čtvrtek 18. září 2014

NEBESKÝ MED

Musíme se naučit přijímat každé slovo od Pána jako med z nebe. Láska každého křesťana k jeho Pánu se dá změřit podle toho, jak si ctí každého slova, které vychází z Božích úst. Jeden kazatel kdysi řekl: "Nemohu sloužit Bohu hněvu! Nebudu kázat nic jiného než slova povzbuzení - žádné kárání. Bůh je láska! Pryč s těmi věčnými nářky a bědováním!" Tento člověk neví nic o Božím medu.

Bůh nabádal Ezechiela: "Synu člověčí ... postav se na nohy. Chci s tebou mluvit...posílám tě k Izraelcům, k těm vzpurným pohanům, kteří se bouří proti mně. Stejně jako jejich otcové i oni mě až do dneška stále jen zrazovali. Synové, k nimž tě posílám, jsou paličatí a zatvrzelí. ... Ty, synu člověčí, však poslouchej, co ti řeknu: Nevzpírej se jako ta banda vzbouřenců. Otevři ústa a sněz, co ti dávám. Podíval jsem se a hle - proti mně natažená ruka a v ní svitek. Rozvinul ho přede mnou; zepředu i zezadu byl popsán slovy nářků, úpění a bědování" (Ezechiel 2, 1; 3-4; 8-10).

Boží nářek byl pro proroky jako med. "Nevzpírej se." Jak by se Ezechiel mohl vzpírat? Tím, že by nekázal pravdu o soudu, kterou mu Bůh dal. "Proti mně natažená ruka." To byla ruka Boží! Boží ruka mu podávala svitek popsaný z obou stran "slovy nářků, úpění a bědování" - a to vše napsáno Božím prstem. Co měl Ezechiel s těmi tvrdými slovy od Boha dělat? Měl je sníst! Naplnit si s nimi břicho! "'Synu člověčí, řekl mi', 'sněz, co máš před sebou. Sněz tento svitek. Potom jdi a mluv k domu Izraele.' Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. 'Synu člověčí', řekl mi, tímhle svitkem, který ti dávám, si nasyť žaludek, naplň si jím břicho.' Snědl jsem jej tedy a v ústech mi chutnal sladce jako med" (Ezechiel 3, 1-3).

Byla to nebeská potrava, mana namočená v medu! "...tímhle svitkem, který ti dávám, si ... naplň břicho." Břicho zde představuje srdce a "sníst" znamená vzít si slova k srdci, dbát jich! "Snědl jsem jej tedy a v ústech mi chutnal sladce jako med."

Jeremiáš řekl, že všichni dávní proroci varovali před soudem a nářky. " Proroci, kteří bývali odedávna přede mnou i před tebou, prorokovali mnoha zemím i velkým královstvím válku, neštěstí a mor." (Jeremiáš 28, 8). Všichni proroci žili z každého slova z Božích úst - jak ze smutného, tak z radostného. Všechna je polykali jako med.

středa 17. září 2014

SION JE PŘIPRAVOVÁN

Petr se snažil burcovat mysl věřících a připomínat jim varování proroků (2. Petr 3:1-2) Říkal jim: "Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení vlastními choutkami a budou říkat: Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření." (2.Petr 3:3-4) Petr tyto posměvače nazývá lháři! Věci rozhodně nejsou stejné od počátku stvoření. Tito kazatelé vědomě ignorují minulé Boží soudy. "Takoví si nechtějí uvědomit, že... tou vodou byl tehdejší svět zatopen a zničen." (2.Petr 3:5-6)

To je od Petra vážné obvinění. Vlastně říká: " Oni vědí, že existoval spravedlivý učitel Noe, který před soudem varoval celých 120 let. Vědí, že Bůh už ukázal světu, že bude soudit násilí a zlo. Vědí, že Bůh seslal ohromnou potopu, která zničila vše živé!" Máme učitele a falešné proroky, kteří vědí, že Bible je plná varování, plná příkladů toho, jak Bůh soudí svět (např. zničení Sodomy), ale oni to všechno ochotně ignorují. Proč? Protože jsou vedení vlastními choutkami. Jejich touha po slávě a popularitě je zaslepila vůči Božím spravedlivým soudům.

Tito kazatelé káží úplný opak toho, co učil Petr a apoštolové. Petr varuje: "...My ale vyhlížíme nové nebe a novou zemi - domov spravedlnosti. Nuže, milovaní, vyhlížejte to všechno a snažte se, aby vás Pán zastihl v pokoji, neposkvrněné a bezúhonné." (2. Petr 3:13-14)

Proč jsme byli prozatím ušetřeni? Ze stejného důvodu, proč Bůh trpělivě čekal 120 let v dobách Noemových. "- těm, kteří kdysi za Noemových dnů nechtěli uposlechnout, zatímco Bůh trpělivě čekal, než se postaví archa, v níž se skrze vodu zachránilo jen několik (totiž osm) duší." (1.Petr 3:20) Pán nemá žádnou radost ze smrti zlých. I teď nám "prokazuje svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání." (2.Petr 3:9)

Bůh teď čeká, až bude připraven Sion, Jeho svatí posledních dnů. Vylévá svého Svatého Ducha a povolává svůj lid, plně Mu oddaný, bez poskrvny, bezúhonný.

úterý 16. září 2014

Z JAKÉ JSI ZEMĚ?

Podle Božího slova mají žít křesťané každý den tak jako by byl “konec všech věcí blízko.“ Máme vyhlížet Jeho příchod probuzeně a svědomitě. Jako služebníci, kteří čekají na návrat svého pána z daleké cesty. Máme se radovat, že opustíme tuto zemi, abychom dostali nová těla. Vždy bychom měli toužit být s Pánem.

Petr ve své epištole varoval, “Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.“

V řeckém originále se ve verši 11 píše, „ve světle všeho toho, co se rozpustí, z jaké jsi země?“ Jsi z této země, která se rozpustí a zmizí, nebo jsi občanem nebeského Siónu, města, jehož stavitelem je Bůh? Petr říká, že toto vědomí, které ti Bůh dává o zničení současného nebe a země by tě mělo povzbudit ke svatému životu a k tomu, abys život na této zemi nebral tak vážně. Petr potom pokračuje a říká, že se nemáme obávat přicházející zkázy, ale že bychom ji měli vyhlížet, očekávat a měli náš oděv bez poskvrny. “Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem.“ (3:14).

Kdyby Petr navštívil dnešní Ameriku, byl by zděšen všemi těmi nasládlými kázáními polštářkových proroků! Ptal by se, “Proč nevarují svůj lid před nadcházejícím zničením? Bůh mi dal tuto zprávu přímo od Ducha Svatého! Proč tomu nevěří? Proč když slyší toto varování, nežijí svatý život? Cožpak neví, že Ježíš úplně stejně varoval lidi, když řekl, 'slunce se zatmí, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.“ (Matouš 24:29)