HOSPODIN SE NA TEBE NEHNĚVÁ
Vždy jsi žil jako věrný služebník, svědomitě ses denně modlil a Boží hlas ti byl důvěrný. V minulosti jsi vítězil a hluboce miluješ Pána. Ale nyní jsi hluboce nalomen, zraněn jako nikdy předtím a ani se nedokážeš přimět modlit.
Milovaný, tato křesťanská cesta je boj. Představuje bitvy, vyčerpanost, rány a strašného nepřítele, který je poblíž, aby tě zničil. A to se děje, když jsi nejvíce nakloněn odsuzujícím myšlenkám. Tvé svědomí ti říká: „Nemodlíš se tak, jako ses modlil dřív. Nestuduješ Písmo dostatečně. Jsi vyschlý a lhostejný, tvůj oheň uhasíná a jednoduše nejsi dobrým svědectvím. Nyní jsi dovolil satanovi, aby tě oloupil o pokoj, který ti dal Bůh. Zkrátka nemáš, co mít máš.“
A my si myslíme, „Zklamal jsem Pána. Neposlouchal jsem Jeho Slovo.“ Tvá kolísavá víra je knot, který doutná a ten zlý chce vidět, jak zhasne zcela.
Jako prorok Elijáš, jsi zmožený a odrazený; vše, co chceš, je spát. Písmo říká, že to je přesně to, co tento Boží muž udělal. „Pak pod tím keřem ulehl a usnul.“ (1. Královská 19:5). Už zkrátka nemohl dál unést to břemeno.
Ale Pán za to Elijáše nijak nepokáral. Hospodin věděl, že Jeho služebník došel ke zlomovému bodu. Představuje si, jak náš drahý Otec o něm říká, „Podívejte se na tohoto věrného muže, nalomeného a trpícího. Dosáhl konce svého lana, neschopen komukoliv vysvětlit jeho bolest. Slíbil jsem mu, „Nalomenou třtinu nedolomím.““
A tak, co se stalo? „Hospodinův anděl se ho (Elijáše) však dotkl podruhé a řekl:,Vstaň a jez, máš před sebou dlouhou cestu!“ (1. Královská 19:7)
Zde je neuvěřitelné slovo pro všechny nalomené třtiny, které čtou toto kázání. Nezáleží na tom, jak jsi nalomen, jak jsi ohnut pod povodní zkoušky. Hospodin ti dal slib: „Nebudeš zlomen. Nedovolím, aby z tebe odešel plamen. Tvá víra nebude uhašena.“
Milý svatý, tato zpráva je tu pro tebe z nebe. Jsi zasažen slovem, které k tobě volá: „Vstaň, teď. Bůh se na tebe nehněvá. A nenechá tě dojít na dno. On ví, že tato situace je moc velká na to, abys ji mohl zvládnout. On ti dá to, co potřebuješ, aby ses mohl pohnout dál.“
Milovaný, tato křesťanská cesta je boj. Představuje bitvy, vyčerpanost, rány a strašného nepřítele, který je poblíž, aby tě zničil. A to se děje, když jsi nejvíce nakloněn odsuzujícím myšlenkám. Tvé svědomí ti říká: „Nemodlíš se tak, jako ses modlil dřív. Nestuduješ Písmo dostatečně. Jsi vyschlý a lhostejný, tvůj oheň uhasíná a jednoduše nejsi dobrým svědectvím. Nyní jsi dovolil satanovi, aby tě oloupil o pokoj, který ti dal Bůh. Zkrátka nemáš, co mít máš.“
A my si myslíme, „Zklamal jsem Pána. Neposlouchal jsem Jeho Slovo.“ Tvá kolísavá víra je knot, který doutná a ten zlý chce vidět, jak zhasne zcela.
Jako prorok Elijáš, jsi zmožený a odrazený; vše, co chceš, je spát. Písmo říká, že to je přesně to, co tento Boží muž udělal. „Pak pod tím keřem ulehl a usnul.“ (1. Královská 19:5). Už zkrátka nemohl dál unést to břemeno.
Ale Pán za to Elijáše nijak nepokáral. Hospodin věděl, že Jeho služebník došel ke zlomovému bodu. Představuje si, jak náš drahý Otec o něm říká, „Podívejte se na tohoto věrného muže, nalomeného a trpícího. Dosáhl konce svého lana, neschopen komukoliv vysvětlit jeho bolest. Slíbil jsem mu, „Nalomenou třtinu nedolomím.““
A tak, co se stalo? „Hospodinův anděl se ho (Elijáše) však dotkl podruhé a řekl:,Vstaň a jez, máš před sebou dlouhou cestu!“ (1. Královská 19:7)
Zde je neuvěřitelné slovo pro všechny nalomené třtiny, které čtou toto kázání. Nezáleží na tom, jak jsi nalomen, jak jsi ohnut pod povodní zkoušky. Hospodin ti dal slib: „Nebudeš zlomen. Nedovolím, aby z tebe odešel plamen. Tvá víra nebude uhašena.“
Milý svatý, tato zpráva je tu pro tebe z nebe. Jsi zasažen slovem, které k tobě volá: „Vstaň, teď. Bůh se na tebe nehněvá. A nenechá tě dojít na dno. On ví, že tato situace je moc velká na to, abys ji mohl zvládnout. On ti dá to, co potřebuješ, aby ses mohl pohnout dál.“