PÍSEŇ VÍTĚZSTVÍ

Máme citlivého, milujícího Otce, kterého nenechávají chladným naše pocity a slabosti. I Ježíš plakal v hodině zkoušky. On nejlépe zná naši bolest a poslal Svého Svatého Ducha, aby nás utěšil a promluvil slova naděje a pokoje do našich duší.
Je zajímavé, že když procházíme zkouškami, svět nás pozoruje a očekává, že v nejhorších chvílích budeme zpívat. Přiklad najdeme v Písmu.
„U řek babylónských, tam jsme sedávali a plakali, když jsme vzpomínali na Sijón. Své lyry jsme tam věšeli na topoly, neboť tam se nás naši věznitelé ptali na slova písní, naši trýznitelé chtěli, abychom se radovali: Zazpívejte nám některé ze sijónských písní!“ (Žalm 137, 1–4).
Tento žalm popisuje izraelské zajetí v Babylónu, kdy Boží lid přišel o všechno, i o svou vlast. A přesto jejich věznitelé chtěli slyšet písně vítězství, kterými se Izrael proslavil. „Zpívejte nám! Slyšeli jsme o skvělých vítězných písních, které vzdáváte Bohu, zahrajte nám je!“ Nevěřím, že by tento požadavek měl být jen výsměchem. Babylóňané upřímně toužili slyšet svědectví. Jejich vlastní náboženství jim dávalo jen prázdnotu, sucho a beznaděj.
Podobně i dnes chce svět slyšet píseň vítězství od Božího lidu. Opravdu je zajímá toto: „Jak budete v této krizi reagovat? Slyšeli jsme, že si myslíte, že váš Bůh je věrný a mocný. Důvěřujete mu tedy v takových okamžicích? Byly vaše písně o vykoupení v dobrých časech jen pohádkou pro děti? Nebo vaše víra obstojí, i když přijde těžké období?“
Naše společnost zoufale touží najít naději a pokoj v těchto neklidných dnech. Chtějí poznat pravdu, o níž mluví Izaiáš: „Mysl upevněnou v tobě budeš střežit dokonalým pokojem“ (26, 3). A u Božích dětí budou hledat svědectví.