středa 22. března 2017

BŮH MÁ VELKOU TRPĚLIVOST

Boží poselství pro Jeho lid v Žalmu 37 je pro mě hlubokým požehnáním. Doporučuji, abyste si tento žalm četli před spaním. Je to jedna z nejsilnějších, nejpovzbudivějších částí Božího slova. Bez ohledu na to, čím právě procházíte a v jak obtížné jste situaci, tento žalm pro vás bude zdrojem ohromné síly a povzbuzení.
Žalm 37, 7 mě obzvlášť zajímá ve spojitosti s tím, co se děje v komunitě homosexuálů. Státy schvalují zákony, které dláždí cestu k manželstvím osob stejného pohlaví a stovky homosexuálů už byly oddány. Tato nepravost a zesměšňování pravého, Bohem daného manželství mě tak zarmoutilo, že jsem volal: „Pane, kradou nám národ. Zesměšňují Tvé svaté Slovo. Amerika se oddává hříchu, který neznali ani v Sodomě a Gomoře. V Bibli není žádná zmínka o tom, že by se v těchto zvrácených společnostech homosexuálové brali.“
Poté jsem si přečetl Žalm 37, 7: „Nezlob se, když někdo slaví úspěch, když někdo provádí, co si umane“ (Žalm 37, 7). Jinými slovy: „Nenech si tím zkazit náladu. Neužírej se tím. Bůh slyší, když Jeho lid hluboko uvnitř sténá, a má velkou trpělivost.“
Ať si nikdo, kdo činí zlo, nemyslí, že Bůh jeho neskrývanou neposlušnost a výsměch Jeho Slovu přehlédne. Všude v Bibli najdeme příklady, kdy Hospodin seslal soud, když se společnost oddávala nepravostem.
Modlete se v těchto časech za náš národ. Bůh slyší modlitby Svého lidu!

úterý 21. března 2017

VYLIJME MU SVÁ SRDCE

Následující slovo mi bylo dáno Duchem Svatým pro ty, kteří potřebují odpověď na modlitbu, kteří potřebují pomoc v těžké chvíli a kteří jsou ochotni a připraveni pohnout Božím srdcem podle Jeho Slova.
Přijměte zaslíbení v Žalmu 46:2: "Bůh je naše útočiště i síla, pomoc v úzkostech stále přítomná."
Výraz "stále přítomná" znamená "vždy v dosahu, okamžitě přístupná". Víra musí spočívat v ujištění, že Boží Duch v nás přebývá každou chvíli každý den i každou noc, neustále. A protože v nás přebývá, poslouchá každou naši modlitbu, myšlenku nebo povzdech, který k Němu vyšleme. A můžeme si být jisti, že když nás slyší, tak i vyhoví našim prosbám. Skutečně, Duch Svatý pohne nebem i zemí kvůli každému Božímu dítěti, které svému Otci vylije srdce. 
Přečtěte si a věřte Žalmu 62:6-8. Je to Davidova modlitba, která dojala Boží srdce. David v podstatě řekl, "Očekávejte pouze na Boha! Nečekejte pomoc z žádného jiného zdroje. Jedině On musí být vaší jedinou nadějí i obranou. Jen On vám může dát dost síly, abyste vydrželi, než přijde odpověď."
To je středem všeho, to tajemství neustávající modlitby, které se naučili věřící během dějin: vylít Bohu své srdce. "V každý čas na něj, lidé, spoléhejte, před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte!" (Ž 62:9). Hana je v tomto naším příkladem. Zoufale toužící po dítěti, "vylila" své srdce Pánu (1. Samuel 1:15). A Písmo říká, "... a smutek z její tváře zmizel." (1:18)

pondělí 20. března 2017

PROČ JSME POŽEHNÁNI? - Gary Wilkerson

Bůh vám chce požehnat a pomoci vám. Touží po tom obohatit váš život, vaše manželství i váš duchovní život. Chce vám dát Svou moudrost, porozumění a schopnost rozlišit dobré a zlé, aby vaše rozhodnutí přinášela požehnání vašemu životu.
Když ale dostaneme od Pána požehnání, musíme si dávat pozor, abychom ho neobrátili v něco sobeckého.
V Lukáši 12,16 se dozvídáme o muži, který byl velmi požehnán: „Pak jim pověděl toto podobenství: ‚Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo‘“.
Hospodin je štědrý a velice ho těší dávat dárky Svým dětem. Ale tento příběh vzal rychle špatný směr, protože vidíme, jak tento muž „uvažoval o tom a říkal si: ‚Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?‘“ (verš 17).
Nuže, čí byla ta úroda? Všechno patří Bohu, takže tento muž odhalil svou sobeckou přirozenost. Začal si myslet, že všechen jeho talent, jeho vztahy a všechny další dary dostal od Pána jen proto, aby z nich měl vlastní prospěch. Tato sobeckost mu začala pronikat až do morku kostí.
„Pak si řekl: ‚Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli‘“ (verše 18-19).
Bůh tak rád žehná Svým dětem – ale zajímá ho, jak s těmi požehnáními naložíme. Za jakým účelem vám Pán žehná? Je to pouze proto, aby vám dal mnoho krásných darů a vy jste mohli žít v pohodlí, po kterém jste vždycky toužili? Ne! Jak vidíme od samého počátku Hospodinovy smlouvy s lidstvem, jste požehnáni, abyste byli požehnáním pro druhé!

sobota 18. března 2017

DOBRÁ ZPRÁVA PRO KAŽDÉHO - Nicky Cruz

Před několika roky se při zahajovacím večeru kampaně v Londýně v Anglii  shromáždil různorodý dav — hippies, punkoví rockeři, drogově závislí, spiritisté, prostitutky, bezdomovci a další. Všude, kam jsem se podíval, byly děti s fialovými, zelenými a oranžovými vlasy. Většina jich měla na sobě černé oblečení pomalované satanskými symboly a jejich těla byla na všech možných místech propíchnuta  Nikdy jsem neviděl tolik zmatených a zlomených mladých lidí.
Moje žena Glorie seděla v přední řadě posluchárny. Když jsem se připravoval jít na pódium, podíval jsem se jejím směrem a uviděl jsem mladého muže, sedícího na sedadle vedle ní. Vypadal děsivě — duch se všemi nášivkami! Když se posunul na jednu stranu, všiml jsem si, že mu něco leze po klíně. Upřeně jsem se podíval a zjistil jsem, že to je černá krysa na malém vodítku.
Gloria se děsí krys a nejdříve si toho nevšimla; doufal jsem, že to tak bude pokračovat. Ale když ten mladý muž otočil hlavu, uviděl jsem ji, jak se dívá jeho směrem, právě tam, kde mu po klíně lezla ta krysa.
Gloria ví, že jí miluji a nikdy bych nedovolil, aby se jí něco stalo, ale nevyhodil bych člověka ven ze shromáždění, zvláště ne někoho, kdo tak zjevně potřebuje Ježíše. Tak jsem ji zachytil pohledem a kývl jsem na ni, aby zůstala v klidu. Nejsem si jistý, zda to zaregistrovala, ale zůstala na svém sedadle, ztuhlá jak prkno během celého shromáždění — opravdový mazák.
Později během výzvy byl tento mladý muž první, který vystoupil dopředu a přijal Krista. Stál vepředu s krysou v rukou a se skloněnou hlavou. Slzy mu stékaly po tváři, když dobrovolník na něj vložil ruce a modlil se s ním, aby přijal Krista.
“A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření’” (Marek 16:15, NLT). 
Nicky Cruz, mezinárodně známý evangelista a plodný autor, který se obrátil k Ježíši Kristu od života v nenávisti a zločinnosti poté, co potkal v roce 1958 v New Yorku Davida WilkersonaPříběh o jeho dramatickém obrácení poprvé zazněl v knize Davida Wilkersona  Dýka a kříž a pak jej později popsal sám Nicky ve svém bestselleru Utíkej, malý, utíkej. 

pátek 17. března 2017

OCHRANNÝ ODĚV

Když Mojžíš uslyšel hlas Boží, vycházející z hořícího keře, byl překvapený tím, o co jej Bůh požádal:  "Zuj si z nohou sandály, protože místo, na kterém stojíš, je půda svatá." (Exodus 3:5) Bůh dnes každému křesťanovi říká stejnou věc, kterou řekl Mojžíšovi: "Je jenom jediná půda, po které se ke mně dostaneš, a to je svatá půda. Nemůžeš se spoléhat na svoji tělesnost, protože žádná tělesnost nemůže zůstávat v Mé přítomnosti." 
Proč se Bůh zaměřil v knize Exodus na boty? Co to má společného s odkládáním tělesnosti? Naše chodidla patří k citlivým částem těla a boty ochraňují naše tělo. Chrání nás před částicemi, kameny, hady, nečistotou a prachem, před rozpáleným chodníkem.
Ale vraťme se zpátky k Mojžíšovi: Bůh si použil každodenní obyčejnou věc, aby vyučoval duchovní pravdu, stejně jako později Ježíš použil mince, perly, velbloudy a hořčičná semínka. Bůh říkal: "Mojžíši, nosíš ochranný oděv, aby jsi chránil tělo před zraněním, ale jakýkoli ochranný prostředek ti nepomůže přežít. To, kam tě plánuji poslat, bude vyžadovat zázračné vysvobození." Kam Bůh Mojžíše posílal? Do Egypta - semeniště nepravosti - aby čelil zatvrzelému diktátorovi. Mojžíš musel odložit veškeré spoléhání se na tělo. Svoji pokoru, horlivost i skromnost. Všechny jeho schopnosti by byly k ničemu, dokud by je Bůh neposvětil. Mojžíš musel složit  naprostou důvěru v Boží jméno a moc. 
Vskutku Mojžíš čelil všemožným testům a zkouškám. Měl vést asi tři miliony lidí do pouště, kde nebyla příležitost nakoupit potraviny nebo opatřit si vodu. Musel by být naprosto závislý na Bohu ve všem!
Bůh by nám položil stejnou otázku, jakou položil Mojžíšovi. Jsme ochotni odložit svoje vlastní schopnosti a ambice a plně důvěřovat Jemu namísto svým vlastním darům a plánům?

čtvrtek 16. března 2017

ČISTÝ A NEVINNÝ

Věřím, že v každé epizodě či příběhu Starého zákona je plno pravdy pro novozákonní křesťany. Kdykoli mám potíže porozumět novozákonní pravdě, vrátím se zpátky k předobrazu ve Starém zákoně. Jeden takový příklad se týká Mojžíše před hořícím keřem. Věřím, že tento konkrétní příběh je plný hluboké novozákonní pravdy týkající se svatosti.
Když Mojžíš pásl sám na hoře Chorébu stádo ovcí svého tchána, jeho pozornost upoutal zvláštní pohled. Nedaleký keř jasně hořel – a přesto nebyl stráven! 
„Řekl si: ‚Odbočím a podívám se na ten veliký úkaz, proč keř neshoří.‘  Když Hospodin uviděl, že odbočil, aby se podíval, zavolal na něj Bůh zprostředku keře“ (Exodus 3:3–4). Když přicházel blíže, Mojžíš uslyšel, jak na něho Bůh zavolal z keře – živý důkaz, že Bůh byl přítomný, viditelné představení Jeho svatosti. Vskutku, kdekoli je On, to místo je svaté!
„Jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života,  protože je psáno, ‚Svatí buďte, neboť Já jsem svatý‘ “ (1. Petrův 1:15-16). Jinými slovy, „Je psáno, zaznamenáno, rozhodnuto jednou provždy, že máme být svatí, právě tak, jako je náš Bůh svatý.“
„Neboť Bůh nás nepovolal k nečistotě, ale ke svatosti“ (1. Tesalonickým 4:7). Bůh nás nepovolal pouze ke spasení, do nebe, nebo k přijetí Jeho odpuštění. To jsou pouze dary plynoucí z jediného pravého povolání – kterým je být svatý, jako On je svatý.
Každý věřící v Ježíše Krista je povolaný být svatý – být čistý a nevinný v Božích očích. Pokud jsi byl znovuzrozen, svatost musí být voláním tvého srdce: „Bože, chci být jako Ježíš. Opravdu chci před Tebou chodit svatý po všechny dny svého života.“

středa 15. března 2017

BUĎ BDĚLÝ!

„Běda však těm, kdo bydlí na zemi a na moři, neboť k vám sestoupil ďábel s velikým hněvem, neboť ví, že má málo času.“ (Zjevení 12:12)
Tato pasáž ze Zjevení nám říká, že satan vyhlásil Božímu lidu válku s nasazením všech sil. Také je zde zmíněno, že ďábel má omezený čas k vykonání své práce: Neboť ví, že má málo času.
Jako následovníci Ježíše Krista jsme si neustále vědomi toho, že ďábel nás chce zničit. Proto Pavel říká, že potřebujeme vědět kolik jen můžeme o nepřítelových taktikách a plánech: „Nenechme se oklamat satanem - jeho úmysly nám přece nejsou neznámé.“ (2. Korintským 2:11)
„Buďte střízliví a bděte! Váš protivník ďábel obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“ (1. Petrova 5:8) Tohle neznamená, že ďábel se vznáší někde ve vesmíru dávaje příkazy davu svých démonů. Víme, že satan byl svržen na zem, když ho Kristus porazil na kříži, a tak je ďáblovo království omezeno na tady a teď. (viz Zjevení 12:12)
Někteří křesťané věří, že satan je všemohoucí (vlastnící všechnu moc), ale on byl poražen Ježíšem a zbaven veškeré autority. A satan není všemohoucí (nemůže číst myšlenky!) ani všudypřítomný. Nemůže být všude ve stejný čas.
Ale satan má knížectví a síly nasazené po celé zemi a tyto houfy démonů mu musí být na jeho pokyn k dispozici s informacemi. Slyší tě, když se modlíš, a vidí tvoji poslušnost Bohu. To je to, co rozněcuje satanův hněv vůči tobě!
Když Slovo říká, že ďábel má jen krátký čas, nevztahuje se to k času, který má před návratem Krista. Je to o neustálých lhůtách, sérii krátkých období, které má k dokončení své práce a války proti Božím svatým. 

úterý 14. března 2017

ÚTOČIŠTĚ V DOBÁCH SOUŽENÍ

Upřímní křesťané se mě ptají: „Komu věříme? Tolik let čtu díla mnohých služebníků, kteří se zdají být přesvědčiví v dokazování, že konec je velmi blízko. A přesto se zas a znovu nestrefili. Myslím si, že někteří z nich se pouze pokouší prodat své knihy, zatímco jiní doopravdy věří, že jim Bůh říká, že konec je již na dosah ruky.“
Chvílemi jsem před Bohem úplně zlomen a hlasitě k Němu volám: „Pane, tolik let kážu, že soud je už za dveřmi. Předal jsem varování o přicházející ekonomické krizi, a přesto vidím, že se děje opak. Vidím prosperující Ameriku, jak si vesele pokračuje ve své cestě, zatímco zabíjí děti v děloze, zvolna sklouzává do zvráceností a vyhazuje tě ze všech institucí. Jak dlouho ještě, Pane?“
Jeremjáš strávil roky věrným prorokováním událostí, které neviděl hned splněné. Volal: „Přemlouvals mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit. Zdolal jsi mě a přemohl. Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá. Sotvaže promluvím, úpím, přivolávám násilí a zhoubu, neboť Hospodinovo slovo mi přináší jen potupu a pošklebky po celé dny“ (Jeremjáš 20:7-8).
Jeremjáš však nepřestal Boží lid varovat. I když se jeho proroctví zdála být neopodstatněná, nadále prorokoval. Cítím, že v mé duši hoří stejný oheň jako v duši Jeremjášově, a jsem čím dál tím více přesvědčen, že Bůh je zásadně proti tomuto národu kvůli prolévání krve a kvůli zpupnosti vůči Jeho jménu, a že Jeho soud nastane!
Naproti tomu děkuji Bohu za četná zaslíbení v Jeho Slovu, že bude chránit svůj lid a žehnat mu během všech bouří. Modlící se Boží lid nemusí mít strach, ani si dělat starosti.
„Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným. V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine“ (Žalm 9:10-11).

pondělí 13. března 2017

ZMOCNĚNÍ BOŽÍ MILOSTÍ - Gary Wilkerson

„V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, kterou nás zahrnul“ (Efezským 1:7-8).
My, co jsme v církvi, jsme nezačali seškrabávat ani povrch milosti. Pouze občas při své cestě s Bohem z poháru milosti usrkáváme, a pak začneme spoléhat na své vlastní schopnosti.
Když nám Ježíš říká, že se máme narodit znovu, mít víru, modlit se, hledat Jeho tvář a milovat svého bližního, je každé Jeho přikázání ano amen. Vyžaduje od nás, abychom konali, k čemu nás povolává, a nevybírali si, v jaké oblasti budeme poslušní.
Některé církve upřednostňují určité oblasti poslušnosti před jinými. Zdůrazňují evangelizaci, sociální právo, politickou aktivitu, službu chudým či modlitbu. Žádná církev ale nepotěší Boha, když pojede na jeden válec, místo aby jela na osm. Jakákoli osoba nebo církev, která neposlouchá Boží příkazy, žije v neposlušnosti! Bůh nám prostě nedovolí některé Jeho příkazy ignorovat.
A přece dokonalá poslušnost není možná; není to v našich silách. Důvodem, proč si vybíráme určité oblasti, v nichž poslechneme, je jejich snadnější dosažení.
Radostný a vítězný život nezávisí na tom, zda při poslouchání Božích příkazů uspějeme či selžeme; všechno souvisí s tím, jak Jeho příkazy posloucháme. Když jsem byl mladý, jeden z vedoucích mládeže mi řekl: „Můžeš změnit sebe, a pokušení se nebudou vracet. Máš schopnost z čehokoliv vybruslit.“ Skutečně? Záhy zjišťujeme, jak je to nemožné.
Nedokážeme v sobě něco změnit. Musíme dovolit Boží milosti, aby se nás zmocnila a přinesla nám proměnění – sebe i našeho světa.

sobota 11. března 2017

SYMBOLY PRO DUCHA SVATÉHO - Jim Cymbala

Bible má pro Ducha Svatého mnoho symbolů. Jedním z nich je vítr, což je v řeckém originálu Nového zákona stejné slovo, které se používá pro dech. Vítr nám pomáhá představit si neviditelný a tajemný pohyb Ducha (Jan 3:8).
Holubice symbolizovala Ducha během Ježíšova křtu. "A hned když vystupoval z vody, uviděl roztrhávající se nebesa a Ducha jako holubici, jak sestupuje k němu." (Marek 1:10) Duch Svatý je všemohoucí, ale obzvláště jemný a citlivý v jednání s námi. Všichni jej můžeme až příliš snadno zarmoutit.  
Olej je symbolem často používaným pro Ducha Svatého ve Starém zákoně. Pomazání Ducha je připodobněno k oleji, kterým bylo potřeno skoro všechno ve svatostánku. Když byl postaven coby místo uctívání, olejem byly pomazány nejenom předměty v chrámu, ale i kněží. Později dostali starší rané církve pokyn, aby se modlili za nemocné a mazali choré věřící olejem coby symbolem působení Ducha Svatého (Jakub 5:14)
Jedním z mých nejoblíbenějších symbolů Ducha Svatého je oheň. Zastupuje Boží přítomnost a moc. Ještě před tím, než se objevil Ježíš, přišel na scénu Jan Křtitel a řekl: „Já vás sice křtím vodou, avšak přichází silnější než já ... on vás bude křtít v Duchu Svatém a ohni." (Lukáš 3:16, přidaný důraz)

Jim Cymbala založil sbor s názvem "Brooklyn Tabernacle" (brooklynský svatostánek) s méně než dvaceti členy v malé zanedbané budově v problémové městské čtvrti. Je brooklynským rodákem a dlouholetým přítelem Davida i Garyho Wilkersona.

pátek 10. března 2017

„NIKDO TADY NEZÁŘÍ!“

I když v naší organizaci používáme řadu moderních, vyspělých metod, nejsou to tyto „misijní nástroje“, co určuje naše směřování. Když nevíme, kudy dál, modlíme se a na kolenou hledáme Boží vedení v každé oblasti služby.
V dnešní době převzali opratě církve „odborníci“. Zkoumají hřích z psychologického hlediska a nazývají ho nemocí. Svaté proroky nahradili psychologové a sociální pracovníci, kteří se ohánějí nejnovějším žargonem, a oltáře jsme vyměnili za místnosti pro poradenství. Ježíš byl sesazen z trůnu a místo Něj je vyvyšován Freud.
Před lety mě Bůh vedl k tomu, abych zahájil službu pro drogově závislé a alkoholiky. Neměli jsme žádné peníze ani chytré knihy – byli jsme naprosto závislí na Duchu svatém – a v kanceláři jsme si pověsili ceduli s nápisem: „NIKDO TADY NEZÁŘÍ – KROMĚ DUCHA SVATÉHO!“. Při bohoslužbách jsme se modlili: „Pane, nepomůže nám psychologie, ale Duch svatý. Nemůžeme pracovat na hlavě, dokud Ty nezměníš srdce.“
Nicky Cruz, jeden z prvních členů gangu, s kterým jsme se v New Yorku setkali, byl povahou zabiják. Jeden psychiatr se o jeho případ zajímal a poté, co s ním strávil celý den, dospěl k závěru, že Nicky je nenapravitelný, beznadějný. (Nicky si liboval v tom, že všechny „doktory přes hlavu“ zmátl.)
Ale Ježíš měl s Nickym plány! U oltáře dokázal Kristus v pěti minutách něco, co odborníci označili za nemožné. Bůh vystřelil šíp přímo do jeho srdce, šíp pravdy, který hlásal: „Nicky, Ježíš tě miluje!“
Během okamžiku se Nickyho srdce z kamene změnilo na srdce z masa. Plakal a objímal všechny kolem sebe. Boží moc ho nadpřirozeně proměnila. Poté, co ho světští experti odepsali!
V posledních pár letech se znepokojením sleduji, jak církev pomalu, ale jistě sesadila z trůnu Krista a místo Něj vzývá lidskou moudrost. Ale znovu opakuji, že to Ježíš se musí stát mocí Božího lidu.

čtvrtek 9. března 2017

PŘIJDE ODPLATA

Dovolte mi zmínit čtyři důsledky sesazení Boha z trůnu.
"Izrael jest vinný kmen prázdný, ovoce skládá sobě." (Ozeáš 10:1). Každý v Izraeli si hleděl svého a důsledkem byla totální prázdnota. Ozeáš tu mluví k věřícím a ukazuje jim co se stane všem, kdo vytlačí Pána ze svého života. Takoví lidé se stávají sobeckými a nešťastnými - a každá jejich snaha vyjde naprázdno.
"Klade díly srdce jejich,... Onť poboří oltáře jejich, poplení obrazy jejich" (Ozeáš 10:2). Srdce našeho národa je rozdělené. Američané mají plná ústa Boha a náboženství, ale neuctívají Pána v pravdě. To přímo vedlo ke zhroucení všech našich posvátných institucí. Naše společnost už nevěří Bohu. Místo toho se naučila spoléhat na vládu, vzdělávací systém, sociální systém -- to všechno ve snaze najít nějakou stabilitu. A co Bůh na to? "Když nevěříte mně, nechám všechny instituce, ve které vkládáte důvěru, padnout. Nezbyde vám nic, v co byste mohli věřit.
"Orali jste bezbožnost, žali jste nepravost... doufáš v cestu svou" (v. 13). Ozeáš říká, "Přestali jste věřit Bohu a teď budete sklízet nepravost!" Lidstvo je dnes sofistikované, vzdělané, ale odmítlo Bibli a modlitbu. A kam nás všechno to sofistikované vzdělání dovedlo?
"Nemáme žádného krále, nýbrž aniž se bojíme Hospodina" (v. 3). Srdce izraelského krále bylo plné modlářství. Proto, když Izrael začal scházet z cesty, neměl žádnou moc, aby jejich ztrátu víry zastavil. V jeho slovech nebyla autorita a lid si stěžoval, "Nemáme žádné vedení, žádný směr. Jsme jako loď bez kormidla, unášená větrem!"
To samé se děje dnes v našich církvích. Mnoho křesťanů se svým pastorům jen vysmívá a podrývá jejich autoritu. Proč? Protože jejich slova žádnou autoritu nemají! Lidé vám řeknou, "V našem sboru už nemáme žádné vedení. Jsme zmatení a ztracení." Bohužel, toto je odplata za sesazení Boha z Jeho trůnu.

středa 8. března 2017

BŮH JE ČISTÁ, OPRAVDOVÁ SÍLA

Bůh požehnal Izraeli a ten vzkvétal – dostali domy, které sami nepostavili, a vinice, které nesázeli. Hospodin povolal zbožné muže, aby byli jeho posly jako proroci a předávali lidu jasné pokyny. Po mnoho let byli Izraelci Bohu věrní, naslouchali Jeho radám a nikdy se od Něj neodvrátili. Kdykoli k nim Hospodin promluvil, poslechli, a byli zázračně vysvobozeni z osidel mocných nepřátel.
Poté však izraelský lid odpadl od víry a Pán je obvinil, že spáchali zlo. Prorok Ozeáš popisuje hrozné věci, které dopadly na ty, kdo odmítají Boží vedení a obrací se k lidským radám. Když psal Ozeáš toto prorocké slovo, mluvil k lidem, která Pán po léta nesl ve Svém náručí.
„Zabředli hluboko, propadli zkáze…všichni jejich velmoži jsou umíněnci“ (Ozeáš 9,9 a 15). Jaký hrozný hřích spáchal Hospodinův lid? Opilost? Sexuální zvrácenost? Chamtivost? Cizoložství? Vraždu? Ne, Bůh pravil, že se prohřešili tím, že se odvrátili od Jeho vedení, ignorovali Jeho slovo a poslouchali lidské rady.
„Můj Bůh je zavrhne; protože ho neposlouchali“ (verš 17). V Božích očích je největší špatnost, kterou věřící člověk může udělat, přestat se na Něj spoléhat!
Hospodin v podstatě Izraelcům říkal: „Přestali jste mi důvěřovat. Už mě více neberete jako svého průvodce a místo toho spoléháte na lidskou moudrost. Utíkáte pro pomoc zpět do Egypta, zpátky do místa, ze kterého jsem vás vysvobodil, odmítáte mé slovo a odvracíte se ode mě.“
Jeden velký prorok kdysi napsal: „Opravdová, ryzí síla se nikdy neobává o spolupráci. Prostě ji žádá.“ Jinými slovy, Bůh vám neříká: „Vy budete dělat svou práci a já tu svou. Jenom se mi občas ozvěte.“ Ne, v žádném případě! Hospodin je čistá, opravdová síla a žádá, abychom Ho následovali, vždy a na prvním místě, ve všem, co děláme. Jakýkoli jiný postoj ničí Boží vládu v našich životech.

pondělí 6. března 2017

SESAZENÍ JEŽÍŠE Z TRŮNU

„V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi … jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho“ (Koloským 1:16).
„On jest hlavou těla – totiž církve … takže je to on, jenž má prvenství ve všem“ (verš 18).
Bůh Otec dosadil Krista na trůn jako krále nad každým národem a každou vlastností i jako Pána nad církví. Pavel říká: „Nezáleží na tom, jak se věci jeví navenek. Může se zdát, že se všechno vymklo kontrole a že ďábel převzal moc. Pravdou ale je, že Bůh dal všechny věci pod Ježíšovy nohy. Kristus je stále králem nade vším!“
Tyto verše dokazují, že všemohoucí Bůh dává Ježíši Kristu moc nade vším. A přesto všude kolem sebe vidíme, jak naše společnost i vláda odmítají uznat Kristovu autoritu a královské postavení. Odstraňujeme Boha ze škol a soudních místností a ignorujeme Ho při sestavování našich zákonů.
Věřím, že americké odmítání Kristova postavení je v naší společnosti důvodem veškerého prolévání krve, násilí, rasové nenávisti, morálního úpadku, drogové závislosti a dokonce i vypuknutí smrtelných sexuálních nemocí. Zákonodárci, pedagogové a média činí z Boha předmět, o němž se nemluví.
A je to ještě horší; Ježíš je sesazován z trůnu v církvích po celé zemi a v životech mnoha věřících. Je pochopitelné, že bezbožní lidé chtějí Krista sesadit z trůnu; jak ale musí zarmucovat Otce, když vidí, že Ho sesazují z trůnu ti, kdo se nazývají Jeho jménem!
Protože Otec ustanovil Krista v církvi nade vším, nemáme zařazovat před Ježíše žádné jiné zdroje, odkazy či poradce. Veškerá vláda nad církví, vedení církve a poskytování rad má pocházet od Něho: „Na jeho rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje“ (Izajáš 9:6).

PŘÍLIŠ SE NAMÁHÁŠ? - Gary Wilkerson

Dnes je mnoho křesťanů vyčerpáno svým úsilím odvrátit se od hříchu. Spotřebovali již poslední ždibec radosti a vítězství, které pro ně získal Kristus, se ztrácí v jejich houževnatém úsilí nastolit svou vlastní spravedlnost.
Člověk vždycky selže, nebude-li usilovat o spravedlnost vírou. Pochopte, že nemohou existovat dvě spravedlnosti: Boží spravedlnost a naše vlastní. To by znamenalo, že jsou dvě evangelia: Jeho a naše. Nemůžeme směšovat naši vlastní spravedlnost se svatou spravedlností Boží.
Nepředpokládá se však, že vynaložíme nějaké úsilí? Neříká snad Bible, že se máme vyvarovat hříchu? Ano, existuje ale jen jedna cesta, jak se vyvarovat hříchu, a to prostřednictvím Ježíše. On není pouze pravdou, kterou přijímáme; On je živým Bohem a Jeho posvěcující dílo neustává ve dne ani v noci.
Pavel zodpovídá otázku vlastního úsilí v 9. kapitole Římanům. Hovoří o lidech, kteří již dosáhli spravedlnosti: „Pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry“ (Římanům 9:30). Tito lidé se nevyčerpávali vlastním úsilím; nedeprimovala je jejich selhání. Upnuli všechnu svou víru na Ježíšovo dílo na kříži, jež pro ně učinil – a byli posíleni Jeho hojně oplývajícím životem.
„Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří“ (Římanům 10:4). Tento verš přináší všem generacím věřících osvobození. Kristus je konec. Neexistuje nic jiného! „Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává“ (Římanům 9:16).
Příteli, jsi vyčerpán úsilím o své zlepšení? Vyčerpává tě neustálé střídání nových odhodlání a selhání? Potom s tím přestaň; skonči své zápasy. Tvé správné postavení před Bohem nezávisí na tvém odhodlání, nýbrž na Bohu, který se nad námi smilovává.

sobota 4. března 2017

LIŠKY NA VINICI - Carter Conlon

Většina lidí se shodne na tom, že Píseň Šalomounova představuje Krista a Jeho nevěstu. V této knize nalézáme důležitý verš, prosbu k Ženichovi, přicházející od těch, kteří Ho znají. „Pochytejte nám lišky, lištičky, co na vinicích škodí. Vždyť naše vinice rozkvétá.“ (Píseň písní 2:15)
Když vezmeš v úvahu jak velká je vinice, tak se liška jeví dosti nevýznamně. Nicméně, ta malá liška má potenciál sníst hrozny a zmenšit tak krásu rozkvétající vinice. Stejně tak ty a já se můžeme ocitnou v období úrody – v době, kdy věci, za které jsme se modlili a v ně věřili, přicházejí. Přesto musíme být pozorní, protože malé věci v našich životech, když je necháme bez dozoru, můžou snížit naše svědectví. Takový příklad vidíme v knize Matouš.
„Jakmile [Ježíš a Jeho učedníci] přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně. ,Váš učitel neplatí daně?‘ ptali se. ,Ale ano,‘ odpověděl Petr.“ (Matouš 17:24 25) Až doposud šlo téměř vše na Petrově cestě s Ježíšem dobře. Bylo to plodné období! Nicméně Ježíš věděl, že malé věci v Petrově životě potřebují být vyřešeny, aby jeho budoucí plodnost nebyla snížena.
Když k Petrovi přišli výběrčí chrámové daně, tak lhal! On ani Ježíš chrámovou daň neplatil. Později Ježíš Petrovi vysvětluje, že není potřeba aby tu daň platili. (viz Matouš 17:25-26) „Jen cizinci platí daně. My jsme synové Toho, kdo vlastní chrám! Proto pro nás není postihu.“
To je o mně a o tobě, když si uvědomujeme, že naše hříchy jsou přikryty. Protože jsme přišli ke Kristu, bylo nám odpuštěno. Všechna selhání a všechny naše nedostatky byly plně přikryty obětí Ježíše na Golgotě. 

Carter Conlon se přidal k týmu pastorů Times Square Church v roce 1994 na pozvání zakladatele Dawida Wilkersona, starším pastorem byl ustanoven v roce 2001. 

pátek 3. března 2017

VÍTĚZSTVÍ UŽ JE NAŠE

Probouzíte se každé ráno ztrápení kvůli zlozvyku, kterého se nemůžete zbavit, nebo chtíči ve svém životě? Bůh ví o hříchu, který zůstal ve vašem srdci. Ví, že ho nenávidíte, že jste kvůli němu plakali a chce, abyste slyšeli tohle slovo: „Hospodin je má síla a můj štít, v něho doufá mé srdce. Dostalo se mi pomoci…“ (Žalm 28, 7).
Satan chce, abyste se báli, že nebudete nikdy zachráněni, nikdy nebudete svobodní. Ale David říká: „Ničeho zlého se nebojím“ (Žalm 23, 4).
Bůh vzkazuje všem smutným, zraněným svatým: „Nebojte se! Vidím a znám všechno vaše trápení a nedovolím Satanovi, aby vás zničil.“
Možná si řeknete: „Co mám dělat? Jak v tom všem můžu cítit Boží pokoj?“ Odpověď najdeme v Božím slově k Mojžíšovi a Izraeli. Když bylo moře před nimi, nepřítel za nimi a neměli, kam uniknout, jim Bůh přikázal: „Nebojte se! Zůstaňte stát a dívejte se, jak vás dnes Hospodin zachrání…Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčet“ (Exodus, 14, 13–14).
Poslední část věty: „vy budete mlčet“ znamená, že už si nemáte dělat starosti, nemáte se už snažit zvládnout všechno sami. Namísto toho máte věřit, že vám Bůh připraví cestu.
Jozue musel se svým vojskem pochodovat celou noc do Gibeonu, kde se střetli s obrovskou vojenskou mašinérií. Jozue pohlédl na bitevní pole a uviděl údolí plné mohutných vozů a dobře vycvičených pěšáků – a on měl jen hrstku unavených, necvičených vojáků.
„Hospodin Jozuovi řekl: ‚Neboj se jich, neboť jsem ti je vydal do rukou. Nikdo z nich před tebou neobstojí“ (Jozue 10, 8).
Bůh vyhlásil vítězství ještě než Jozue vůbec vyrazil do bitvy! Řekl: „Vítězství už je naše. Teď běž bojovat a pamatuj, že jsem ti slíbil vítězství.“
Tohle je poselství kříže! Ježíš už za nás zvítězil.

čtvrtek 2. března 2017

ZASLÍBENÍ

"Neboj se jich." (Deuteronomium 7:18) Pro Izrael "jich" představovalo obrovské, dobře vyzbrojené pohanské národy, kterým čelil. Pro nás dnes "jich" představuje každý problém, potíž a složitou situaci nad naše síly, které v životě čelíme.
Bůh nám říká, že se nemáme bát! A protože to říká On, není potřeba žádné další vysvětlení. On je mocný a je si plně vědom satanských pevností, kterým čelíme. On rozumí každé zkoušce a pokušení, do které nás satan uvrhne. A pořád nám říká: "Neboj se jich!"
Abraham žil v podivné zemi, obklopený mocnými králi, netušil, kde skončí. A opravdu, první slovo, které mu Bůh dal, bylo: "Neboj se, Abrame, Já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna." (Genesis 15:1)
Význam verše je: "Já budu zdí kolem tebe, budu tvým ochráncem, tvojí obranou." V podstatě Bůh říkal Abrahamovi "Budeš čelit těžkostem, ale přes to všechno tě Já ochráním." Abraham zareagoval tak, že uvěřil Božímu slovu, které obdržel: "I uvěřil Abram Hospodinu a on mu to počítal za spravedlnost." (verš 6)   
Abrahamův syn Izák také žil v nepřátelském prostředí, obklopený Pelištejci, kteří jej nenáviděli, obtěžovali a chtěli, aby opustil jejich krajinu. Písmo říká, že pokaždé když Izák kopal studnu, aby získal zásoby vody, Pelištejci ji zasypali. (Genesis 26:15)
Kdekoli se Izák hnul, nezažil nic než sváry. Zformoval se nad ním mrak pochybností a on by se vůbec nedivil, kdyby to nezvládl. Ale Bůh dal Izákovi stejné slovo, které dal Abrahamovi:  "Já jsem Bůh tvého otce Abrahama. Neboj se, protože Já jsem s tebou a požehnám ti a rozmnožím tvé potomstvo kvůli svému otroku Abrahamovi." (Genesis 26:24) 
Dnes jsme stejně jako Izák Abrahamovými dětmi a Bůh nám dává stejné zaslíbení: "A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení." (Galatským 3:29)  

středa 1. března 2017

BŮH O TEBE MÁ STAROST

Satanovou strategií je svést věřící a zpochybnit, že Bůh věrně odpovídá na modlitby. Raději chce, abychom uvěřili, že si Bůh zacpal uši a neslyší naše volání a ponechá nás napospas.
Velikou tragédií v dnešní církvi je, že jen málo lidí věří v sílu a účinnost modlitby. Bez důvodu k rouhání jsou zástupy Božích lidí slyšet, jak si stěžují: „Modlil jsem se, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Modlil jsem se tak usilovně a dlouho bez výsledku. Všechno, co chci, je jen malý důkaz, že Bůh koná. Jak dlouho musím čekat?“ Tito věřící už déle nenavštěvují své tajné modlitební místo, protože jsou přesvědčeni, že jejich prosby, počaté na modlitbě, jsou někde potraceny u Jeho trůnu. Další jsou přesvědčeni, že jenom „duchovní obři“ dokáží své modlitby protlačit až k Bohu.
Budu-li upřímný, mnoho Božích svatých zápasí s pochybnostmi: „Jestli je Boží ucho otevřené na mou pilnou modlitbu, proč je zde jen tak malý důkaz, že odpovídá?“ Modlili jste se určitou modlitbu dlouhou dobu, aniž jste přijali odpověď? Dokonce už uběhly roky a stále čekáš, doufáš...divíš se?
Buďme opatrní, abychom neobviňovali Boha z lenosti, že se nezajímá o naše potřeby a prosby, jak to činil Job. Job si stěžoval: „Volám k tobě o pomoc, ale neodpovídáš mi, postavím-li se, upíráš na mne svůj zrak“ (Job 30: 20).
Jobova vize Boží věrnosti byla zastíněna jeho současnými potížemi a skončil obviněním Boha, že na něho zapomněl.
Je načase, aby se křesťané upřímně podívali na důvody, proč jsou naše modlitby potraceny. Možná budeme shledáni vinnými z obviňování Boha ze zanedbávání, když nevezmeme na sebe odpovědnost za své vlastní chování.
„Čekej na Hospodina a dbej jeho cesty, pozvedne tě a obdržíš zemi v dědictví“