POSELSTVÍ PRO PŘEMOŽENÉ VĚŘÍCÍ

Nyní mluvím k těm věřícím, kteří jsou přemoženi hromadícím se soužením. David Žalmista mluví o tom, že je přemožen svými nesnesitelnými problémy: „Srdce se ve mně chvěje bolestí, obavy ze smrti mě oblehly. Hrůza a děs mě svírají a přemožen jsem úzkostí.“ (Žalm 55:5-6).

Když budeš procházet Písmo, nenajdeš žádného Božího muže, který by mluvil víc o důvěře v Boha než David. Žádný nemluvil víc o hledání a čekání na sílu od Pána v době nouze. Byl to David, kdo prohlašoval, že se nebojí žádného zla, dokonce i když šel roklí šeré smrti – protože Pán byl s ním.

Ale tam padl na Davida sled hlubokých a bolestných strastí, které otřásly jeho vírou. V jednu chvíli, když už si připadal beznadějný, volal, „Všichni lidé jsou lháři!“ Říkal to z bolesti a žalu, který ho přemáhal. Slova útěchy a naděje nepřicházela. Všechno vypadalo jako lež.

Byl to totální útok na Davidovu víru. Neobviňoval Boha ze lži – ale všechny hlasy přicházející k němu ze všech stran. David byl v zoufalství. Hledal únik „kdybych měl křídla jako holubice, odlétl bych a našel klid.“

Když mluvím o tom „být přemožen“, tak vím, o čem mluvím. Moje dcera Debi byla právě operována kvůli rakovině. Můj 29ti letý syn Brandon podstupuje chemoterapii po 4. stupeň rakoviny. David měl pravdu: „Přepadla nás hrůza a chvění.“

Co dělá věřící dítě Boží v těchto hodinách přemožení? Děláme to, co dělal David.

„Já ale k Bohu zavolám, Hospodin bude má záchrana. Večer i ráno, také v poledne úpím a sténám – vyslyš mě! Bůh mě vykoupí z tohoto boje, pokoj mé duši dopřeje, i když jich tolik je proti mně!“ (Žalm 55, 17-19).

Modli se – jdi do Boží přítomnosti. I když to uděláš tiše, vykřič ze sebe bolest a žádej, aby se dostavil pokoj. Musíme dělat víc, než jen doufat. Musíme stát na Božím slově a modlit se.

Moje rodina a já kráčíme ve víře a spolehnutí se na Boží věrnost jeho slovu. Bůh je dobrý!