čtvrtek 26. února 2015

DŮSLEDEK NEPOSLUŠNOSTI

Neposlouchání Božího slova nakonec skončí zhroucením morálky a rozpadem křesťanského charakteru.

Všechno to začíná tím, když svévolně neposlechneme přímý Boží pokyn. Přidejte k tomu polovičaté odsuzování hříchu, polovičaté pokání a skončíte jako Šalomoun: úplně zvrhlý člověk! „Když nadešel Šalomounovi čas stáří, jeho ženy odklonily jeho srdce k jiným bohům, takže jeho srdce nebylo cele při Hospodinu, jeho Bohu...Šalomoun chodil za božstvem Sidóňanů Aštoretou a za ohyzdnou modlou Amónců...Tak se Šalomoun dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích...Hospodin se na Šalomouna rozhněval, že se srdcem odklonil od Hospodina, Boha Izraele“ (1. Královská 11:4-9). Z těchto slov mi běhá mráz po zádech!

Šalomoun byl v té době vůči víře otrlý. Boží slovo na něj nemělo naprosto žádný vliv. Byl tak ubohý! Na místě, kde kdysi postavil dům pro jednu cizinku, teď stál obrovský harém. Faraonova dcera se stala jen jednou z tisíce jeho milenek! Šalomoun sám byl starý a ztrhaný, zatímco Bůh mlčel a zlobil se na něj. Král se už k Bohu nemodlil a nezůstala v něm žádná radost. Jeho srdce bylo nemocné, když psal žalostnou prózu o marnivosti a neužitečnosti života. Jeruzalém byl zaplaven pohanskými chrámy, postavenými za vysoké daně. Král velmi pil, protože už ho všechny jeho úžasné domy a zahrady nudily. Srdce měl plné modlářství; ze dnů, kdy pobýval v Boží blízkosti, zbyly jen chabé vzpomínky. „Všechno je marnost a honba za větrem“ (viz Kazatel 1:14).

Je tohle ten stejný muž, který se kdysi tak výřečně modlil při posvěcení chrámu? „Vyslyš každou modlitbu, každou prosbu, kterou bude mít kterýkoli člověk ze všeho tvého izraelského lidu, každý, kdo pozná ránu svého srdce a rozprostře své dlaně obrácen k tomuto domu...a odpusť...a odplať každému podle všech jeho cest, neboť znáš jeho srdce...aby se tě báli po všechny dny, kdy budou žít na půdě, kterou jsi dal našim otcům.“ (1. Královská 8:38-40). Tak jen pokračujte – držte se svých model! Ospravedlňujte to, v čem jste neposlušní, a omlouvejte své malé hříchy! Jednoho dne to propukne v divoký, nekontrolovatelný oheň nemravností a odpadnutí od víry.