SLOŽTE SVÁ BŘEMENA
Odložení břemen vyžaduje velké odhodlání a druh duchovní operace, kterou může provést jedině Duch svatý.
Vidíme to názorně v knize Nehemjáš. V té době Izraelci svědomitě a pilně pracovali na obnově jeruzalémských bran. Ale jakmile je dostavěli, vůbec nedbali na zachovávání dne odpočinku. Každý týden dlouhé řady plně naložených zvířat pochodovaly skrze jeruzalémské brány a nesly zboží na městský trh.
Když Nehemjáš viděl, co se všechno v den odpočinku děje, zlobil se (viz Nehemjáš 13,5). Varoval lidi, aby složili všechna svá břemena a ctili Hospodinův den odpočinku. Když ho neposlouchali, naléhal o to více: „Měl jsem o to spor s judskými šlechtici a ptal jsem se jich: „Jakého zla se to dopouštíte? Znesvěcujete den odpočinku!“ (verš 17). Říkal: „Káral jsem je, napomínal jsem je, varoval jsem je. Ale nic na ně nepůsobilo.“
Nakonec toho měl Nehemjáš dost a odhodlal se k drastické akci: „Když přede dnem odpočinku padl na jeruzalémské brány stín, rozkázal jsem, aby byla zavřena vrata a aby je neotvírali dříve než po dni odpočinku. Některé ze svých služebníků jsem postavil k branám, aby nikdo nenosil břemena v den odpočinku“ (verš 19).
Nehemjáš postavil k branám strážné. Ale ani to lidi nesoucí břemena neodradilo. Tábořili celou noc venku, náklad položený u sebe, a čekali, až se brány otevřou (viz verš 20).
Milovaní, vaše břemena budou stále tábořit za branou vaší mysli a čekat na příležitost, aby mohly vpadnout zpět dovnitř. Můžete je v noci odložit, ale ráno tam zase budou, ty samé staré obavy a starosti, které čekají na to, až je znovu seberete.
Co tedy udělal Nehemjáš, aby celé to nošení břemen zastavil? Řekl: „Varoval jsem je a vytýkal jsem jim: „Proč nocujete před hradbami? Bude-li se to opakovat, vztáhnu na vás ruku.“ Od té doby v den odpočinku nepřicházeli“ (verš 21).
Když mu došla trpělivost, pohrozil Nehemjáš silou. A, milovaní, přesně to máme dělat, abychom svá břemena udrželi za branou naší mysli. Stejně jako Nehemjáš máme volat z celé své duše: „Takhle to Bůh nechce! Žiji ve dni odpočinku, ale má duše vůbec nemá klid. Všechny mé starosti a obavy přicházejí, jak se jim zachce. Musím nad těmito břemeny získat vládu, za každou cenu!“
Vidíme to názorně v knize Nehemjáš. V té době Izraelci svědomitě a pilně pracovali na obnově jeruzalémských bran. Ale jakmile je dostavěli, vůbec nedbali na zachovávání dne odpočinku. Každý týden dlouhé řady plně naložených zvířat pochodovaly skrze jeruzalémské brány a nesly zboží na městský trh.
Když Nehemjáš viděl, co se všechno v den odpočinku děje, zlobil se (viz Nehemjáš 13,5). Varoval lidi, aby složili všechna svá břemena a ctili Hospodinův den odpočinku. Když ho neposlouchali, naléhal o to více: „Měl jsem o to spor s judskými šlechtici a ptal jsem se jich: „Jakého zla se to dopouštíte? Znesvěcujete den odpočinku!“ (verš 17). Říkal: „Káral jsem je, napomínal jsem je, varoval jsem je. Ale nic na ně nepůsobilo.“
Nakonec toho měl Nehemjáš dost a odhodlal se k drastické akci: „Když přede dnem odpočinku padl na jeruzalémské brány stín, rozkázal jsem, aby byla zavřena vrata a aby je neotvírali dříve než po dni odpočinku. Některé ze svých služebníků jsem postavil k branám, aby nikdo nenosil břemena v den odpočinku“ (verš 19).
Nehemjáš postavil k branám strážné. Ale ani to lidi nesoucí břemena neodradilo. Tábořili celou noc venku, náklad položený u sebe, a čekali, až se brány otevřou (viz verš 20).
Milovaní, vaše břemena budou stále tábořit za branou vaší mysli a čekat na příležitost, aby mohly vpadnout zpět dovnitř. Můžete je v noci odložit, ale ráno tam zase budou, ty samé staré obavy a starosti, které čekají na to, až je znovu seberete.
Co tedy udělal Nehemjáš, aby celé to nošení břemen zastavil? Řekl: „Varoval jsem je a vytýkal jsem jim: „Proč nocujete před hradbami? Bude-li se to opakovat, vztáhnu na vás ruku.“ Od té doby v den odpočinku nepřicházeli“ (verš 21).
Když mu došla trpělivost, pohrozil Nehemjáš silou. A, milovaní, přesně to máme dělat, abychom svá břemena udrželi za branou naší mysli. Stejně jako Nehemjáš máme volat z celé své duše: „Takhle to Bůh nechce! Žiji ve dni odpočinku, ale má duše vůbec nemá klid. Všechny mé starosti a obavy přicházejí, jak se jim zachce. Musím nad těmito břemeny získat vládu, za každou cenu!“