co je v něm skryto? Kdo dokáže rozpoznat pyšného, nalézt ho a srazit“ (viz Job 38).
Milovaní, Ten stejný Bůh, který zná jméno a bydliště každého pyšného člověka zná také tvé jméno, bydliště a okolnosti ve kterých se nacházíš. A On tě bude držet ve Svém srdci po všechny tvé dny, v každém dopuštění. Přijímáme to, když žijeme vírou.
Pokuď žiji vírou, nebudu se strachovat o budoucnost Božího lidu nebo církve v katastrofě.
„Na této skále zbuduji svou církev; a brány pekel ji nepřemohou“ (Matouš 16:18).
Tento Ježíšův slib povzbuzoval víru celých generací a podpírá nás v současné světové kalamitě.

úterý 22. listopadu 2016

SPRAVEDLIVÝ BUDE ŽÍT PRO SVOU VĚRNOST

„Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.“ (Abakuk 2:4)
Fráze, kterou zde podtrhuji, je známá křesťanům po celém světě. Po staletí „žití vírou“ motivuje každodenní rozhodování věřících ve všech generacích.
Cesta „víry“ je jediná cesta, jakou je Boží lid vůbec schopen čelit pohromám či strádání. Byla to jediná cesta za Abakukova dne, byla to jediná cesta v každé starozákonní generaci a byla to jediná cesta v dobách Nového zákona. Nyní, v současnosti, tu stojí stejná základní pravda: „Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.“
Ovšem, co to vlastně znamená, žít pro svou věrnost? Boží Slovo nám ukazuje, že to znamená víc než jen věřit. Žít pro svou věrnost je vidět Boží ruku a Jeho svatost ve všech pohromách:
 „Hospodin tu zřejmě zjednal právo“ (Žalm 9:17)
„Hospodine, ruka tvá je pozvednuta, a oni (svévolníci) to přehlížejí. (Izajáš 26:11)
ANO, BOŽÍ RUKA JE VE VŠEM
Svět nevidí Hospodina, jak pozvedá ruku, aby přivedl trest. Ale ti, kteří žijí pro svou věrnost, pohotově připouštějí, že „Co vidíme je Boží ruka při práci. Takto se Jeho svatost prokazuje. On drží své Slovo.“
Pokud chceme žít pro svou věrnost, musíme mít uctivou bázeň před Boží mocí. Pak je nemožné nevidět Jeho velkou moc při práci v dnešním světě.

pondělí 21. listopadu 2016

NA PRAHU SOUDU - Gary Wilkerson

Soud – nejsem zvyklý psát zamyšlení na takové téma a možná vás tento text překvapí. Připravoval jsem ho se značným váháním, vlastně jsem musel výrazně překročit meze toho, co je mi příjemné, i když vždy oddaně káži celé Boží slovo.
V současné době cítím povinnost promluvit o něčem, co se děje v naší kultuře. Dospěl jsem k přesvědčení, že Amerika stojí na prahu jednoho z nejhorších soudů, kterým kdy čelila. A v této tísnivé době chce Bůh sdělit Církvi něco, co může změnit běh věcí.
Když jsem vyrůstal, nebylo neobvyklé slýchat podobně těžká poselství v církvi, jíž byla moje rodina součástí. Občas jsem slýchal kázat svého otce na téma soudu. Mám na mysli prorocké poselství (i když můj otec neústupně trval na tom, že prorok není. Byl prý „strážný“.
S RADOSTÍ POSLOUCHAT JEHO HLAS
V těchto dnech už více oceňuji kázání svého otce a lépe rozumím bolesti, kterou mu způsobovala. Vím, že celé hodiny bojoval s Bohem kvůli poselstvím, která kázal. Jako pastorovi se mi líbí lekce A. W. Tozera o tom, že Bůh rád mluví k mužům nebo ženám, kteří rádi naslouchají. Ale obávám se, že tohle už církev neumí. Bůh k nám chce promlouvat o rodině, manželství, směřování našeho života, ale naše uši jsou mnohem méně naladěny na Jeho hlas a mnohem více na hlas světa.
Bible nazývá tento stav hladem po Božím Slově (viz Ámos 8, 11) – nedostatkem poznání Boha a Jeho cest. V dobách zmatku použije Bůh tento hlad, aby získal naši pozornost a moje pozornost je na Něj teď plně upřená! A pokud má těžká slova o společnosti pro pastory zaměřené na milost, jako jsem já, napovídá mi to, že má něco v plánu.

sobota 19. listopadu 2016

BOŽSKÉ SETKÁNÍ - Nicky Cruz

V osmnácté kapitole knihy Skutků řekl anděl Filipovi, aby vyrazil na cestu mezi Jeruzalémem a Gazou. V té době byl Filip zaměstnán kázáním a uzdravováním v Samaří. Hospodin Filipovi nevysvětlil, proč se má najednou odebrat ze Samaří od své práce a Filip neměl ani ponětí, proč je na tuto cestu poslán. Přesto poslechl.
PROSPĚŠNÁ OKLIKA
Zatímco jel Filip po cestě, projel kolem něj kočár a Duch svatý mu řekl, aby se držel blízko něj. Když kočár dostihl, slyšel, jak vevnitř čte muž z proroka Izajáše. Muž, eunuch z Etiopie, byl důležitým královniným úředníkem. Filip ihned  porozuměl, proč jej Duch vedl na toto pusté místo. Měl svědčit eunuchovi a přivést jej ke Kristu (Skutky 8:26-35).
Pokud by Filip nenaslouchal vedení Ducha a neposlechl anděla, nebo by pochyboval o tom, že k němu skutečně mluví Duch, potom by k tomuto důležitému setkání nedošlo.
POROZUMĚNÍ BOŽÍ AUTORITĚ
Je pravděpodobné, že pokud by Filip zůstal v Samaří, určitě by během této doby získal pro Krista mnohem více lidí. Místo toho jej Bůh poslal jinam, aby zachránil jenom  jednu duši. Pro Filipa by bývalo snadné zpochybnit tento příkaz i Boží moudrost posílající ho pryč, když zde měl úspěšnou a časově náročnou misi. On to ale neudělal. Filip chápal Boží autoritu a nepochyboval o Božích cestách.
HODNOTA POSLECHU
Co to znamená důvěřovat Bohu a chodit v Duchu? Ježíš nám nabízí dokonalý popis:
“Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha” (Jan 3:8).
To, kam nás v určitý okamžik Bůh vede nám mnohdy hned nedává smysl. Skutečný učedník se učí naslouchat a poslouchat, nehledě na to, jaké má vlastní názory ani na to, co zrovna dělá.

Nicky Cruz, mezinárodně známý evangelista a plodný autor, který se obrátil k Ježíši Kristu od života v nenávisti a zločinnosti poté, co potkal v roce 1958 v New Yorku Davida WilkersonaPříběh o jeho dramatickém obrácení poprvé zazněl v knize Davida Wilkersona  Dýka a kříž a pak jej později popsal sám Nicky ve svém bestselleru Utíkej, malý, utíkej.

pátek 18. listopadu 2016

ON ODPOVÍ

My, kdo osobně známe Pána, jsme během let zažili mnoho zázraků. Zažili jsme Jeho požehnání, když nás zachránil z těžkých zkoušek a pokušení.
Desetiletí za desetiletím jsme byli důkazem, že Bůh je věrný uprostřed zoufalých okolností. Poznali jsme Ho jako zdroj naší síly, Jeho ruka se nás často dotýkala, aby nás uzdravila, Jeho Duch nám byl útěchou i průvodcem v nepřehledných zatáčkách. Dobře známe Pánova mnohá zaslíbení, protože jsme Ho za ta léta viděli je znovu a znovu naplňovat.
NEDOTČENÁ MLÁDEŽ
A přesto faktem zůstává, že naše kázání a zkušenosti se nedotkly generace mladých, která jde za námi. Mladí nejsou nadšeni krásou Božího Slova, protože ho neslyšeli kázat v čisté formě. Místo toho byli nalákáni do církve pozlátkem světské zábavy. Jak byli už jednou uvnitř, jediné evangelium, které slyšeli, bylo zjednodušené, nezavazující. A to jednoduché poselství je nechalo na holičkách.
Vím, že jsou církve, které oslovují mladé lidi celkem masově. Ale z naprosté většiny tato nastupující generace nepoznala, neviděla a nezažila Boží zázraky působící moc. Řekněte sami, ke komu se mohou obrátit? Jejich úděl je podle mě shrnut v nedávném novinovém titulku "Svět ztratil všechnu víru".
BŮH SLYŠÍ NAŠE VOLÁNÍ
Prorok Izajáš mluvil o dni, kdy svět bude jíst "chléb soužení a vodu poroby" (Izajáš 30:20). Předpověděl, že z tohoto soužení a poroby vzejde volání. A když ho Bůh uslyší, "zahrne tě svou milostí. Jakmile uslyší, hned ti odpoví". (Izajáš 30:19).

čtvrtek 17. listopadu 2016

ŽIVÉ BOŽÍ DOPISY

„Vy jste naším dopisem, který je napsán v našich srdcích a který znají a čtou všichni lidé.“ (2. Korintským 3:2)
Mám pro tebe otázku: Co říkáš svým životem lidem okolo sebe? Co čtou v knize tvého života? Jakým učitelem je tvůj život?
Do kanceláře nám přichází mnoho svědectví. Čteme příběhy o lidech, kteří přes ztrátu práce byli naplnění nadějí, kdo prožívají pokoj přes fyzickou nemoc, kdo kráčí s odvahou tváří v tvář nekončícímu utrpení. A tito všichni mají jedno společné - modlí se
MODLITBA, SPOLEČNÝ JMENOVATEL
Jedna taková služebnice je Boží žena podstupující obrušující zkoušku. Denně je vystavena zoufale náročnému úkolu péče o mentálně postiženého syna a tchýně s demencí. Tato žena musí být neustále ve střehu, protože jeden či druhý by mohl utéci nebo podpálit dům. Tato žena se svěřuje, jak bývá někdy vyčerpaná pochybujíc, zda to dokáže zvládnout další den. 
V tom všem je pro ni nejdůležitější jedno: Modlí se. Tato žena ví z vlastní zkušenosti, jak denně přicházet směle k Božímu trůnu milosti, k nalezení milosrdenství v čase potřeby. 
SMĚLÁ DŮVĚRA
Takoví učitelé jsou živými dopisy, Božími milostnými dopisy zoufalému světu. A stali se jimi díky neustálému spojení s Pánem skrze každou zkoušku a utrpení. Plně důvěřují Ježíši, že obnoví jejich sílu, aby mohli jít dál, a spoléhají na Ducha Svatého, že jim dá směr a milost v čase potřeby. 
Ptám se tě: Sloužíš druhým svým příkladem? Vybízím tě, abys denně přicházel k Pánu pro všechnu milost a sílu, kterou potřebuješ. On tě volá vpřed, aby byl Jeho učitelem!

středa 16. listopadu 2016

POVZBUZENÍ

V Deuteronomiu 11 vidíme Izrael u řeky Jordánu, jak se jej chystá překročit na cestě do Zaslíbené země.
Předtím, než vykročili Boží lidé na cestu do Kanánu je Mojžíš svolal, aby jim vyřídil poselství od Hospodina. Uvědom si, že to nebyla generace odsouzená zemřít pro svou neposlušnost v divočině. Byla to generace, která následovala nevěrné. Když jejich otcové překročili Rudé moře, byli tito lidé ještě mladí, tedy v rozmezí od útlého dětství do dvaceti let. Nyní však mnoha z nich bylo přes padesát a jejich vlastní děti utvářely třetí generaci.
POSLOUCHEJTE MĚ
Mojžíš začal svoje nabádání k této “střední generaci” následujícími slovy:
“Znáte dnes přece to, co vaši synové nepoznali a neviděli, totiž napomínání Hospodina, vašeho Boha, jeho velikost, jeho pevnou ruku a vztaženou paži” (Deuteronomium 11:2).
Mojžíš to objasnil: “To poselství, které vám budu říkat, není určené pro vaše děti. Není to určené pro ty, kteří neviděli zázraky, které jste viděli vy. Není to pro ty, kteří neznali kázeň Hospodina. A není to pro ty, kteří nezakusili Boží ohromnou moc v období zkoušek.”
JASNÉ POVĚŘENÍ
Bůh chtěl říci této střední generaci toto: “Já vás volám na plný úvazek jako mé služebníky. Musíte být vždy pevní a nikdy mi nesmíte přestat důvěřovat. Jedině tak vaše děti uvidí moji mocnou ruku, která působí ve vašem životě a  budou povzbuzeni pokojem, který máte i uprostřed všelijakých soužení.”

úterý 15. listopadu 2016

MĚLI BYSTE BÝT UČITELI

Pisatel Listu Židům říká svým čtenářům: „Touto dobou byste měli být učiteli“ (Židům 5:12, parafrázováno). Jsou to silná a smělá slova. Koho přesně zde pisatel oslovuje? List Židům nám ukazuje, že pisatel mluví k věřícím, kteří jsou dobře proškoleni ohledně biblické pravdy. Jinými slovy: čtenáři tohoto dopisu zažili mocná kázání od mnoha pomazaných služebníků.
A teď, v 5. kapitole, jim pisatel říká:
„Přestože jste byli vyučováni, stále jste neteční ke slyšení. Touto dobou byste, se všemi svými biblickými znalostmi, měli být učiteli. Je však jasné, že potřebujete, aby vás někdo znovu učil základním Božím principům. Dosud potřebujete mléko, i když byste měli být živeni masem“ (viz 5:11-12).
Zamysli se nad těmi slovy. Pisatel zde říká svým čtenářům zhruba toto: „Nyní byste měli být neochvějnými vzory pro své děti. Vaše víra by měla být pevná. Neměli byste již reptat nebo si stěžovat na svá soužení. Místo toho byste se měli ochotně podílet na Kristových utrpeních. Neměli byste být jednou horcí a potom zvlažnět, když přichází nepřítel jako povodeň.“
POUZE OCHUTNÁVAČI KÁZÁNÍ
Hodí se toto slovo na tebe? Kolik kázání, která jsme slyšeli, nás vyzývalo, abychom ve všem důvěřovali Pánu? Kolikrát jsme slyšeli kázat o neuvěřitelných Božích zaslíbeních? Na kolik víru vzbuzujících kázání jsme se byli podívat? Jak často jsme byli požehnáni poselstvím o Boží věrnosti?  A přesto – jak často nám rychle kleslo sebevědomí, když přišla zkouška?
Dnes jsou celé davy lidí v církvi dobře vyučováni, samou biblickou pravdu, a kázání pouze ochutnávají. Vskutku jsme těmi, jimž je adresován List Židům. A pisatel nám říká: „Touto dobou byste měli být učiteli, jít příkladem. Místo toho je však v čase bitvy vaše víra stále zmítána.“

pondělí 14. listopadu 2016

DAL DARY - Gary Wilkerson

„Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem“ (Efezským 4:8).
Díky za to! Když jsme odevzdali své životy Ježíši a Jeho dílu vykonanému pro nás na kříži, Ježíš nám dal dary – jednomu každému z nás. A tak to, co jsme přijali u kříže, není jen odpuštění či spravedlnost nebo přijetí do Boží rodiny. Tyto Ježíšovy dary Jeho církvi jsou zmocňujícími dary – úžasné a mocné.
1. Korintským 12:7 hovoří o různých projevech Ducha:
„Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.“
Není to snad výborný verš? Říká: „Každému.“ Bůh dává tobě osobně moc sloužit těmito dary.
DARY, KTERÉ SLOUŽÍ
Duch svatý se více zjeví ke „společnému prospěchu.“ To znamená, že tyto zmocňující dary byly dány, aby z nich měl ve svém životě užitek každý, kdo se s tebou setká.
Efezským 4:8 říká: „dal,“ když mluví o těchto darech, tudíž používá minulý čas. Máš uplatňovat dar, který do tebe Bůh vložil. Možná nevíš, co je to za dar, Bůh ti to ale ozřejmí. Tato moc přijde do tvého života ve větším rozsahu a Bůh ji bude rozvíjet a způsobí, aby v tobě vzrůstala.

sobota 12. listopadu 2016

ŽÍZNIVÝ PO BOHU - Jim Cymbala

Po nedávném úterním večeru modliteb na Brooklyn Tabernacle jsem byl představen kazateli, který byl u nás ještě s pár dalšími staršími z jeho sboru na návštěvě. Přivítal jsem ho a zeptal jsem se, odkud pochází.
„Kentucky“ odpověděl.
„To je docela daleko od New York City, „řekl jsem. „Jak tady dlouho budete?“
„Jedeme zpátky ještě dnes večer. Odjížděl jsem dnes za svítání, jen abych mohl být přítomen na modlitební.“
Byl jsem v šoku. „Skutečně? Takovou cestu jen pro tuto jednu službu?“
„Bratře, jsem žíznivý po Bohu.“ odvětil zcela vážně. „Už nemůžu dál. Jsem strhaný a vyhořelý. Jsem zoufalý po něčem, co pochází z Božího Ducha.“
NEVZDÁVEJ TO
Jak ten kazatel mluvil, nemohl jsem si pomoct a pomyslel jsem na Davidovo vyznání:
Bože, tys Bůh můj!
Hledám tě za úsvitu,
má duše po tobě žízní.
Mé tělo touhou po tobě hyne
ve vyschlé, prahnoucí,
bezvodé zemi.
(Žalm 63:1)
Cítil ses někdy vyschlý a vyčerpaný ve svém křesťanském životě? Když to se stane, mnoho z nás se pouze dál pachtí, dokud nedosáhneme naprostého duchovního vyčerpání. Někteří to vzdají a hrají si na pokrytce, předstírajíc že jsou někým jiným, než jsou.
ČAS ODPOČINUTÍ
Existuje staré rčení, které je naprostou pravdou:
Pokud poběžíš stále dokola, vyčerpáš se a pak budeš chtít utéct.“
Ovšem je tu lék na ta vyschlá období, kdy běháme stále dokola. Nalezneme to v tom, co apoštol Petr nazval „čas odpočinutí“ pocházející z Hospodinovy přítomnosti (Skutky 3:20).

Jim Cymbala založil sbor s názvem "Brooklyn Tabernacle" (brooklynský svatostánek) s méně než dvaceti členy v malé zanedbané budově v problémové městské čtvrti. Je brooklynským rodákem a dlouholetým přítelem Davida i Garyho Wilkersona.

pátek 11. listopadu 2016

JEŽÍŠ, NAŠE JISTOTA

Několik měsíců po 11. září se v novinách New York City objevil tento titulek: „MĚSTO TRÉMY.“ Ministerstvo vnitřní bezpečnosti varovalo, že byl odhalen plánovaný teroristický útok a teroristická pohotovost se zvýšila na základě potenciálního nebezpečí.
SKRYTÉ STRACHY
Ve stejný den mi jeden policejní důstojník patřící pod New York City říkal o nejistotě a neklidu mezi policejními a hasičskými silami. Jejich mužské zevnějšky skrývaly strachy, protože většina z nich přišla během zářijového útoku o své přátele.
Dokonce i dnes, roky po oné události, kdykoliv někteří z New Yorčanů cestují tunely a přes mosty, zadrží dech a modlí se za ochranu. Zabrzděné vozidlo může způsobit paniku. Největší strach, který znepokojuje toto město, je bomba v zavazadle, skrývajíc v sobě nukleární či choroboplodné schopnosti. Mnoho lidí s sebou začalo nosit malé plynové masky. Občané se zdají být smíření s nevyhnutelným, věříc tak že se skutečně odehraje útok velkých rozměrů. Nikdo neví kdy, ale ta myšlenka těžce visí nad touto populací.
ZDROJ POMOCI
Avšak, strach není nad opravdovými věřícími. Místo toho chceme být dostupní, pokud by se skutečně nějaký útok měl odehrát, abychom pomohli v čase krize. To je to, na co církev připravuje své lidi. Uprostřed těchto úzkostlivých časů Duch svatý působí úžasnými způsoby. Mnozí po celém New Yorku přicházejí ke Kristu a je tam narůstající hlad po Bohu mezi mladými lidmi.
Kéž je toto srdeční postoj všech Božích služebníků ve dnech úzkosti a strachu. Pán odstranil veškerý strach od svého lidu, aby mohli být zdrojem pomoci světu v čase nesnáze.

čtvrtek 10. listopadu 2016

V POSLEDNÍCH DNECH

Vím, že v Bibli stojí, že v těchto posledních dnech sestoupí ďábel s velikým hněvem (viz Zjevení 12, 12). Ale nedokážu si představit, že by Bůh dovolil satanovi a jeho sluhům jen tak napadat církev, aniž by Duch svatý sestoupil s ještě větší mocí a zjevením.
Bible říká:
Zlí lidé budou páchat ještě více špatností
Mnozí odpadnou
Láska mnohých vychladne
Víra mnohých ztroskotá
Přijdou falešní proroci a svedou mnohé
Lidé budou milovat rozkoš víc než Boha
Milovaní, nic z toho nemůže zabránit dílu Ducha svatého. Nic nemůže umlčet vítězný pokřik, který přinese. Nic nemůže zastavit ohromný proud vítězné chvály, který přichází. Nic neuhasí Jeho oheň ani nezastaví Jeho déšť.
BUĎTE PŘIPRAVENÍ VYDAT SVĚDECTVÍ
Vyzývám vás, buďte připraveni, až se vás někdo v práci zeptá: „Vím, že jsi křesťan. To, co se děje ve světě, mi dělá velké starosti, řekni mi prosím, čemu věříš.“ Mluvím teď ke každému pokornému pastorovi malého sboru, ke každému vedoucímu sebemenší skupinky: Duch svatý chce přijít do vašeho středu, dotknout se vás a obnovit vás. Věříte tomu?
Jediné, čeho se mohlo držet oněch sto dvacet učedníků v horní místnosti, byl Ježíšův slib, že přijde. A On přišel – s nevídanou mocí, větší než kdy dřív! Stejně je tomu nyní. Vše, čeho se můžeme držet, je zaslíbění našeho Pána. Síbil všem, kteří Ho následují: „Já vám odkazuji království“ (Lukáš 22, 29).

středa 9. listopadu 2016

NA TOMTO SVĚTĚ NEJSME DOMA


Až přijde Duch Svatý jako proud deště, vzbudí nevěstu Kristovu křikem. A co bude Duch volat? "Ženich je tu! Jděte mu naproti!" (Matouš 25:6)
Naneštěstí, poselství o druhém příchodu Krista dnes téměř zmizelo z kazatelen. Ani na Internetu, kde je nepočítaně webových stránek o církvi, není ani zmínka o Ježíšově návratu. A přitom Jan říká, že v posledních dnech bude církev volat:
"Duch a Nevěsta říkají: " Přijď!" Kdo slyší, ať také řekne: "Přijď!" Kdo žízní, ať přijde, a kdo chce, ať zdarma nabere vodu života." (Zjevení 22:17)
Řekněte mi, kde jsou ty hlasy volající, "Pane Ježíši, přijď". Kristus varoval církev:
"Proto bděte, neboť nevíte, ve které chvíli přijde váš Pán." (Matouš 24:42)
Kde je církev, která vyhlíží, čeká, touží po Ježíši?
"Proto i vy buďte připraveni, neboť syn člověka přijde v nečekanou chvíli." (24:44)
VEČÍREK SKONČIL
Ježíš měl tvrdá slova pro ty, kdo se budou vysmívat Jeho brzkému příchodu:
"Zlý služebník by si v srdci řekl: Můj pán je pryč nadlouho, a začal by bít své spoluslužebníky a jíst a píst s opilci. Jeho pán ale přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná..." (Matouš 24:48-50)
Ptám se, jestli svět už někdy předtím tak moc podléhal chamtivosti, jako je tomu teď. Večírek končí - ekonomiky na celém světě se otřásají v základech - a přesto si to naprostá většina lidí, včetně mnoha lidí v církvi, vůbec nepřipouští. Právě teď je Duch Svatý vyléván, aby probudil tvrdě spící církev a připravil ji na Jeho příchod: "Tento svět není váš domov. Probuďte se a připravte se na setkání se svým Ženichem!"

úterý 8. listopadu 2016

ZASLÍBENÉ VYLITÍ

Jsem přesvědčený, že Pán chce dát svému lidu takový průlom jako nikdy předtím. 
„Od věků se něco takového neslyšelo, k sluchu neproniklo, oko nespatřilo, že by jiný bůh, mimo tebe, učinil něco pro toho, kdo na něj čeká.“ (Izajáš 64:3, zvýraznění přidáno)
Kdo obdrží toto zaslíbené vylití? (Ti), kdo na něj čekají.“ Slovo čekat zde znamená „spojit“, „shromáždit“. V tomto případě je Boží lid shromážděn a spojen za jedním cílem, s vytrvalostí hledět k jednomu zaslíbení: že On sestoupí se Svou přítomností a obměkčí každé srdce.
Již nyní máme svědectví, že Bůh roztrhává nebesa a Jeho Duch sestupuje:
Rostoucí hlad po Něm v Kristově těle
Propuknutí vděčnosti, přestože temnota roste
Jedním z nejjasnějších důkazů, že Duch Svatý se začal nadpřirozeně projevovat je duch radosti, vylitý na Boží lid, jež vede lid k triumfálnímu uctívaní Pána uprostřed temné doby.
„Vycházíš vstříc tomu, kdo s radostí koná spravedlnost“ (Izajáš 64:5)
Tato radost bude zdrojem naší síly ve dnech, které přicházejí. Naše služba dostává zprávy z celého světa popisující, jak církev zažívá nadpřirozenou radost v těch nejhorších podmínkách. A děje se to také mezi obyčejnými křesťany, kteří se modlí, aby s nimi Pán pohnul. Jejich hora strachu se rozpouští jako vosk, a nyní jásají s vděčností. 

pondělí 7. listopadu 2016

PO ČEM TVOJE SRDCE TOUŽÍ? - Gary Wilkerson

Boží sláva byla plně zjevena v Ježíši: nemusíme se skrývat ve skalní rozsedlině jako Mojžíš. Nemusíme čekat na vodu, aby vytryskla ze skály; řeky živé vody k nám neustále plynou díky Duchu, který v nás přebývá. V konečném důsledku Boží laskavost nespočívá ve věcech, ale v Jeho přítomnosti, kterou nám On nikdy neodepře. 
"Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně.(2. Korintským 3:18, Ekumenický překlad)
HOŘKOST JE PŘEKÁŽKOU 
Izraelci mohli zakoušet Boží slávu stejně, jako ji zakoušel Mojžíš. Bůh je chtěl doprovázet do země zaslíbené, ale hořkost mu v tom zabránila. Stalo se to už dříve: když byli na poušti bez vody, volali k odpovědnosti Boha. Hebrejský jazyk v originál sugeruje slovo přeložitelné jako kladivo nebo palička - v praxi to znamená, že Boha soudili a odsoudili.
Jaký strašný skutek, obzvláště od lidí, kteří byli Bohem tak moc požehnáni. V době, kdy by mu měli věrně důvěřovat, si stěžovali,  ale zůstala s nim Boží shovívavost. Bez ohledu na jejich hřích Bůh řekl Mojžíšovi, aby uhodil svou holí do skály - a začala vytékat voda. Skála představuje Ježíše, který na sebe vzal hněv spojený s odsouzením našich hříchů. Potom jim Bůh nabídl živou vodu: 
"Pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus."(1. Korintským 10:4, EP). 
Po čem tvoje srdce touží? Je tvým hlavním snem nějaký finanční cíl, materiální touha? Nebo je to naděje Boží slávy, která proměňuje celý život? Hodně ti požehnal Svojí neomezenou laskavostí. Ano, je tady mnohem víc než jen pozemská požehnání, co se o velkém Bohu můžeme dozvědět. On chce, aby jsi poznal Jeho slavnou přítomnost v realitě každodenního života. 

sobota 5. listopadu 2016

PŘEDURČENI K VÍTĚZSTVÍ - Carter Conlon

Když krále Jóšafata obklíčili nepřátelé, Písmo říká, že volal o pomoc a Hospodin mu pomohl. Bůh [jeho nepřátele] od něj odvedl“ (2. Letopisů 18, 31).
Jóšafatovo srdce volalo: „Bože, poslouchal jsem hlasy, které jsem poslouchat neměl, a obklopoval jsem se lidmi, kteří mi brali duchovní sílu. Bože, můžeš mě ještě jednou nechat naživu? Budeš bojovat s mými nepřáteli a dopřeješ mi vítězství? Dej mi hlas, abych mohl znovu vést tvůj lid ke spravedlnosti!“
A Bůh způsobil, že se od něj nepřátelé odvrátili.
NÁVRAT KE ZDROJI SÍLY
Mám za to, že jsou před námi velmi těžké dny. Ale uprostřed těch těžkostí vidím zástupy – Jóšafaty – z celé země, kteří dlouho zůstávali na nesprávném místě, jak konečně vstanou a řeknou: „Jdu zpátky k místu, které je zdrojem síly a vítězství a které pro mě bylo vybojováno na Kalvárii. Pokleknu před Pánem, a i kdyby to mělo znamenat, že zahodím své plány a ambice, budu hledat vůli Toho, který za mě zemřel.“
DOKONALÍ VÍTĚZOVÉ
Ať se děje cokoli, pamatujte, že jako Boží lid nejsme předurčeni k porážce. Nejsme předurčeni k tomu, aby nás svrhli jako proroky, kteří mají spoustu hezkých slov, ale neznají Boží srdce.
  • Jsme předurčeni k vítěznému životu
  • Jsme předurčeni k dokonalému vítězství skrze Krista
A tak je čas odložit své plány a volat k Bohu za naše domovy, naše rodiny, za tuto generaci, za budoucnost našich měst. Nebude jednoduché zastat se Boha v tyto dny, ale těch, kteří budou mít dost rozumu na to, aby volali k Bohu, se slavně dotkne Duch svatý.

Carter Conlon se přidal k týmu pastorů Times Square Church v roce 1994 na pozvání zakladatele Dawida Wilkersona, starším pastorem byl ustanoven v roce 2001. 

pátek 4. listopadu 2016

ZAZNÍVAJÍCÍ VOLÁNÍ

Náš Pán má v každém národě svatý pozůstatek svého lidu. A právě teď si připravuje lid, který se naučil na Něho očekávat. V malých sborech a shromážděních všude po světě – v Číně, Indii, Evropě, Africe, Severní a Jižní Americe – zaznívá volání nabývající na intenzitě:
„Bože, sestup! Sešli oheň svého Svatého Ducha! Ať se rozplyne veškerá tělesnost. Zjev svou přítomnost.“ Tito lidé vědí, že Ježíšova slova určená Jeho učedníkům platí i pro ně: „Můj Duch v okamžiku všechno změní. Všechny hory tvrdosti a nevíry se rozplynou a každý, kdo proti vám povstal, nyní přijde do stáda.“ Když to nastane, nebude o tom žádná zmínka – žádné televizní kamery, žádní zvláštní evangelisté, žádní organizátoři pořádající „probuzení.“ Místo nich zde budou pouze zoufalí a hladoví lidé očekávající, že Pán zjeví svou slávu a spasitelnou moc.
SVĚT VYMYKAJÍCÍ SE KONTROLE
Boží lid ví, že Bůh je v těchto problematických dobách jediným zdrojem podpory, a brzy to pozná i svět. Jak upadá ekonomika – když se Írán a Rusko stávají čím dál tím větší hrozbou a nastávají celosvětové kalamity – lidé nebudou chtít slyšet poselství o sebeuspokojování. Ve světě, který se vymyká kontrole, budou chtít poznat Boží existenci.
Zaslíbení, které dal Bůh proroku Izajášovi, platí i dnes:
„Od věků se něco takového neslyšelo, k sluchu neproniklo, oko nespatřilo, že by jiný bůh, mimo tebe, učinil něco pro toho, kdo na něj čeká“ (Izajáš 64:4, kurzíva přidána).

čtvrtek 3. listopadu 2016

KDYŽ BŮH ŠKRTNE ZÁPALKOU

Když se sto dvacet učedníků ve víře shromáždilo v horní místnosti, nebylo to pouze proto, aby čekali na nějaké kalendářní datum. Bible říká: „Všichni byli shromážděni na jednom místě“ (Skutky 2:1). To znamená, že se sešli jako jedno tělo z jediného důvodu: kvůli naději, že uvidí splněné Ježíšovo zaslíbení. Jejich volání bylo stejné jako za dnů Izajáše: „Hospodine, protrhni nebesa a sestup. Kéž všechny hory zvedající se na odpor, lidské i démonské, před Tvou přítomností padnou, aby ztracení mohli být zachráněni“ (viz Izajáš 64:1).
SPADL VIDITELNÝ OHEŇ
Víme, co se stalo: Byl vylit Duch svatý a na hlavách učedníků se objevil viditelný oheň. Toto svaté vylití je vedlo do ulic Jeruzaléma, kde tisíce lidí vyznávající mrtvé náboženství uviděly a uslyšely, co se děje. Náhle Duch padl na zástup a pokořil každou horu zvedající se na odpor. Petr vystoupil a kázal, a najednou ti, kdo odmítali Ježíše – masy, jež mívaly tvrdá srdce – byli pokořeni při zmínce Ježíšova jména. A tři tisíce lidí volaly po spáse.
 BOŽÍ SOUSTŘEDĚNÍ
Uvažuj o tom, co Bůh konal. V té době byly po celém světě války, povstání, velká temnota, mocné říše napadající národy. Četné miliony byly zaměstnány obchodováním, neboť po světě jezdily nákladní lodi a obchodující karavany. A přece se Boží zájem soustředil na sto dvacet pokorných modlících se svatých shromážděných v malé pronajaté místnosti. Co nám to říká? Prostě když Bůh škrtne zápalkou, musí roznítit oheň. Když Jeho Duch o Letnicích sestoupil na svaté, třepotající se plamen se stal ohněm, který brzy pokryl celou zemi.
Ještě jednou: totéž volání zaznívá všude po světě i dnes.

středa 2. listopadu 2016

DOTKNI SE JEŠTĚ JEDNOU SVÉHO LIDU

Izajášova prorocká poselství byla slyšet v celém národě. V této době se konala velká náboženská shromáždění, synagogy byly plné lidí, zněly chóry a orchestry. Lid dobře znal Písmo a dodržoval všechna nařízení. A přesto - přes všechnu tu aktivitu, učení, slávu a dobré skutky - byla duchovní atmosféra v synagogách mrtvá. Práce pro Pána se stala dřinou a to z jednoho důvodu - On v jejich rituálech nebyl.
Hospodin skrze proroka Micheáše promluvil takto:
"Co jsem ti provedl, můj lide? Čím jsem tě unavil? Vypovídej proti mně!" (Micheáš 6:3)
ROZERVI NEBESA, PANE
Bůh pobízí svůj lid, "řekni mi, čím jsem tě zatížil? Vyzývám tě, vypovídej, čím jsem způsobil tvoji letargii?"
Když se Izajáš rozhlédl kolem, byl pohnut říct:
"Není, kdo by vzýval tvé jméno, kdo by se vyburcoval, aby se držel tebe... tvá svatá města se stala pustinou" (Izajáš 64:6,9)
V podstatě Izajáš říká, "Pane, požehnal jsi nám dobrými učiteli, hudebníky, nařízeními. Ale nemáme Tvoji přítomnost, Tvůj oheň, Moc Tvého Svatého Ducha. Nevidím nikoho, kdo by k Tobě volal. Pane, rozervi nebesa, sestup dolů a dotkni se nás!"
SMRT UPROSTŘED HOJNOSTI
Moji milí, není to přesný obraz dnešní církve Kristovy? Byli jsme požehnáni tolika nástroji k evangelizaci, jako žádná generace před námi. Máme víc prostředků, jak šířit evangelium - ať už jsou to knihy, televize, internet, rádio - než kdy dřív.
A přesto je vzácné vyjít dnes z kostela a říct, "mám v sobě nový život, nový dech, byl jsem v Božím domě osvěžen." Jednoduše řečeno, ve většině církve je jen velmi málo moci Ducha Svatého. Podle mého názoru potřebujeme Izajášovo naléhavé volání, "Pane, zjev se. Dotkni se ještě jednou svého lidu!"

úterý 1. listopadu 2016

NADPŘIROZENÉ NAVŠTÍVENÍ

Jsem přesvědčený, že Pán se snaží proniknout ke Svému lidu jako nikdy předtím.
Jak Písmo předpovídá, ďábel sestoupil s velikým hněvem, neboť ví, že se mu krátí čas (viz Zjevení 12, 12). A právě teď potřebuje Boží lid mocné vylití Ducha svatého, nadpřirozený dotek ještě větší než o letnicích.
Myslete na to, že Ježíšovi učedníci se v době letnic nemuseli bát jaderných zbraní. Nebyli svědky manželství osob stejného pohlaví v běžné společnosti. Netřásli se strachy, když světová ekonomika balancovala na pokraji krachu. Je jasné, že potřebujeme moc Ducha svatého, abychom mohli čelit posledním dnům – nic víc v tom není.
VOLÁNÍ NAŠICH SRDCÍ
A podobně jako dnes volali lidé k Bohu i v době Izaiášově:
„…Kéž bys tak roztrhl nebe a sestoupil, aby se před tebou hory roztřásly…ať tví nepřátelé tvé jméno poznají, ať se před tebou třesou národy! …Od věků nikdy nikdo neslyšel, nikdo svým okem neviděl, že by nějaký Bůh kromě tebe tak jednal s těmi, kdo čekají na něj“ (Izaiáš 63, 19, 64 ,1, 3).
Odkud se ozvalo to volání? Od proroka, který truchlil nad letargií Božího lidu, od muže, který jasně věděl, co lid potřebuje: nadpřirozené navštívení od Pána. Izaiáš říkal: „Pane, nemůžeme už dál pokračovat v té samé mrtvé náboženské rutině. Potřebujeme, aby ses nás dotknul, jako jsi to ještě nikdy neudělal.“