BŮH TO MYSLEL K DOBRÉMU!
Jákob stál na faraónově dvoře – muž starý 130 let – a Josef, jeho ztracený syn, spěchal, aby ho mohl obejmout. Když se to stalo, Josef byl druhý největší muž v Egyptě. Jákob všude chodil se svým synem – v paláci, na ulicích v jeho voze – lidé se před Josefovi s úctou a údivem klaněli (více Genesis 46 a 47)
Když se Faraon Jákoba zeptal, jak je starý, odpověděl: „Dnů mého putování je stotřicet let. Léta mého života byla nečetná a zlá...“ (Gen 47:9) Židé čtou, „ Dnů mých bylo málo a žalostných.“ Ve zkratce: „Viděl jsem mnoho utrpení.“
A přesto, stály ty roky za to? Ano, naprosto! Jákob a jeho rodina byli zachráněni od hladomoru. Všech sedmdesát členů jeho rodu bylo nyní v bezpečí před újmou, zasazeni do nejbohatší oblasti Egypta. Jákobův syn byl na trůnu a oni měli dostatek potravy.
Jákob – muž kajícného srdce – se mohl podívat zpět a říci, „Když mě můj bratr Ezau ohrožoval, vypadalo to, že můj život bude ztracen, ale Bůh mě vytáhl. Můj Pán byl po celou dobu tam. Když se Lában snažil mě zničit, Bůh mi žehnal a zachránil mě. A ještě dále, Pán zbavil moji ženu Ráchel a moji rodinu pokušení modlářství.
„Zvítězil jsem nad všemi svými nepřáteli. Žádný z nich už nikdy nepovstal. Žil jsem, abych viděl své sémě se množit a prosperovat – počátky velkého národa. Žil jsem, abych kráčel uprostřed svých vnuků, a dokonce i pra-pravnuků. A nyní moji synové budou praotcové Izraele, vůdcové svým vlastních kmenů. Žádné ze slov, které mi Bůh řekl na začátku, se nezmýlilo. Můj Pán dodržel každé svoje slovo.“
A, milovaní, tak bude On je s námi i dnes!
Když se Faraon Jákoba zeptal, jak je starý, odpověděl: „Dnů mého putování je stotřicet let. Léta mého života byla nečetná a zlá...“ (Gen 47:9) Židé čtou, „ Dnů mých bylo málo a žalostných.“ Ve zkratce: „Viděl jsem mnoho utrpení.“
A přesto, stály ty roky za to? Ano, naprosto! Jákob a jeho rodina byli zachráněni od hladomoru. Všech sedmdesát členů jeho rodu bylo nyní v bezpečí před újmou, zasazeni do nejbohatší oblasti Egypta. Jákobův syn byl na trůnu a oni měli dostatek potravy.
Jákob – muž kajícného srdce – se mohl podívat zpět a říci, „Když mě můj bratr Ezau ohrožoval, vypadalo to, že můj život bude ztracen, ale Bůh mě vytáhl. Můj Pán byl po celou dobu tam. Když se Lában snažil mě zničit, Bůh mi žehnal a zachránil mě. A ještě dále, Pán zbavil moji ženu Ráchel a moji rodinu pokušení modlářství.
„Zvítězil jsem nad všemi svými nepřáteli. Žádný z nich už nikdy nepovstal. Žil jsem, abych viděl své sémě se množit a prosperovat – počátky velkého národa. Žil jsem, abych kráčel uprostřed svých vnuků, a dokonce i pra-pravnuků. A nyní moji synové budou praotcové Izraele, vůdcové svým vlastních kmenů. Žádné ze slov, které mi Bůh řekl na začátku, se nezmýlilo. Můj Pán dodržel každé svoje slovo.“
A, milovaní, tak bude On je s námi i dnes!