PŘEJÍT - Gary Wilkerson
V průběhu let začne mnoho vážných křesťanů ve své víře klesat — snad kvůli hlubokému zklamání v předchozí zkušenosti. Aby postoupili ve víře dopředu, musejí tato zklamání "přejít" a naučit se důvěřovat Bohu novým způsobem.
Důvěřuješ snad Bohu kvůli požehnání, které spočinulo na tvé rodině a dětech? Nebo mu důvěřuješ proto, že očekáváš splnění určité věci ve svém životě? Možná hledáš u Boha osvobození od notorické svázanosti nebo chceš osvobodit od nějaké vnitřní bitvy, která ti brání Mu důvěřovat.
Někteří z nás potřebují zázraky nebo nadpřirozené zásahy v životě svém, nebo v životě milované osoby. Zkrátka Bůh nás povolal k tomu, abychom přešli na druhý břeh. Když Izrael přišel k řece Jordán, Bůh toužil po tom, aby ani jeden z Jeho lidu nezůstal pozadu.
Každý zkušený křesťan ti řekne, že nikdy není doba, kdy bys byl více vystaven strachu, úzkosti, pochybnosti a nejistotě než tehdy, když jsi připravený přejít přes svůj Jordán. Proč? Protože jsi již velmi blízko toho, že obsadíš zemi, kterou tě Bůh povolal obývat. To je doba, kdy se nepřítel — a naše tělo — postaví na odpor.
Život je vždy jednodušší na břehu Jordánu, protože je to pohodlné; nic se od nás nežádá. Ale když nás Bůh přiměje k pohybu, tak se najednou věci, které pro nás byly pohodlné, stanou nepohodlnými. Začneme je vnímat jako statické, zahnívající, dokonce vedoucí ke smrti. Když zůstáváme stát na svém pohodlném místě, pak riskujeme, že ztratíme svoji vizi a nadšení pro život s Bohem.
Jozue nebyl k tomuto pokušení imunní. Když jej Bůh povolal, hned první pokyn, který Jozuovi dal byl tento: " Buď rozhodný a udatný" (Jozue 1:6). Bůh to říká Jozuovi třikrát během čtyř veršů, protože ví, že to Jozue potřebuje slyšet.
Abychom dělali to, pro co nás Hospodin povolal, musíme každý sebrat své síly utkat se s tímto pokušením. Musíme sebrat veškerou odvahu. Pro některé to může znamenat odvahu opustit věci, které dávaly falešný pocit pohodlí. Pokud jsi vnitřně stresovaný, zneklidněný nebo rozrušený, pak se ptej Hospodina, aby ti ukázal proč. Pokud tě Hospodin žádá, abys od něčeho upustil, tak by to mohl být tvůj první krok v nakročení ve víře dopředu.
Důvěřuješ snad Bohu kvůli požehnání, které spočinulo na tvé rodině a dětech? Nebo mu důvěřuješ proto, že očekáváš splnění určité věci ve svém životě? Možná hledáš u Boha osvobození od notorické svázanosti nebo chceš osvobodit od nějaké vnitřní bitvy, která ti brání Mu důvěřovat.
Někteří z nás potřebují zázraky nebo nadpřirozené zásahy v životě svém, nebo v životě milované osoby. Zkrátka Bůh nás povolal k tomu, abychom přešli na druhý břeh. Když Izrael přišel k řece Jordán, Bůh toužil po tom, aby ani jeden z Jeho lidu nezůstal pozadu.
Každý zkušený křesťan ti řekne, že nikdy není doba, kdy bys byl více vystaven strachu, úzkosti, pochybnosti a nejistotě než tehdy, když jsi připravený přejít přes svůj Jordán. Proč? Protože jsi již velmi blízko toho, že obsadíš zemi, kterou tě Bůh povolal obývat. To je doba, kdy se nepřítel — a naše tělo — postaví na odpor.
Život je vždy jednodušší na břehu Jordánu, protože je to pohodlné; nic se od nás nežádá. Ale když nás Bůh přiměje k pohybu, tak se najednou věci, které pro nás byly pohodlné, stanou nepohodlnými. Začneme je vnímat jako statické, zahnívající, dokonce vedoucí ke smrti. Když zůstáváme stát na svém pohodlném místě, pak riskujeme, že ztratíme svoji vizi a nadšení pro život s Bohem.
Jozue nebyl k tomuto pokušení imunní. Když jej Bůh povolal, hned první pokyn, který Jozuovi dal byl tento: " Buď rozhodný a udatný" (Jozue 1:6). Bůh to říká Jozuovi třikrát během čtyř veršů, protože ví, že to Jozue potřebuje slyšet.
Abychom dělali to, pro co nás Hospodin povolal, musíme každý sebrat své síly utkat se s tímto pokušením. Musíme sebrat veškerou odvahu. Pro některé to může znamenat odvahu opustit věci, které dávaly falešný pocit pohodlí. Pokud jsi vnitřně stresovaný, zneklidněný nebo rozrušený, pak se ptej Hospodina, aby ti ukázal proč. Pokud tě Hospodin žádá, abys od něčeho upustil, tak by to mohl být tvůj první krok v nakročení ve víře dopředu.