ODPLATA NEVÍRY
19. kapitola Lukášova evengelia nám působivě vykresluje, jak Ježíš naposled vstupoval do Jeruzaléma. Kristus se blíží k městu na oslu a obrovské zástupy Mu provolávají chválu. Vyjel od Olivetské hory a čím více se blížil k městské bráně, tím početnější zástup Ho obklopoval. Poté před Ním lidé prostírali na cestu své pláště, mávali palmovými ratolestmi a volali: „Už je tady! Přišla hodina, kdy přijíždí Král Izraele. Do Jeruzaléma přišel pokoj. Konečně tu máme Jeho království!“
Proč ta hlasitá radost? Protože „se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned“ (Lukáš 19:11). Lidé si mysleli, že Ježíš je předzvěstí příchodu zaslíbeného Božího „království na zemi.“
A přece to neznamená, že by Ho uznali za svého Mesiáše. Pouze si mysleli, že již začala Boží vláda: „Sbohem, Římská vládo! Již nebudou války, protože povstane náš král, vytasí meč a vyhladí všechny své nepřátele. Uvidíme v Jeruzalémě a v Izraeli pokoj, skončí nevolnictví a nedostatek potravy. Bůh konečně poslal svého očekávaného krále.“
Nikdo z nich ten den nečekal, co se stane. Když Ježíš sjížděl s hory a zástupy Mu provolávaly chválu, pohlédl na Jeruzalém a neudržel slzy. „Když byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče“ (Lukáš 19:41). Byl zde samotný Bůh v těle a plakal!
Jaký byl důvod Jeho slz? Byla to do očí bijící nevíra lidí. Asi si pomyslíš: „Ty zástupy Mu ale zpívaly chvály a kříčely hosana. To mi nepřipadá jako nevíra.“ A přece nám Písmo říká, že Ježíš věděl, co je v lidských srdcích.
Ježíš viděl, že přichází den odplaty za nevíru. A prorokoval tomu zástupu: „Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil“ (Lukáš 19:43-44, zdůraznění přidáno).
Proč ta hlasitá radost? Protože „se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned“ (Lukáš 19:11). Lidé si mysleli, že Ježíš je předzvěstí příchodu zaslíbeného Božího „království na zemi.“
A přece to neznamená, že by Ho uznali za svého Mesiáše. Pouze si mysleli, že již začala Boží vláda: „Sbohem, Římská vládo! Již nebudou války, protože povstane náš král, vytasí meč a vyhladí všechny své nepřátele. Uvidíme v Jeruzalémě a v Izraeli pokoj, skončí nevolnictví a nedostatek potravy. Bůh konečně poslal svého očekávaného krále.“
Nikdo z nich ten den nečekal, co se stane. Když Ježíš sjížděl s hory a zástupy Mu provolávaly chválu, pohlédl na Jeruzalém a neudržel slzy. „Když byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče“ (Lukáš 19:41). Byl zde samotný Bůh v těle a plakal!
Jaký byl důvod Jeho slz? Byla to do očí bijící nevíra lidí. Asi si pomyslíš: „Ty zástupy Mu ale zpívaly chvály a kříčely hosana. To mi nepřipadá jako nevíra.“ A přece nám Písmo říká, že Ježíš věděl, co je v lidských srdcích.
Ježíš viděl, že přichází den odplaty za nevíru. A prorokoval tomu zástupu: „Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil“ (Lukáš 19:43-44, zdůraznění přidáno).