NEBOJ SE, JEN VĚŘ
Truchlící otec Jairos přišel k Ježíši s prosbou, aby uzdravil jeho umírající dceru: „Tu přišel jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám a úpěnlivě ho prosil: ‚Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!‘ Ježíš odešel s ním“ (Matouš 5,22-24).
Jairos představuje velkou část křesťanství. Víme, že Kristus je naše jediná naděje, a v krizové situaci běžíme k Němu, padáme Mu k nohám a hledáme Jeho pomoc a slitování. Jairos měl velkou víru. Prosil Ježíše, aby „šel, vložil na ni ruce, aby byla zachráněna a žila“ (verš 23). To byl důkaz opravdové víry: „Pane, ty jsi to jediné, co má dcera potřebuje. Ty máš všechnu moc! Ty ji můžeš zachránit před smrtí!“
Jako odpověď na mužovu víru „Ježíš odešel s ním“ (verš 24). Ježíš nechal čas vypršet, protože chtěl, aby jeho učedníci měli víru, že On může vzkřísit – víru, která přemáhá beznaděj i smrt. Věřící, kteří stáli u dívčiny postele, měli jen omezenou víru: Dokud zde byl ještě kousek života, ještě malá naděje, tak Ježíše potřebovali.
Nejspíše si tito lidé říkali: „Ano, Ježíši, věříme, že jsi velký lékař a že uzdravuješ. Nic pro tebe není nemožné. Víme, že máš veškerou moc. Ale prosíme tě, pospěš si – protože dívka může každou chvíli zemřít! Potom už nebudeš potřeba!
Co je toto za víru? Je to víra, která končí smrtí a hrobem. Když se zdá, že je vše ztraceno, taková víra umírá.
Jak se ukázalo, děvčátko zemřelo. Představuji si, jak lidé měří její tep a prohlašují ji za mrtvou. Ta malá víra, kterou měli, je pryč. Zařizování pohřbu začali tím, že řeknou lékaři, že už ho déle není potřeba. Vyslali k Jairovi posla se zprávou: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Mistra?“ (Matouš 5,35).
Tato slova znějí tak definitivně: „Tvá dcera je mrtvá!“ Taková slova vám mohou znít v uších: „Vaše manželství je mrtvé – neobtěžujte Ježíše!“ „Vaše služba je mrtvá – neobtěžujte Pána“ „Vaše dítě je mrtvé ve svých hříších!“ „Váš vztah s tímto blízkým člověkem je mrtvý!“
Tato hrozná slova však neznamenala pro Ježíše vůbec nic. Nikdy to nevzdá s ničím a nikým mrtvým, protože On je vzkříšený život!“ V řečtině je nejpřesnější překlad verše 36 „Ježíš, jako by neslyšel poslova slova, řekl představenému synagogy ‚neboj se, jen věř.‘“
Jairos představuje velkou část křesťanství. Víme, že Kristus je naše jediná naděje, a v krizové situaci běžíme k Němu, padáme Mu k nohám a hledáme Jeho pomoc a slitování. Jairos měl velkou víru. Prosil Ježíše, aby „šel, vložil na ni ruce, aby byla zachráněna a žila“ (verš 23). To byl důkaz opravdové víry: „Pane, ty jsi to jediné, co má dcera potřebuje. Ty máš všechnu moc! Ty ji můžeš zachránit před smrtí!“
Jako odpověď na mužovu víru „Ježíš odešel s ním“ (verš 24). Ježíš nechal čas vypršet, protože chtěl, aby jeho učedníci měli víru, že On může vzkřísit – víru, která přemáhá beznaděj i smrt. Věřící, kteří stáli u dívčiny postele, měli jen omezenou víru: Dokud zde byl ještě kousek života, ještě malá naděje, tak Ježíše potřebovali.
Nejspíše si tito lidé říkali: „Ano, Ježíši, věříme, že jsi velký lékař a že uzdravuješ. Nic pro tebe není nemožné. Víme, že máš veškerou moc. Ale prosíme tě, pospěš si – protože dívka může každou chvíli zemřít! Potom už nebudeš potřeba!
Co je toto za víru? Je to víra, která končí smrtí a hrobem. Když se zdá, že je vše ztraceno, taková víra umírá.
Jak se ukázalo, děvčátko zemřelo. Představuji si, jak lidé měří její tep a prohlašují ji za mrtvou. Ta malá víra, kterou měli, je pryč. Zařizování pohřbu začali tím, že řeknou lékaři, že už ho déle není potřeba. Vyslali k Jairovi posla se zprávou: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Mistra?“ (Matouš 5,35).
Tato slova znějí tak definitivně: „Tvá dcera je mrtvá!“ Taková slova vám mohou znít v uších: „Vaše manželství je mrtvé – neobtěžujte Ježíše!“ „Vaše služba je mrtvá – neobtěžujte Pána“ „Vaše dítě je mrtvé ve svých hříších!“ „Váš vztah s tímto blízkým člověkem je mrtvý!“
Tato hrozná slova však neznamenala pro Ježíše vůbec nic. Nikdy to nevzdá s ničím a nikým mrtvým, protože On je vzkříšený život!“ V řečtině je nejpřesnější překlad verše 36 „Ježíš, jako by neslyšel poslova slova, řekl představenému synagogy ‚neboj se, jen věř.‘“