ZAPOMEŇ NA MINULOST

Základem veškerého vítězství nad hříchem je porozumění, že Bůh je něžný, plný laskavosti a lásky.

„Toto praví Hospodin: Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím. Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost“ (Jeremjáš 9:23-24).

Jestliže s Pánem chodíš už dlouhou dobu, pravděpodobně povzbuzuješ druhé, že Bůh je milostivý a odpouštějící. A teď mi dovol, ať se tě zeptám: Když zklameš Pána, je to najednou jinak? Shledáváš, že se musíš vypořádávat s příšernými pocity viny a hanby?

Asi řekneš: „A neměl bych se tak cítit, když zhřeším?“ Vskutku jsou tyto pocity přirozeným důsledkem hříchu. Jako Boží děti ale nemáme další dny a týdny prožít v myšlenkách, že je na nás náš Otec naštvaný. Díky Kristovu kříži mohou být každá vina a každé odsouzení rychle odňaty.

Nicméně, i když činíme pokání, můžeme cítit, že bychom měli před Pánem usmířit svá selhání. Stejně jako marnotratný syn máme Otce, který nás obejme, vloží prsten na náš prst a přikryje nás rouchem. Říká nám, abychom zapomněli na minulost a užívali si hostinu, kterou pro nás připravil.

Uvnitř ale protestujeme: „Já nejsem hoden! Zhřešil jsem proti Pánu. Musím mu ukázat, že toho lituji.“ Pro mnohé křesťany je snadné uvěřit, že Bůh odpustil Izraelitům jejich veliké hříchy. Nemáme žádný problém přijmout, že odpustil Ninivským ve Starém zákoně a umírajícímu lotrovi v Novém zákoně. Kupodivu je ale pro nás těžké pochopit, že v.