MÍSTO MODLITBY
Naše domovy mají být místem modlitby!
„Shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní“ (Matouš 18:19). Někteří křesťané tomu říkají „shodné modlení.“ Jste velice požehnaní, pokud se můžete modlit s oddaným bratrem či oddanou sestrou. Vskutku nejmocnější přímluvy, jaké jsem poznal, pocházely od dvou nebo tří lidí. Boží požehnání v každé oblasti mého života – používání mě pro Jeho slávu – přišlo, jak vím, díky několika mocným přímluvcům modlícím se za mě denně.
Místem nejmocnějšího modlení se tímto způsobem je domov. S mojí ženou Gwen se společně denně modlíme a já věřím, že to naši rodinu stmeluje. Modlili jsme se za každé z našich dětí, když vyrůstaly, aby žádné z nich nebylo ztraceno. Modlili jsme se za jejich přátelství a vztahy. Také jsme se modlili za jejich budoucí přátele a nyní se modlíme stejně za naše vnoučata.
Je smutné, že velmi málo křesťanských rodin si doma udělá čas na modlitbu. Osobně mohu dosvědčit, že dnes sloužím díky síle rodinné modlitby. Každý den, ať jsme si se sourozenci hráli kdekoli: na dvorku či na ulici, moje matka zavolala z vchodu do našeho domova: „Davide, Jerry, Juanito, Ruth, je čas na modlitbu!“ (Můj bratr Don se ještě nenarodil.)
Celé sousedství vědělo o naší rodinné modlitební chvíli. Někdy mi vadilo, když jsem to volání slyšel, a naříkal jsem si na to. Někdy jsme ale při těchto modlitebních chvílích jasně pocítili, jak se naší rodiny zmocnil Duch svatý a dotýkal se našich duší.
Možná, že nemůžeš mít rodinnou modlitbu. Třeba máš nespolupracujícího manžela či manželku, nebo vzdorovité dítě. Milovaný, nehledě na to, kdo se nezúčastní, stále můžeš jít k jídelnímu stolu, sklonit svou hlavu a modlit se. Poslouží to jako modlitební chvíle tvé domácnosti a každý člen rodiny o ní bude vědět.
„Shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní“ (Matouš 18:19). Někteří křesťané tomu říkají „shodné modlení.“ Jste velice požehnaní, pokud se můžete modlit s oddaným bratrem či oddanou sestrou. Vskutku nejmocnější přímluvy, jaké jsem poznal, pocházely od dvou nebo tří lidí. Boží požehnání v každé oblasti mého života – používání mě pro Jeho slávu – přišlo, jak vím, díky několika mocným přímluvcům modlícím se za mě denně.
Místem nejmocnějšího modlení se tímto způsobem je domov. S mojí ženou Gwen se společně denně modlíme a já věřím, že to naši rodinu stmeluje. Modlili jsme se za každé z našich dětí, když vyrůstaly, aby žádné z nich nebylo ztraceno. Modlili jsme se za jejich přátelství a vztahy. Také jsme se modlili za jejich budoucí přátele a nyní se modlíme stejně za naše vnoučata.
Je smutné, že velmi málo křesťanských rodin si doma udělá čas na modlitbu. Osobně mohu dosvědčit, že dnes sloužím díky síle rodinné modlitby. Každý den, ať jsme si se sourozenci hráli kdekoli: na dvorku či na ulici, moje matka zavolala z vchodu do našeho domova: „Davide, Jerry, Juanito, Ruth, je čas na modlitbu!“ (Můj bratr Don se ještě nenarodil.)
Celé sousedství vědělo o naší rodinné modlitební chvíli. Někdy mi vadilo, když jsem to volání slyšel, a naříkal jsem si na to. Někdy jsme ale při těchto modlitebních chvílích jasně pocítili, jak se naší rodiny zmocnil Duch svatý a dotýkal se našich duší.
Možná, že nemůžeš mít rodinnou modlitbu. Třeba máš nespolupracujícího manžela či manželku, nebo vzdorovité dítě. Milovaný, nehledě na to, kdo se nezúčastní, stále můžeš jít k jídelnímu stolu, sklonit svou hlavu a modlit se. Poslouží to jako modlitební chvíle tvé domácnosti a každý člen rodiny o ní bude vědět.