PLNĚ PŘESVĚDČEN

Abraham nekolísal ve své víře. Místo toho byl plně přesvědčen, že co Bůh zaslíbil, je schopen učinit. (Římanům 4:21) Rozpoznal, že Bůh je schopen jednat na základě ničeho.

Skutečně, náš Pán tvořil z pustoty (ničeho,prázdnoty). Porovnejme, co je v Genesis: Bůh stvořil svět z ničeho. Pouhým slovem tvořil. Stejně tak může z ničeho udělat pro nás zázrak.

Když už všechno ostatní selhalo – když každý tvůj plán a návrh byl vyčerpán – to je čas pro tebe, abys „hodil“ vše na Boha. To je čas pro tebe vzdát se vší sebedůvěry v nalezení záchrany kdekoli jinde.

Potom, jakmile jsi připraven věřit, jsi schopen vidět Boha nikoli jako hrnčíře, který potřebuje hlínu, ale jako Stvořitele, který tvoří z ničeho. A z ničeho znamená také z ničeho z tohoto světa a materiálu, které nabízí. Bůh bude jednat způsoby a významy, které by sis nikdy nepředstavil.

Jak vážný je Pán ohledně naší víry v něho tváří tvář nemožnostem? Odpověď na tuto otázku nacházíme v příběhu o Zachariášovi, otci Jana Křtitele. Zachariáše navštívil anděl, který mu řekl, že jeho ženě Alžbětě se narodí mimořádné dítě. Ale Zachariáš, který byl pokročilého věku, jako Abraham, odmítl tomu věřit. Boží zaslíbení samo o sobě pro něj nebylo dostatečné.

Zachariáš andělovi odpověděl, „Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a moje žena je pokročilého věku“ (Lukáš 1:18). Jednoduše vzato, Zachariáš to pokládal za nemožné. Řekl, „To není možné. Musíš mi předložit důkaz, jak se to stane.“ To neznělo rozumně.

Zachariášovy pochybnosti netěšily (až urážely) Pána. Adněl mu řekl, „Protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní, hle, budeš němý a nepromluvíš až do dne, kdy se ty věci stanou“ (Lukáš 1:20).

Poselství je jasné: Bůh od nás očekává, že mu budeme věřit, když mluví. Podobně píše Petr: „Ať proto ti, kdo trpí podle Boží vůle, svěřují své duše věrnému Stvořiteli a pokračují v dobrém jednání.“ (1. Petrova 4:19).