BRANÍ HŘÍCHU NA LEHKOU VÁHU
Prorok Ezekiel nám barvitě líčí, co se stane lidem, kteří berou svůj hřích na lehkou váhu. V této zprávě přišlo za Ezekielem 70 starších z Judy, aby obdrželo slovo od Pána. Všichni tito muži sloužili v chrámu, a když se shromáždili i s prorokem k uctívání, bylo Ezekielovi dáno úžasné vidění:
„Seděl jsem ve svém domě a přede mnou seděli judští starší. Tam na mne dolehla ruka Panovníka Hospodina. Měl jsem vidění. Hle, cosi vzhledem podobné ohni. Od beder dolů to vypadalo jako oheň…jako záře, jako třpyt oslnivého vzácného kovu. Vztáhl cosi, co se podobalo ruce, uchopil mě za kštici na hlavě a duch mě vynesl mezi zemi a nebe; v Božích viděních mě přivedl do Jeruzaléma“ (Ezekiel 8:1-3).
Duch svatý padl na toto shromáždění a Boží svatý oheň naplnil toto místo světlem: „A hle, byla tam sláva Boha Izraele“ (4. verš). Kdykoli se ve shromáždění objeví Boží planoucí přítomnost, vždy je odhalen hřích. Náhle prorok uviděl, že mysl těchto mužů je plná „všelijakých zpodobenin plazů a ohyzdných zvířat“ (10. verš). Popisuje démonické pevnosti, zlé bytosti. A ty pronikly do Božího domu při bohoslužbě!
Sedělo tam 70 starších, klidně a tiše, vypadalo to, jako by ti, kdo uctívají, hledali Pánovo vedení. Ve skutečnosti však zakrývali skrytý hřích. Vykonávali bohoslužbu v chrámu jen navenek, ve skutečnosti všichni patřili k tajné skupině uctívačů slunce. Zaměstnávali v chrámu prostitutky, a jako součást rituálu měli tito starší, u nichž se očekávala zbožnost, účast na smilstvu.
Ze všeho nejhorší bylo, že tito muži nebyli ze své příšerné modloslužby usvědčeni. Přesvědčovali sami sebe, že Bůh nad jejich modlářstvím mhouří oči. David byl tímto hříchem velmi obtížen, ale těch 70 starších necítilo žádné šípy obvinění, žádnou ztrátu fyzické síly, žádnou vnitřní bolest. Místo toho byli oklamáni „falešným pokojem,“ jak to nazval Mojžíš.
„Mohlo by se stát, že by někdo slyšel slova této kletby a duchu by si dobrořečil: Budu mít pokoj, i když si budu žít v zarputilosti srdce, vždyť to dopadne stejně s opilým jako se střízlivým“ (Deuteronomium 29:19).
Jinými slovy: „Podvedená osoba je podobná opilci; ztratila svou rozlišovací schopnost. Nedokáže rozlišit ani mezi žízní a opilostí.“
„Seděl jsem ve svém domě a přede mnou seděli judští starší. Tam na mne dolehla ruka Panovníka Hospodina. Měl jsem vidění. Hle, cosi vzhledem podobné ohni. Od beder dolů to vypadalo jako oheň…jako záře, jako třpyt oslnivého vzácného kovu. Vztáhl cosi, co se podobalo ruce, uchopil mě za kštici na hlavě a duch mě vynesl mezi zemi a nebe; v Božích viděních mě přivedl do Jeruzaléma“ (Ezekiel 8:1-3).
Duch svatý padl na toto shromáždění a Boží svatý oheň naplnil toto místo světlem: „A hle, byla tam sláva Boha Izraele“ (4. verš). Kdykoli se ve shromáždění objeví Boží planoucí přítomnost, vždy je odhalen hřích. Náhle prorok uviděl, že mysl těchto mužů je plná „všelijakých zpodobenin plazů a ohyzdných zvířat“ (10. verš). Popisuje démonické pevnosti, zlé bytosti. A ty pronikly do Božího domu při bohoslužbě!
Sedělo tam 70 starších, klidně a tiše, vypadalo to, jako by ti, kdo uctívají, hledali Pánovo vedení. Ve skutečnosti však zakrývali skrytý hřích. Vykonávali bohoslužbu v chrámu jen navenek, ve skutečnosti všichni patřili k tajné skupině uctívačů slunce. Zaměstnávali v chrámu prostitutky, a jako součást rituálu měli tito starší, u nichž se očekávala zbožnost, účast na smilstvu.
Ze všeho nejhorší bylo, že tito muži nebyli ze své příšerné modloslužby usvědčeni. Přesvědčovali sami sebe, že Bůh nad jejich modlářstvím mhouří oči. David byl tímto hříchem velmi obtížen, ale těch 70 starších necítilo žádné šípy obvinění, žádnou ztrátu fyzické síly, žádnou vnitřní bolest. Místo toho byli oklamáni „falešným pokojem,“ jak to nazval Mojžíš.
„Mohlo by se stát, že by někdo slyšel slova této kletby a duchu by si dobrořečil: Budu mít pokoj, i když si budu žít v zarputilosti srdce, vždyť to dopadne stejně s opilým jako se střízlivým“ (Deuteronomium 29:19).
Jinými slovy: „Podvedená osoba je podobná opilci; ztratila svou rozlišovací schopnost. Nedokáže rozlišit ani mezi žízní a opilostí.“