VÍRA, KTERÁ SE BOHU LÍBÍ!
„Ještě než byl Enoch vzat, měl pověst Božího oblíbence!“ Proč si ho Bůh tolik oblíbil? To právě Enochovo kráčení s Bohem v Bohu vyprodukovalo tu víru, která se Jemu líbí. Tyto dva verše by neměly být používány odděleně. „Ještě než byl vzat, měl pověst Božího oblíbence a bez víry si přece jeho oblibu nikdo nezíská.“ (Židům 11:5-6).
Naskrz Bible i v průběhu dějin se ti, kdo kráčeli s Bohem stali muži a ženami víry. Kráči-li církev s Bohem každý den, rozmlouvaje neustále se svým Pánem, výsledkem budou lidé plní víry – té pravé víry, která se Bohu líbí.
Některé organizované semináře o víře, vydávají na toto téma různé nahrávky a citují z Písma různé verše o víře, aby podpořili nebo vyprodukovali víru. A mají pravdu: „Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Kristovo.“ (Římanům 10:17). Ale Ježíš je Slovo. „Litera zabíjí,“ jak říká Písmo v 2. listu Korintským 3:6 a bez intimity s Ježíšem, produkují písmena jen mrtvé, sobecké a dožadující se emoce, které nemají nic společného s vírou – a tohle Bůh nenávidí. Víra přichází ze slyšení Jeho slovo a z toho, že kráčíme v Jeho blízkosti. Měli bychom k tomu přistupovat takto – „Nespouštějme oči z Ježíše, původce a završitele naší víry.“ (Židům 12:2). Toto intimní kráčení s Bohem dnešní církvi chybí. Víra znamená opravdu vědět, kým Bůh je. Přijít na to, jaká je Jeho sláva a majestát. Ti, kdo ho znají nejlépe, mu také nejvíce věří.
Podívejme se na ty, kteří kráčejí v Jeho blízkosti, nenávidí hřích, oddělují se od tohoto světa a znají Jeho hlas a uvidíme osoby, které nepotřebují mnoho kázání a vyučování o víře. Nepotřebují „deset kroků“ na to, co je to víra a jak ji získat. Pravá víra vychází z opravdového Ježíšova srdce. A jedná se o Jeho vlastní víru, ne tu naši, která uvnitř roste a vynořuje se z našich srdcí!
Enochovo chození s Bohem by bylo k ničemu, pokud by nepřinášelo odpovídající a neustále rostoucí víru. „Vírou byl Enoch odsud vzat.“ Tahle pravda zní až neuvěřitelně! Veškerá jeho víra se upínala k jediné touze svého srdce – být s Pánem!
Naskrz Bible i v průběhu dějin se ti, kdo kráčeli s Bohem stali muži a ženami víry. Kráči-li církev s Bohem každý den, rozmlouvaje neustále se svým Pánem, výsledkem budou lidé plní víry – té pravé víry, která se Bohu líbí.
Některé organizované semináře o víře, vydávají na toto téma různé nahrávky a citují z Písma různé verše o víře, aby podpořili nebo vyprodukovali víru. A mají pravdu: „Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Kristovo.“ (Římanům 10:17). Ale Ježíš je Slovo. „Litera zabíjí,“ jak říká Písmo v 2. listu Korintským 3:6 a bez intimity s Ježíšem, produkují písmena jen mrtvé, sobecké a dožadující se emoce, které nemají nic společného s vírou – a tohle Bůh nenávidí. Víra přichází ze slyšení Jeho slovo a z toho, že kráčíme v Jeho blízkosti. Měli bychom k tomu přistupovat takto – „Nespouštějme oči z Ježíše, původce a završitele naší víry.“ (Židům 12:2). Toto intimní kráčení s Bohem dnešní církvi chybí. Víra znamená opravdu vědět, kým Bůh je. Přijít na to, jaká je Jeho sláva a majestát. Ti, kdo ho znají nejlépe, mu také nejvíce věří.
Podívejme se na ty, kteří kráčejí v Jeho blízkosti, nenávidí hřích, oddělují se od tohoto světa a znají Jeho hlas a uvidíme osoby, které nepotřebují mnoho kázání a vyučování o víře. Nepotřebují „deset kroků“ na to, co je to víra a jak ji získat. Pravá víra vychází z opravdového Ježíšova srdce. A jedná se o Jeho vlastní víru, ne tu naši, která uvnitř roste a vynořuje se z našich srdcí!
Enochovo chození s Bohem by bylo k ničemu, pokud by nepřinášelo odpovídající a neustále rostoucí víru. „Vírou byl Enoch odsud vzat.“ Tahle pravda zní až neuvěřitelně! Veškerá jeho víra se upínala k jediné touze svého srdce – být s Pánem!