úterý 10. února 2015

JE ZDE ŘEKA

„Řeka svými toky oblažuje město Boží, svatyni příbytku Nejvyššího. Nepohne se, Bůh je v jeho středu, Bůh mu pomáhá hned při rozbřesku jitra“ (Žalm 46:4-5).

Ano, tou řekou je Ježíš – samotná jeho přítomnost. V ten okamžik, kdy odmítneš veškeré pochybnosti a strach a zvoláš: „Pane, já věřím a mám v tobě naději, hojnou naději,“ budeš mocí Ducha svatého přenesen na břehy této řeky.

Je velmi důležité, abys zapustil své kořeny hluboko v Bohu, protože to nejhorší teprve přijde!

„Běžel jsi s pěšími a unavili tě; jak bys chtěl závodit s koni? V pokojné zemi žiješ v bezpečí, co si počneš v houštinách Jordánu?“ (Jeremjáš 12:5).

Údajně žijeme v dobré době. Žijeme v mírné přeháňce ve srovnání s přicházející bouří. Je to dětská hra ve srovnání s těžkostmi, které jsou před námi. Můžete si myslet, že procházíte něčím příšerným, je to však pokojné ve srovnání s katastrofou, která brzy přijde na zemi!

Budeme muset zapustit své kořeny hluboko! Pokud dnes nečerpáte z Boží síly, nevytrváte, až veliká temnota přikryje zemi. Vy i já jsme nyní zkoušeni „lehkým soužením“ (2. Korintským 4:17), které nás má nasměrovat k Pánu a přimět kopat hluboko, abychom se dostali do skryté zásobárny života.

„Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu. Bude jako strom zasazený u vody; své kořeny zapustil u vodního toku, nezakusí přicházející žár. Jeho listí je zelené, v roce sucha se ničeho neobává, nepřestává nést plody“ (Jeremjáš 17:7-8).