SUCHÉ KOSTI MOHOU ŽÍT!

37. kapitola knihy Ezechielovy pojednává o Boží touze pro nás, abychom se dokázali zmocnit zaslíbení nového zákona, o tom, jak doopravdy zažívat požehnání nové smlouvy.

Všichni známe příběh o „suchých kostech“, ke kterým Ezechiel promlouvá. Je důležité si uvědomit, že tyto nádoby ležící na zemi bez života, spadaly pod nový zákon. Pán jim řekl: „Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo!“ (Ezechiel 37:4). Slyšeli Boží zaslíbení: „Vložím do vás svého ducha a budete žít".

Přestože byl těmto mrtvým kostem hlásán příslib z nového zákona, nemohli ještě prožít potěšení z tohoto požehnání. Mnoho dnešních věřících znají Boží novou smlouvu, ale jen stěží tomu dokáží uvěřit, protože to zní až příliš dobře na to, aby to byla pravda. Říkají: „Vím, že mi Bůh dal Ducha Svatého, aby ve mě přebýval. A vím také, že Duch bere sám na sebe to, že uposlechnu Krista. Tolik toužím po tomto požehnání, ale jak jen jej přivést do svého života?”

Je zde něco, co musíme učinit. Ezechiel píše o tom, že mu Bůh dal proroctví: „Toto praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, od čtyř větrů a zaduj na tyto povražděné,ať ožijí!” (37:9). Potom Ezechiel říká, že prorokoval, jak mu Bůh přikázal: „. . . a vešel do nich duch a oni ožili. Postavili se na nohy a bylo to převeliké vojsko” (37:10).

Najednou stála před Ezechielem velká armáda, živá a dýchající. Duch Svatý naplnil všechny ty mrtvoly životem, a oni teď byly připraveny bojovat. V mžiku zakusily potěšení a požehnání nového zákona. Duch svatý zabral své pravé místo v nich a přivedl s sebou všechny zaslíbené změny.