BŮH SE Z TEBE TĚŠÍ!

Duch svatý dal Davidovi zjevení, které je klíčem ke každému vysvobození. David mohl říci, „Důvod, proč mě Bůh vysvobodil ode všech mých nepřátel – všech mých smutků a mocí temnoty – je protože jsem Jemu drahý. Můj Bůh se ze mě těší“ „On mne vyvedl na svobodu, uhájil mě, vždyť mě má rád.“(Žalm 18:19) Potřebuješ vysvobození? Z chtíče, pokušení a zkoušky? Z problému, který je duševní, duchovní, emocionální nebo fyzický? Klíčem k tvému vítězství je tento vers. Bůh se z Tebe raduje. Jsi mu drahý!

V Písni písní Pán říká o své nevěstě, „Jak jsi krásná, jak půvabná, lásko, ve svých rozkoších!“ (7:7) Tři Hebrejská slova v tomto verši jsou synonyma: fair znamená vzácná, pleasant označuje na potěšení a delights na rozkoš. Tyto slova popisují Ježíšovy myšlenky o své nevěstě tak, jak ji spatřuje (jak se na ni dívá). Dívá se na ni a říká, „Jak krásná, sladká a rozkošná jsi. Jsi mi drahá, lásko.“ Nevěsta se v odezvu na to chlubí: „Já patřím svému milému a jeho touha patří mně!“(7:11) Význam zde je takový, „ On utíká za mnou s rozkoší. Pronásleduje mě (v pozitivním slova smyslu), protože jsem mu drahá.“ Stejné myšlenky nalézáme všude v Žalmech: „ Hospodinu se líbí ti, kdo jej ctí, ti, kdo v jeho lásku doufají!(Ž 147:11) „Hospodin chová svůj lid v oblibě, spásou korunuje ubohé!“ (Ž 149:4)

Mohu se snažit Tě přesvědčit o Boží radosti, kterou má z tebe tím, že ti o tom budu říkat, „Jsi Pánu drahý.“ Ty si ale můžeš pomyslel, „To je příjemné. Ale je to jen báječná myšlenka.“ Ne, tato pravda je mnohem více než báječná myšlenka. Je to ten klíč k tvému vysvobození z každé bitvy, která zuří v tvé duši. Je to tajemství, jak vstoupit do Božího odpočinutí, které ti zaslíbil. Dokud to neuchopíš, dokud se to nestane základem pravdy ve tvém srdci, nebudeš schopen odolávat životním zkouškám.

Izajáš měl zjevení o tom, že Bůh se z nás velmi raduje. On prorokuje, „Izraeli, neboj se, já jsem tě vykoupil a povolal tě jménem tvým – patříš mi! Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud. Půjdeš-li ohněm, neshoříš, plamen tě nespálí. (Izajáš 43:1-2)

Izajáš nemluvil o doslovném ohni. Mluvil o tom, čím lidé procházejí duchovně a duševně. Izrael byl v zajetí v té době; jejich ohněm byly zkoušky, jejich ohněm bylo utrpení, jejich řekami byly zkoušky. To všechno byly satanovy pokusy zničit a přemoci Boží lid. Slova Izajáše byla vzkazem čisté milosti pro Izrael. Lidé byli v zajetí, kvůli své vlastní nerozumnosti a pošetilosti. Ale Bůh jim poslal proroka se zlomeným srdcem, který řekl, „Bůh chce, abych vám řekl, že mu náležíte.“

Právě teď se můžeš ocitat uprostřed vířících vod. Můžeš se cítit přemožen zkouškou nebo pokušením, které hrozí, že tě zničí (zahubí). Musíš pochopit z těchto biblických příkladů, že Pán ne vždy utiší ty vody. On ne vždy zabrání tomu, aby si se ocitl uprostřed vod nebo ohně. Ale vždy zaslibuje toto: „ Vším tím budu procházet s tebou. Tato zkouška nebo okolnost tě nezničí. Nezahubí tě. Tak kráčej dál. Vyjdeš na druhou stranu se mnou po boku!“