CHODIT VE SVĚTLE
Je nám řečeno, že Kristus je světlem světa “aby všichni uvěřili skrze něho” (Jan 1:7). Přesto pak ale čteme: “To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila . . . . Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.” (1:5, 11).
Nevěra vždy zarmucovala Ježíšovo srdce. Když náš Pán přišel na zem v těle, tak do světa přinesl neuvěřitelné světlo. A to světlo mělo otevřít oči člověka. Přesto navzdory Ježíšově úžasnému zjevení světla mluví Písmo o neuvěřitelných příkladech nevěry, i když se lidé s tímto světlem setkali.
Snad žádná jiná kapitola v Bibli neobsahuje tak mnoho důkazů Ježíšova božství, jak to vidíme v Janovi 12. Vidíme muže, který byl vzkříšen z mrtvých na Ježíšův příkaz. Vidíme očité naplnění stovky let starých proroctví, která znal každý Izraelita. A slyšíme skutečný hlas mluvící z nebe.
Dokonce i potom, co byli lidé svědky těchto zázraků, měli tu opovážlivost zpochybňovat Ježíše. “Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen?” (12:34). Říkali, “Ty tvrdíš, že budeš ukřižován. Ale my víme, že skutečný Mesiáš bude žít navždy.”
Potom lidi položili otázku, která Ježíše zcela udivila: “Kdo je ten Syn člověka?“ (12:34). Kristus nemohl uvěřit jejich zaslepenosti. Ve skutečnosti se jim a ni nepokoušel odpovídat na otázky. Místo toho varoval: “Ještě jen na malou chvíli bude světlo mezi vámi . . . Dokud máte světlo, věřte ve světlo” (12:35-36).
To světlo svítilo do jejich tmy, ale jejich zatemnělé mysli to nepřijaly (viz 1:12). V řečtině to znamená: “zmocnit se toho, podržet to, vlastnit pravdu, vytvářející život a moc.” Těmto lidem byla dána život proměňující pravda, ale oni se toho nezmocnili nebo to nepodrželi. Nerozuměli pravdě o Kristu, protože se nesnažili ji přijmout za vlastní.
“Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi.” (12:36). V tomto jednom verši nalezneme Boží postoj vůči nevěrnosti. Vskutku v Bibli od první strany k poslední Bůh nikdy nemá sympatii nebo soucit s nevěrou. A to stejné je pravdou i v tomto případu. Ježíš jednoduše odešel pryč od nevěřících zástupů. Nakonec by tito lidé opustili Jeruzalém v temnotě, protože nechodili ve světle, které obdrželi.
Nevěra vždy zarmucovala Ježíšovo srdce. Když náš Pán přišel na zem v těle, tak do světa přinesl neuvěřitelné světlo. A to světlo mělo otevřít oči člověka. Přesto navzdory Ježíšově úžasnému zjevení světla mluví Písmo o neuvěřitelných příkladech nevěry, i když se lidé s tímto světlem setkali.
Snad žádná jiná kapitola v Bibli neobsahuje tak mnoho důkazů Ježíšova božství, jak to vidíme v Janovi 12. Vidíme muže, který byl vzkříšen z mrtvých na Ježíšův příkaz. Vidíme očité naplnění stovky let starých proroctví, která znal každý Izraelita. A slyšíme skutečný hlas mluvící z nebe.
Dokonce i potom, co byli lidé svědky těchto zázraků, měli tu opovážlivost zpochybňovat Ježíše. “Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen?” (12:34). Říkali, “Ty tvrdíš, že budeš ukřižován. Ale my víme, že skutečný Mesiáš bude žít navždy.”
Potom lidi položili otázku, která Ježíše zcela udivila: “Kdo je ten Syn člověka?“ (12:34). Kristus nemohl uvěřit jejich zaslepenosti. Ve skutečnosti se jim a ni nepokoušel odpovídat na otázky. Místo toho varoval: “Ještě jen na malou chvíli bude světlo mezi vámi . . . Dokud máte světlo, věřte ve světlo” (12:35-36).
To světlo svítilo do jejich tmy, ale jejich zatemnělé mysli to nepřijaly (viz 1:12). V řečtině to znamená: “zmocnit se toho, podržet to, vlastnit pravdu, vytvářející život a moc.” Těmto lidem byla dána život proměňující pravda, ale oni se toho nezmocnili nebo to nepodrželi. Nerozuměli pravdě o Kristu, protože se nesnažili ji přijmout za vlastní.
“Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi.” (12:36). V tomto jednom verši nalezneme Boží postoj vůči nevěrnosti. Vskutku v Bibli od první strany k poslední Bůh nikdy nemá sympatii nebo soucit s nevěrou. A to stejné je pravdou i v tomto případu. Ježíš jednoduše odešel pryč od nevěřících zástupů. Nakonec by tito lidé opustili Jeruzalém v temnotě, protože nechodili ve světle, které obdrželi.