úterý 9. února 2016

NOVÉ ZJEVENÍ O MESIÁŠI

„Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodů. Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy. Neochabne, nezlomí se, dokud na zemi soud nevykoná. I ostrovy čekají jeho zákon“ (Izajáš 42:1-4).

Všechny tyto verše jsou o Ježíši. Duch svatý nařídil proroku Izajáši, aby vyhlásil zjevení o tom, jaký bude Kristus, až přijde. A Izajáš začíná svou řeč takto: „Připravte se na nové zjevení o Mesiáši,“ říká svým posluchačům.

Obraz toho, co přijde, je z těchto čtyř veršů jasný: Kristus nepřijde nutit lidi, aby ho poslouchali. Nepřijde s hlučným voláním, ale přijde jako jemný a milující Spasitel.

Naplnění Izajášova proroctví nacházíme ve 12. kapitole Matouše. Farizeové právě svolali radu, aby si naplánovali, jak by mohli zabít Ježíše. A to všechno proto, že uzdravil o sabatu muže s odumřelou rukou. Matouš nám říká, že „Ježíš to poznal a odešel“ (12:15).

Kristus neoplatil v zlosti ani neproklínal ty, kdo plánovali jeho smrt. Nebyl jako učedníci, kteří chtěli svolat na jeho nepřátele oheň, i když by to mohl udělat. Vždyť mohl povolat legie andělů, aby se vypořádaly s jeho nepřáteli, Ježíš však byl vzdálen myšlenek na pomstu.

Byl to jemný duch, jak říká Matouš, který zjevil naplnění Izajášova proroctví: „Nebude se přít ani rozkřikovat, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas“ (Matouš 12:19).

Izajáš v podstatě říkal: „Spasitel nepřijde nikoho nutit do jeho Království. Nepřijde jako hlasitá, hlučná a velmi autoritativní osoba. Ne, uslyšíte jej ve svém nitru mluvit jemným a tichým hlasem.“