POČÁTEK DÍLA OBNOVY
Kniha Nehemjáš barvitě líčí, co se děje s církví v době úpadku a odpadlictví. Když se Nehemjáš vrátil do Jeruzaléma s 43 000 dalších židovských patriotů, nalezl město v naprostých troskách. Hradby byly rozbořeny a brány odstraněny, takže obyvatelé neměli žádnou ochranu před nepřáteli … a početné hordy nepřátel drancovaly město, jak se jim zlíbilo.
Byla jim ponechána naprostá nadvláda, protože Izrael opětovně hřešil a neposlouchal Boží Slovo. Nehemjáš napsal: „Její bohatá úroda připadá králům, které jsi nad námi ustanovil pro naše hříchy; vládnou nad našimi těly i nad naším dobytkem, jak se jim zlíbí. Jsme ve velikém soužení“ (Nehemjáš 9:37).
Jeruzalém je zde obrazem dnešní Kristovy církve. Stejně jako Izraelité je mnoho křesťanů pod mocí hříchu a nepravost v domě Božím přinesla soužení a otroctví. Celým tělem Kristovým se šíří jed.
Jak k tomu došlo? Hradby pravdy byly rozbořeny – ty ochranné bariéry, které stojí, setrvávají-li věřící v Božím Slově. Kvůli našemu hříchu a kompromisu padají ochranné brány a zástupy křesťanů jsou vystavené satanově moci.
A přece zde Nehemjáš symbolizuje Boží plán obnovy. Tento muž věděl, že je zapotřebí bezpečná a ochranná hradba pravdy obklopující Boží lid, aby vůbec mohlo dojít k obnově.
Vykračoval si snad Nehemjáš městem bez hradeb a domáhal se nadpřirozeného zásahu vedoucího k obnově? Ne. Po Nehemjášově příchodu bylo vidět muže a ženy s krumpáči a lopatami. Těžce pracovali, aby znovu vybudovali hradby a obnovili brány. A Nehemjáš to celé řídil.
Toto dílo obnovy začalo v okamžiku, kdy na sebe Nehemjáš vzal Pánovo břemeno ohledně rozbořeného Božího domu. Když Nehemjáš uviděl utrpení Božího lidu a uslyšel, že „Jeruzalémské hradby jsou pobořeny a brány zničeny ohněm“ (Nehemjáš 1:3), padl na kolena.
Co dělal Nehemjáš dále? Postil se a modlil ve dne v noci a vyznával hříchy Izraele. „Když jsem uslyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu“ (Nehemjáš 1:4).
Byla jim ponechána naprostá nadvláda, protože Izrael opětovně hřešil a neposlouchal Boží Slovo. Nehemjáš napsal: „Její bohatá úroda připadá králům, které jsi nad námi ustanovil pro naše hříchy; vládnou nad našimi těly i nad naším dobytkem, jak se jim zlíbí. Jsme ve velikém soužení“ (Nehemjáš 9:37).
Jeruzalém je zde obrazem dnešní Kristovy církve. Stejně jako Izraelité je mnoho křesťanů pod mocí hříchu a nepravost v domě Božím přinesla soužení a otroctví. Celým tělem Kristovým se šíří jed.
Jak k tomu došlo? Hradby pravdy byly rozbořeny – ty ochranné bariéry, které stojí, setrvávají-li věřící v Božím Slově. Kvůli našemu hříchu a kompromisu padají ochranné brány a zástupy křesťanů jsou vystavené satanově moci.
A přece zde Nehemjáš symbolizuje Boží plán obnovy. Tento muž věděl, že je zapotřebí bezpečná a ochranná hradba pravdy obklopující Boží lid, aby vůbec mohlo dojít k obnově.
Vykračoval si snad Nehemjáš městem bez hradeb a domáhal se nadpřirozeného zásahu vedoucího k obnově? Ne. Po Nehemjášově příchodu bylo vidět muže a ženy s krumpáči a lopatami. Těžce pracovali, aby znovu vybudovali hradby a obnovili brány. A Nehemjáš to celé řídil.
Toto dílo obnovy začalo v okamžiku, kdy na sebe Nehemjáš vzal Pánovo břemeno ohledně rozbořeného Božího domu. Když Nehemjáš uviděl utrpení Božího lidu a uslyšel, že „Jeruzalémské hradby jsou pobořeny a brány zničeny ohněm“ (Nehemjáš 1:3), padl na kolena.
Co dělal Nehemjáš dále? Postil se a modlil ve dne v noci a vyznával hříchy Izraele. „Když jsem uslyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu“ (Nehemjáš 1:4).