VÍRA JE VÍCE VÝZVOU NEŽ PŘÍKAZEM

Víra je příkazem. Je totiž psáno: „Spravedlivý bude živ vírou.“ Bez víry není možné zalíbit se Bohu. Písmo dodává: „Kdo by však odpadl, v tom nenajdu zalíbení“ (Židům 10.38).

Třesu se při pomyšlení na útisk a nebezpečí nevěřících. Nevíra je bezednou jámou strachu, bolesti a zastrašování. Důsledky nevíry jsou strašné. Začíná strachem, který nevidíme. Jeden strach z dneška vede ke dvěma strachům zítřka, potom ke třem, a pak se strach stane bezednou jámou neovladatelné bolesti a zoufalství.

Stále více pozoruji, že strach a nevíra končí beznadějí. To vede k divokému zmatku a prázdnotě. Nelze si vybrat – není malého skoncování s Bohem. Je to záležitostí života a smrti. Vede ke strachu ze všeho, nyní a v budoucnu. Strach je trápením.

Všechny Boží děti snáší utrpení a problémy různého druhu. Je srdcervoucí slyšet o bolestech, jimiž trpí spravedliví. I moje rodina je těžce zkoušena.

Někteří z těch, kdo čelí přemáhajícím a hrozným utrpením, fyzickým i duševním, ztrácejí odvahu. Pokud procházíš očišťovacím ohněm, mám pro tebe slovo.

VÍRA JE TAKÉ VÝZVOU, ABY SES PODÍLEL NA VELKÉ BOŽÍ DOBROTIVOSTI.

Odkazuji tě na jedno z nejpovzbudivějších zaslíbení v celém Božím Slově. Kéž toto zaslíbení pronikne hluboko do tvé duše:
„Jak nesmírná je tvoje dobrotivost, kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí, a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají, před zraky všech lidí. Ukrýváš je u sebe ve své skrýši před srocením, před jazyky svárlivými schováváš je v stánku“ (Žalm 31: 20-21).

Tady je povzbuzení, abys byl ve své víře stálý. Zde je výrazné a nádherné zaslíbení. Bůh říká: „Důvěřuj mi před lidmi a já otevřu svou zásobárnu velké dobrotivosti a vyliji ji na tebe. Skryji tě v mé přítomnosti. Nedovolím, aby tě přemohl zápas.“

Někdo snad namítne: „Neměli bychom věřit v Boha, abychom od něj získávali dobrotivost.“ Ale to je omyl! Též je psáno: „Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna“ (Židům 10:35). A ještě je psáno: „Kdo k němu (Bohu) přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají“ (Židům 11:6). Musíme věřit, že je dárcem odměny. Odměnou za víru je duchovní dobrotivost, stejně tak odměnou za pevnost – pokoj a klid v bouři.

Milovaní, Bůh se z naší víry raduje. Chce nám dát naději a otevřít naše oči, abychom viděli jeho láskyplnou péči. Rozhodnutí je na nás – i v této chvíli. Je v naší moci, abychom si zvolili, že budeme důvěřovat Bohu ve svých současných a budoucích pokušeních. Buď pustá beznaděj, nebo úsměv Pána a nebesa otevřená.

Bůh nám pomáhá, abychom se své víry pevně drželi. Nevzdávej to. Jsme příliš blízko u konce tohoto závodu.

„Tys má skrýše, ty mě chráníš před soužením, nad tím, že jsem vyvázl, zaplesá všechno kolem. Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko“ (Žalm 32:7-8).