VŽDYCKY VZDÁVAT DÍKY
„Vždycky za všechno děkujte Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista“ (Efezským 5:20).
Otázka vzdávání díků byla vždy důležitá v Pavlově teologii, opakuje ji třikrát:
1. „Mluvte k sobě navzájem v žalmech, chvalozpěvech a duchovních písních..“
2. „Zpívejte a hrajte svým srdcem Pánu..“
3. „Vždycky za všechno děkujte Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista“ (Ef 5:19-20).
Bez víry to nemůžeme dělat tak, jak bychom měli. Jsme tlačeni k zemi tolika problémy a těžkostmi.
Bůh samozřejmě nechce, abychom to předstírali. Pavel nám dává k tomu všemu klíč, když říká,
„ ...Bohu a Otci.“ Velký kazatel Jan Kalvín řekl, že zpívání a vzdávání díků vždycky je jen přetvářka a pokrytectví až do chvíle, kdy jsme plně přesvědčeni, že Bůh je náš Otec.
Naše ústa se někdy chvějí žalem natolik, že nemůžeme zpívat; necítíme se na vzdávání díků. Strašné okolnosti ničí našeho ducha. Jsou chvíle, kdy srdce volá, „ Pane, skutečně ode mě očekáváš, že budu zpívat, když je mi tak zle?“ „Pane, jsem tak obtěžkán starostmi, že mohu ztěží pozvednout hlavu.“ „Pane, je mi zatěžko chválit a mluvit v chvalozpěvech ve svém srdci. Je v něm tolik strachu, zármutku a pochybností.“
Ano, není jednoduché reagovat na tuto důležitou pravdu. Bůh k nám není krutý, když jsme zranění. Jsme jeho děti. Ale tyto slova jsou nám dána, abychom nalezli útěchu a ulehčení v těžkých časech. Tolik se soustředíme na svoje těžkosti, že ztrácíme více než jen svoji píseň – jsme unášeni dál a dál od Božích věčných zaslíbení. Navzdory všemu, čemu čelíme, náš Pán říká, „VŽDYCKY vzdávejte díky.“
Stáváme se nevděčnými za vše, co pro nás učinil v minulosti. Jsme pohlcováni modlitbami jen za sebe sama, za naše potřeby, naše rodiny – nemůžeme pozvednout oči k utrpení druhých – trpících více než my.
Jsem skutečně přesvědčen tím slovem od Pavla. Chci čelit zítřku rozhodnutý zpívat Pánu a vzdávat díky za celý den – za všechno – ve všem. To může být neslyšitelná píseň; zpočátku může být slabá; ve vzdávání díků musí být moc, skrze víru, jinak by to nebylo opakováno třikrát.
Ó kdyby těch deset tisíc, co čtou tento vzkaz, zpívalo se mnou – jakou radost by to přineslo Otcově srdci. Pročež, pokračuj tak, že spočineš ve skutečnosti, že Bůh slyší tvoje volání, že pracuje na řešení nyní i každý den – tak vytrvej ve vzdávání díků vždycky a nikdy nepřestaň zpívat písně lásky našemu drahému Pánu a Spasiteli.