TRESTAJÍCÍ LÁSKA!

Protože tě Bůh miluje, pracuje na tom, aby tě očistil. Ale jedná se o milující trestání těch, kdo činí pokání a navracejí se k němu. Možná, že cítíš ve své duši Boží šípy kvůli svým minulým a současným hříchům, ale pokud máš kající se srdce a chceš se odvrátit od svých chyb, můžeš se obrátit na jeho trestající lásku. Budeš napraven – avšak pomocí jeho velkého soucitu a slitování. Nepocítíš jeho hněv tak jako pohané, ale spíše prut jeho kázně v jeho milující ruce.

Možná na tebe přicházejí utrpení, protože činíš špatná rozhodnutí. Kolik žen trpí, protože si vzaly muže, před nimiž je Bůh varoval? Kolik dětí trápí své rodiče a přivádí je ke konci sil? Mnohokrát se tak stane kvůli tomu, že sami rodiče v minulosti zhřešili, kvůli zanedbání něčeho a kompromisu.

Když víš, že jsi došel do nejzazšího bodu, je čas hledat Pána ve zlomenosti, v pokání a ve víře. Je čas, abys obdržel novou dávku síly od Ducha svatého. Je čas na to, abys byl obnoven a občerstven, aby ses nechal zaplavit duchovní silou.

Víš, když voláš k Bohu, Bůh do tebe vylévá svou sílu: „Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem tě volal, dodal jsi mé duši sílu…I když jsem v soužení, ty mi zachováš život, vztáhneš ruku proti hněvu mých nepřátel a tvá pravice mě spasí. Hospodin za mě dokončí zápas. Hospodine, tvoje milosrdenství je věčné“ (Žalm 138:3, 7-8).

Jednou z nejobtížnějších věcí v životě křesťana je přijmout utrpení pro spravedlnost. Až do doby Krista spojovali židé prosperitu a dobré zdraví s bohabojností. Věřili, že pokud jsi bohatý, pokud se těšíš dobrému zdraví nebo pokud jsi jinak požehnaný, děje se tak, neboť Bůh ukazuje, že má v tobě potěšení. Proto bylo pro Ježíšovy učedníky tak těžké pochopit jeho výrok, že „snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království“ (Matou 19.24). Učedníci se ptali: „Kdo tedy může být spasen?“

Podobně dnes existuje chybné učení, které říká, že pokud jsi v souladu s Bohem, nikdy nebudeš trpět. Jen volej k Bohu a přijde rychle a všechno hned vyřeší. Avšak toto není evangelium! Hrdinové víry vyjmenovaní v 11.kapitole Židům vesměs měli úzký vztah s Bohem a trpěli kamenování, posměchy, mučení a násilnou smrt (v.36-38). Samotný Pavel, který byl blízko Bohu, ztroskotal s lodí, byl kamenován, bičován, opuštěn až na smrt, okraden, vězněn a pronásledován. Utrpěl ztrátu všeho. Proč? Všechno to byly zkoušky a pročišťování, aby se prokázala jeho víra k Boží slávě.

Bůh chce do našich srdcí něco zasadit pomocí zkoušek. Chce, abychom byli schopni říci: „Pane Ježíši, ty jsi můj Ochránce a já věřím, že vládneš nade všemi událostmi v mém životě. Pokud se mi něco stane, je to jen proto, že ty jsi to dovolil a já ti důvěřuji, že pro to máš důvod. Pomoz mi pochopit tu lekci, kterou mi udílíš, abys mne tím poučil. Pokud budu chodit ve spravedlnosti a mít radost ve svém srdci, potom mé žití i mé umírání ti přinese slávu. Důvěřuji ti, že máš připravenou slávu, nějaký věčný účel, který má časná mysl nedokáže pochopit. Ale v každém případě budu říkat: Ježíši, ať žiji či umírám, jsem tvůj!“