sobota 25. února 2017

SLYŠÍŠ HO KLEPAT NA DVEŘE? - Claude Houde

Ježíš stál před Laodicejským sborem, který reprezentoval Církev na konci časů. Dal mu toto varování, které nás po staletí stále oslovuje i dnes: “Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.“ (Zjevení 3:16) Jaká neuvěřitelná slova!
Co je ten zločin, ten nepředstavitelný hřích páchaný současnou Církví? Naslouchej slovům toho, kdo stojí nad vším, hledá naši víru, důvěru a vydanost: „Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký…vzpamatuj se tedy a čiň pokání. Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.” (Zjevení 3:15. 19-20)
Tato pasáž z Písma, tak často citována, neoslovuje ztracený svět v potřebě “vpustit do sebe Krista.” Spíše je to přímé a vážné volání k současným křesťanům, kteří líně leží v posteli lhostejnosti, docela spokojeni sami se sebou a s porcí, kterou mají.
Tato generace je ďábelsky zaslepená vůči duchovnímu zjevení, které říká, že bez hořící víry je nemožné těšit Pána. Ježíš doslova a dramaticky stojí přede dvěřmi každého soběstačného sboru, který věří v metody, strategie, příklady “ostří” prostředků a taktiky vypůjčené ze světského trhu. Volá, “Pusť mě dovnitř! Čiň pokání! Otoč se zpět od těchto zničených cisteren, které nenabízejí živou vodu! Volám po lidu, který bude kráčet vírou, jehož důvěra a sebevědomí se budou držet výhradně Mých zaslíbení. Toužím po lidech, jejichž víra jim dovolí vidět neviditelné, věřit v neuvěřitelné a přijímat nemožné!”

Claude Houde, vedoucí pastor Eglise Nouvelle Vie (New Life Church) v kanadském Montrealu, je častým řečníkem na Expect Church Vedení konferencí pořádaných World Challenge po celém světě. Pod jeho vedením New Life Church rozrostla z hrstka lidí na více než 3500 v části Kanady s několika úspěšných protestantských církví.

pátek 24. února 2017

NEVĚŘTE LŽI

Modláři žijí v klamu – věří tomu, že lež je pravda!
„Já Hospodin dám odpověď každému z izraelského domu i z bezdomovců, kdo pobývá v Izraeli a odcizil se mi, každému, kdo nosí v srdci modly a klade před sebe svou nepravost, aby o ni klopýtl, a jde za prorokem, aby se ho na mne dotazoval“ (Ezekiel 14:7).
Tento biblický verš nám říká: „Protože jste otupěli, co se týče vašich hříchů, a už nechcete činit pokání a obrátit se, každé slovo, které ode dneška uslyšíte, vás utvrdí ve vaší nepravosti a v klamu.“
Vidíme to u krále Achaba, jenž byl pravděpodobně tím nejvíce modlářským králem v dějinách Izraele. Tehdy se spojil s králem Jóšafatem a společně vytáhli do boje proti Rámotu v Gileadu.
„Hospodin řekl: Kdo zláká Achaba, aby vytáhl a padl u Rámotu v Gileadu? Ten říkal to a druhý ono. Tu vystoupil jakýsi duch, postavil se před Hospodinem a řekl: Já ho zlákám. Hospodin mu pravil: Čím? On odvětil: Vyjdu a stanu se zrádným duchem v ústech všech jeho proroků. Hospodin řekl: Ty ho zlákáš, ty to dokážeš. Jdi a učiň to!“ (1. Královská 22:20-22).
Proto se postavilo před Achaba čtyři sta proroků a povzbuzovali ho k útoku. Dokážete si tu situaci představit? Stál tam dav lichotníků a všichni vedli plané řeči, jen aby uspokojili Achabovo modlářství. Všichni mu lhali a utvrzovali ho v jeho hříchu.
To bylo ale příčinou hrozné tragédie! Achab nedokázal naslouchat Božímu hlasu, protože měl ve svém srdci modly. A tak ho Bůh vydal do moci klamu – takového, který jej zničil.
„Nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži“ (2. Tesalonickým 2:10-11).

čtvrtek 23. února 2017

OSVOBOZENI PRAVDOU

„I ponese svou nepravost; nepravost dotazujícího se bude stejná jako nepravost prorokova. Učiním to, aby už izraelský dům nebloudil, nevzdaloval se mi … I budou mým lidem a já jim budu Bohem, je výrok Panovníka Hospodina“ (Ezekiel 14:10-11).
Bůh k nám promlouvá něžně: „Ať už bude stát cokoli, abyste se odvrátili od svých model, jsem ochoten to zaplatit. S láskou se vás budu snažit obrátit k sobě, pokud to ale nebude nic platné, přijdu s nezbytným trestem.“
„Uvidíte jejich cestu a jejich skutky … a poznáte, že jsem nedělal zbytečně nic z toho, co jsem v něm vykonal“ (verš 23).
Hospodin říká: „Poznáte, že s vámi nejednám přísně bez důvodu. Prostě vás nenechám odejít!
Máš ve svém srdci vážnou překážku nebo zakořeněný hřích? Existuje nějaká svázanost, která by tě mohla zničit? Pokud ano, a ty z tohoto poselství zjišťuješ, že jsi hoden odsouzení, je pro tebe naděje.
Nezáleží na tom, co je tvou modlou. Požádej Ducha svatého, aby ti otevřel oči. Odstraní z tvého srdce svá slova odsouzení a ty začneš svůj hřích nenávidět. Rozhodni se ve svém srdci, že se s hříchem nesmíříš!
V této chvíli volej k Pánu: „Pane, nenechávej mne zaslepeného. Jestliže je ve mně nějaký klam či podvod, odhal jej. Nechci již věřit žádné lži. Chci slyšet jen tvůj hlas. A chci, abys pouze ty měl moc a autoritu nad mým životem.“
Pokud skutečně chceš, budeš vysvobozen. Bůh ale čeká, až se odvrátíš od svých model. A pak, jakmile budeš připraven se sklonit před Bohem, on tě zmocní svým Duchem – nebudeš již spoutaným otrokem; budeš Boží dítě osvobozené pravdou!

středa 22. února 2017

NEMÁM ČAS SE MODLIT – OPRAVDU?

V jeruzalémské církvi prvního století se při každodenním rozdělování jídla nedostávalo na řecké vdovy. Ženy hledaly pomoc u vedoucích církve, ale těm se nechtělo obětovat čas pro modlitby a studium Božího slova na to, aby dohlíželi na tento administrativní úkon.
Apoštolové svolali shromáždění církve a řekli: „Není správné, abychom se přestali věnovat Božímu slovu a sloužili u stolů“ (Skutky 6, 2). Nakonec bylo vybráno sedm mužů „dobré pověsti“, aby se postarali o všechny praktické služby církve. Apoštolové zároveň slíbili: „sami se pak budeme nadále věnovat modlitbě a službě Slova“ (6, 4). Toto opatření vedlo k tomu, že se Boží slovo šířilo a počet učedníků se rozrůstal (viz 6, 7).
Velmi málo pastorů je dnes schopno takové oběti. Jednou se mi kněz podíval do očí a řekl: „Je toho tolik, co vyžaduje můj čas, že prostě nemám čas se modlit.“ Jiný pastor se mi přiznal: „Nemodlil jsem se už celé měsíce. Tu a tam strávím chvilku rozjímáním nebo se krátce zamyslím nad Božím slovem, ale nedaří se mi být v modlitbě disciplinovaný.“
Nesoudím žádného pracovitého, oddaného Božího služebníka, ale pravda je, že každý služebník vstává a padá se svým pánem. Mnozí kazatelé si dnes neuvědomují, že se stali oběťmi satanského spiknutí, jež je odvádí od modlitby. Někteří z nich jsou neustále uhnaní a zasypaní lavinou povinností a drobných úkolů.
Děkuji Bohu, že nejsme nikdy ponecháni napospas Satanovi a jeho prostředkům. Můžeme odhalit jeho taktiku, mluvit slova pravdy a v Kristově jménu zastavit vše, co nás odvádí od modlitby. Mocí Ducha svatého v nás si můžeme uvolnit cestu k Hospodinovým branám a směle přijít k Jeho trůnu milosti, když v těžkých dobách potřebujeme pomoc. To chce Pán pro nás všechny!

úterý 21. února 2017

NEJSI SÁM VE SVÝCH NESNÁZÍCH

„Věru nadarmo jsem očišťoval své srdce, v nevinnosti myl své dlaně“ (Žalm 73:13).
Žalmista Asaf byl zmatený svým utrpením, obzvláště když viděl snadný život svévolníků kolem něj. Málem sklouzl do jámy nevěry, připravený obvinit Boha, že ho opustil a byl k němu lhostejný. Ve skutečnosti téměř skončil bitvu.
Tento zbožný muž si musel myslet: „Žil jsem spravedlivě a snášel těžkosti celou tu dobu pro nic. Všechno mé snažení přišlo vniveč. Byl jsem mu věrný, chválil jsem Ho a studoval Jeho Slovo a mé soužení a zármutek mi nedává smysl. Proč se mi to děje?“
Milovaní, když na vás přicházejí pohromy a zkoušky, musíte být velmi opatrní. Když se rmoutíte, potřebujete střežit své srdce před uklouznutím.
Pokud osobně nejste v Asafově stavu, možná znáte někoho, kdo je. Možná příbuzný, přítel či člen sboru má veliké potíže. Když vidíte, že spravedlivý trpí, ptáte se: „Proč Bože? Jak jsi mohl dovolit, že se to stalo?“
Asaf šel do chrámu a modlil se. Rovněž, když na vás přijde čas zármutku či utrpení, musíte jít na tajné modlitební místo. Být sami s Bohem a vylévat Mu své srdce. On vám rozumí.
Duch Svatý promluvil k Asafovi a Asaf vyznal: „Věru, postavils je na kluzká místa, uvrhneš je do zkázy“ (verš 18). Asaf porozuměl, nejsem ten, kdo uklouzl, to svévolník padá do jámy.
Když uviděl Asaf celý obraz, zaradoval se: „Bůh je síla mého srdce a můj věčný podíl“ (verš 26). Mohl říci: „Ano, dochází mi síla a velká bitva stále trvá, ale nejsem v boji sám. Mám milujícího Otce v nebi, On mě chrání!“

pondělí 20. února 2017

KDYŽ JE HLEDÁNÍ NEÚSPĚŠNÉ - Gary Wilkerson

"Saulovu otci Kíšovi se ztratily oslice. Kíš proto řekl svému synu Saulovi: „Vezmi s sebou některého z mládenců a vydej se ty oslice hledat.“ (1. Samuelova 9:3)
V Božím slově příběhy o ztracených věcech vyjadřují Otcovo srdce pro ztracené. Bůh chce, aby jeho lid byl ochoten vyjít a zachránit to, co je ztraceno, v tomto příběhu vidíme, jak to asi probíhá.
Saulův otec mu řekl: "Vezmi s sebou jednoho z mladých mužů, zvedněte se a hledejte oslice." A on prošel hornatou krajinou Efrajimovců (verše 3 a 4). Procházet nahoru a dolů Efrajimským pohořím byla těžká práce, ale Saul se zavázal splnit úkol, který mu dal jeho otec.
A vskutku, Saul prošel celou hornatou krajinou, hledal na různých místech, ale doposud oslice nenalezl. Musel se začít cítit beznadějně, ale vytrval v hledání, protože byl odhodlaný být poslušný příkazu svého otce.
Nakonec Saul řekl svému služebníkovi: „Pojď, vraťme se, aby můj otec místo o oslice neměl obavy o nás.“ (verš 5) Saul v podstatě přiznal porážku a přidal vysvětlení: "Udělali jsme, co bylo v našich silách. Myslel jsem si, že jsme mohli uspět, ale nepodařilo se nám to, takže to musíme přijmout a pokračovat dál." 
Pro některé z nás vykročit ve víře představuje závazek poslušnosti za jakoukoli cenu. Pro jiné obavy z následování představují ve skutečnosti strach ze selhání. Jinými slovy, tito lidé nejdou s plným nasazením do toho, k čemu je Bůh povolal, protože mají strach z toho, že neuspějí. 
Je pro tebe důležité porozumět tomu, že když tě Bůh povolává něco udělat, ne pokaždé tě volá k tomu, aby jsi uspěl. On tě povolává poslechnout.
Být poslušný povolání je na tobě - uspět v povolání je na Něm.

sobota 18. února 2017

VIDĚNÍ DĚTÍ - Nicky Cruz

V posledních letech jsem od Pána dostal vidění budoucnosti. Ukázal mi čas, kdy Duch svatý vstoupí do nočního ticha, aby probudil své děti tak, jako nikdy předtím. Budou jako malý chlapec Samuel, který běžel za knězem Élím, protože neznal hlas, který ho v noci volal (viz 1. Samuelova 3). Viděl jsem, jak tyto děti utíkají vyděšené ke svým rodičům do ložnice, protože si neuvědomí, že k nim promluvil sám Hospodin.
Bůh dnes volá Své děti, aby změnily svět. Ví, že mnoho z jejich rodičů Mu plně neodevzdalo své životy, svůj čas a svou energii – své ruce a nohy a mysl a srdce – a tak volá dnešní děti, aby tento stav změnily. Moje zpráva pro rodiče těchto vzácných dětí je: Nezastavujte je! Je to sám Bůh, kdo je povolává. Je to Jeho oheň a Jeho Svatý Duch, který připravuje cestu pro to největší probuzení, které kdy v našich dějinách proběhlo.
Mnoho mladých křesťanů je netrpělivých a už je nebaví chodit do kostela, kde vše probíhá stále stejně jednotvárně. Chtějí vidět Ducha svatého v akci. Chtějí zažít celého Ježíše, a to teď!
„A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění“ (Skutky 2,17).

Nicky Cruz, mezinárodně známý evangelista a plodný autor, který se obrátil k Ježíši Kristu od života v nenávisti a zločinnosti poté, co potkal v roce 1958 v New Yorku Davida Wilkersona. Příběh o jeho dramatickém obrácení poprvé zazněl v knize Davida Wilkersona  Dýka a kříž a pak jej později popsal sám Nicky ve svém bestselleru Utíkej, malý, utíkej.