DÁVAJÍCÍ ŽIVOTby Gary Wilkerson
Otcovou přirozeností je dávat. Dítě vyrůstající v dávající rodině se učí dělit s druhými a Ježíš má stejně jako jeho Otec v povaze dávat. Nyní nás Ježíš zve, abychom pokračovali v rodinné tradici skrze dávající život.
K tomu nám Kristus poskytuje vlivné znázornění při Poslední večeři. Zdvihá chléb a víno a říká: „Tento chléb je mé tělo lámané za vás. A tento pohár je má krev prolitá za vás“ (viz Marek 14:22-23). Povšimněte si, co potom Ježíš dělá s chlebem: Žehná ho, láme ho a dává ho. Tím nám ukazuje, jak vypadá vydaný život. Takový život je požehnaný, je zlomený a je rozdaný. Tak to vypadá, jestliže jsi synem či dcerou živého Boha.
To je hlavním rozdílem mezi běžným člověkem, jehož prvořadým cílem je uspokojit své vlastní potřeby, a někým, kdo našel smysl života a vydává se pro druhé. V Kristu jsme povoláni ke změně od „získávajícího“ života k „dávajícímu“ životu. Ježíš nás k této proměně zmocňuje Duchem, když nahrazuje našeho světského ducha svým vlastním zbožným Duchem. Říká nám: „Požehnal jsem ti a nyní máš tato požehnání rozdávat.“
Je to slavná teologie – jedná se ale o nejobtížnější proměnu, jakou kdy v životě učiníme. Za posledních pár let se nejprodávanější křesťanské knihy zaměřovaly na „získávající“ stránku života. Jejich hlavním námětem je Bůh toužící žehnat svým dětem. Víme, že takový Bůh skutečně je, neboť známe jeho přirozenost dávat; chce otevřít nebesa a vylít na nás své mocné zdroje. Vskutku chce požehnat našemu manželství, našemu zdraví, našim financím. Tudíž tyto nejprodávanější knihy mají své opodstatnění a já připouštím, že sám z některých čerpám pomoc.
V těchto knihách však něco chybí. Je to něco o hodně lepšího než požehnaný život získávání – je to zlomený život dávání. Získávající život je snadný; dávající život je obtížný – a obohacující.
Pamatujte si, že Ježíš žehnal. Lámal. Rozdával. Často se v církvi tento postup po prvním kroku přeruší. Mnoho křesťanů se za žehnání nedostane. Nedovolí, aby byly jejich životy před Bohem zlomeny, a tak nikdy neučiní poslední krok – dávání. Tudíž nikdy nevidí naplnění toho, co Bůh zamýšlí, když nám žehná.
K tomu nám Kristus poskytuje vlivné znázornění při Poslední večeři. Zdvihá chléb a víno a říká: „Tento chléb je mé tělo lámané za vás. A tento pohár je má krev prolitá za vás“ (viz Marek 14:22-23). Povšimněte si, co potom Ježíš dělá s chlebem: Žehná ho, láme ho a dává ho. Tím nám ukazuje, jak vypadá vydaný život. Takový život je požehnaný, je zlomený a je rozdaný. Tak to vypadá, jestliže jsi synem či dcerou živého Boha.
To je hlavním rozdílem mezi běžným člověkem, jehož prvořadým cílem je uspokojit své vlastní potřeby, a někým, kdo našel smysl života a vydává se pro druhé. V Kristu jsme povoláni ke změně od „získávajícího“ života k „dávajícímu“ životu. Ježíš nás k této proměně zmocňuje Duchem, když nahrazuje našeho světského ducha svým vlastním zbožným Duchem. Říká nám: „Požehnal jsem ti a nyní máš tato požehnání rozdávat.“
Je to slavná teologie – jedná se ale o nejobtížnější proměnu, jakou kdy v životě učiníme. Za posledních pár let se nejprodávanější křesťanské knihy zaměřovaly na „získávající“ stránku života. Jejich hlavním námětem je Bůh toužící žehnat svým dětem. Víme, že takový Bůh skutečně je, neboť známe jeho přirozenost dávat; chce otevřít nebesa a vylít na nás své mocné zdroje. Vskutku chce požehnat našemu manželství, našemu zdraví, našim financím. Tudíž tyto nejprodávanější knihy mají své opodstatnění a já připouštím, že sám z některých čerpám pomoc.
V těchto knihách však něco chybí. Je to něco o hodně lepšího než požehnaný život získávání – je to zlomený život dávání. Získávající život je snadný; dávající život je obtížný – a obohacující.
Pamatujte si, že Ježíš žehnal. Lámal. Rozdával. Často se v církvi tento postup po prvním kroku přeruší. Mnoho křesťanů se za žehnání nedostane. Nedovolí, aby byly jejich životy před Bohem zlomeny, a tak nikdy neučiní poslední krok – dávání. Tudíž nikdy nevidí naplnění toho, co Bůh zamýšlí, když nám žehná.