ÚDY JEHO TĚLA
Apoštol Pavel nás vyučuje: „Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů“ (1. Korintským 12:27). Vysvětluje to příměrem: „Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem“ (12:12).
V podstatě nám Pavel říká: „Podívej se na své vlastní tělo. Máš ruce, nohy, uši, oči. Nejsi pouze izolovaným mozkem, odděleným od ostatních částí. A stejné je to s Kristem. On není jenom hlava. On má tělo a my tvoříme jeho části.“
Dále apoštol poukazuje, že „i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu“ (Římanům 12:5). Jinými slovy: jsme připojeni nejen k naší hlavě – Ježíši - ale jsme propojeni i navzájem mezi sebou Z toho plyne, že nemůžeme být připojeni k Ježíši, aniž bychom byli připojeni ke svým bratrům a sestrám v Kristu.
Pavel upřesňuje: „A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově? Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu“ (1. Korintským 10:16-17). Stručně řečeno: Všichni jsme syceni stejným pokrmem: Kristem, manou z nebe. „Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu“ (Jan 6:33).
Ježíš prohlásil: „Já jsem chléb života … Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe … kdo mne jí, bude mít život ze mne“ (Jan 6: 35, 51, 57). Představa chleba je zde důležitá. Náš Pán nám říká: „Přijdete-li ke mně, budete živeni. Připojíte se ke mně jako části mého těla. A obdržíte sílu z proudu života, jenž je ve mně.“ Vskutku, každý úd jeho těla čerpá sílu z jediného zdroje: Krista, Hlavy. Všechno, co potřebujeme k vedení vítězného života, k nám proudí od něho.
V podstatě nám Pavel říká: „Podívej se na své vlastní tělo. Máš ruce, nohy, uši, oči. Nejsi pouze izolovaným mozkem, odděleným od ostatních částí. A stejné je to s Kristem. On není jenom hlava. On má tělo a my tvoříme jeho části.“
Dále apoštol poukazuje, že „i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu“ (Římanům 12:5). Jinými slovy: jsme připojeni nejen k naší hlavě – Ježíši - ale jsme propojeni i navzájem mezi sebou Z toho plyne, že nemůžeme být připojeni k Ježíši, aniž bychom byli připojeni ke svým bratrům a sestrám v Kristu.
Pavel upřesňuje: „A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově? Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu“ (1. Korintským 10:16-17). Stručně řečeno: Všichni jsme syceni stejným pokrmem: Kristem, manou z nebe. „Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu“ (Jan 6:33).
Ježíš prohlásil: „Já jsem chléb života … Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe … kdo mne jí, bude mít život ze mne“ (Jan 6: 35, 51, 57). Představa chleba je zde důležitá. Náš Pán nám říká: „Přijdete-li ke mně, budete živeni. Připojíte se ke mně jako části mého těla. A obdržíte sílu z proudu života, jenž je ve mně.“ Vskutku, každý úd jeho těla čerpá sílu z jediného zdroje: Krista, Hlavy. Všechno, co potřebujeme k vedení vítězného života, k nám proudí od něho.