VOLÁNÍ JEHO JMÉNA

„Bezmocný jsem a tolik zdrcen, úzkostí sténám, křičím ze srdce. Ty, Pane, víš o každé mé touze, můj nářek před tebou není utajen.“ (Žalm 38:9-10).

Jsi tak zoufalý, jako byl David? Zavřel ses sám s Pánem, padl na svou tvář a volal k němu? Chabé, tiché, líné modlitby nezmůžou nic. Jestli si neulehčíš vyznáním své duše Bohu, nestojíš o opravdové uzdravení – chceš ven!
Musíš křičet hlasitě jako David: „Pane, vyslyš mou prosbu! Neodejdu od tebe, dokud mi neodpovíš!“

Rád bych teď popsal zoufalství, ve kterém se David ocitl. Představ si, že se jednoho dne vracíš domů a jakmile zahneš za roh své ulice, vidíš požární vozy zaparkované před tvým vlastním domem. Černý dým se valí z oken, celý prostor kolem se ocitá v plamenech. A ty víš, že tvá manželka a děti jsou uvězněni uvnitř.

Řekni mi – jak klidný bys v tu chvíli byl? Jak dlouho bys jen nečinně stál a doufal, že se oheň sám od sebe uhasí? Seděl bys tam a tiše se modlil: „Ježíši, doufám, že ten oheň uhasíš.“ Ne! Pokud cítíš ve svém srdci lásku, proběhl bys skrze kouř dovnitř a snažil se něco udělat!

Je-li tvé manželství v problémech, pak je tvůj dům v ohni – a tvůj vztah hoří v plamenech! A pokud dopustíš, aby ten oheň pokračoval dál, přijdeš o všechno!

Takže, máš v sobě Boží bázeň ohledně svého manželství? Tíží tě břemeno viny a odsouzení za tvou roli v jeho rozpadu? Jestliže ano, nesnaž se ulehčit svému svědomí. Bůh ti posílá své mocné slovo, protože tě miluje. On tě milosrdně varuje, snaží se tě probrat dřív, než zničíš sám sebe. Tak k němu utíkej a horlivě se modli. Právě tam začíná každé uzdravení – naléhavým voláním Jeho jména!