ZJEVENÍ BOŽÍ POVAHY
Jak mohl takový modlitebník, jako byl Jonáš, utéci před svým povoláním a upadnout do neposlušnosti? Začalo to částečnou a neúplnou znalostí Boží povahy.
Jonáš obdržel mocné zjevení Boží milosti a Božího slitování, jak dosvědčil: „Věděl jsem, že jsi Bůh milostivý a plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný, že tě jímá lítost nad každým zlem“ (Jonáš 4:2).
Jonáš tvrdil, že toto zjevení bylo důvodem jeho útěku: „Proto jsem dal přednost útěku do Taršíše“ (4:2). Svým jednáním říkal: „Pane, tak snadno odpouštíš každému, kdo činí pokání. Pokaždé, když vynášíš soud, jsi přemožen slitováním. Vím, že nechceš soudit Ninive. Jakmile budu prorokovat, začnou činit pokání a ty na ně vyliješ proud své milosti.“
Chápeš, v čem byl problém Jonášova uvažování? Jonáš popisuje pouze částečné zjevení Boží povahy. A obviňuje Boha, že je vůči hříchu mírný. Samozřejmě, že zde Jonáš popisuje Boha správně: ohromně trpělivý, ochotný odpustit, připravený vylít hojnost milosti. Děkuji Bohu za toto úžasné zjevení jeho povahy. Je to ta nejživotodárnější pravda, jakou jsem kdy poznal. Rád kážu Božímu lidu o slitování.
Bible ale také hovoří o Boží svaté a spravedlivé povaze. „Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu“ (Římanům 1:18). Jonáš jistě znal Boha i po této stránce. Proč ji opomenul?
Myslím si, že Jonášovi chybělo porozumění Boží bázni. Pokud znáš Boha pouze jako milosrdného, zjistíš, že je snadné jeho Slovo neuposlechnout. Uvěříš, že Bůh nebere vážně svá varování. Myslím si, že to bylo příčinou Jonášovy neposlušnosti.
Musíme Boží bázeň pilně hledat. A musí nám ji dodat Duch svatý: „Budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech, tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha“ (Přísloví 2:4-5). Boží bázeň je stejně životodárná jako Boží slitování: „Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti“ (Přísloví 14:27).
Jonáš obdržel mocné zjevení Boží milosti a Božího slitování, jak dosvědčil: „Věděl jsem, že jsi Bůh milostivý a plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný, že tě jímá lítost nad každým zlem“ (Jonáš 4:2).
Jonáš tvrdil, že toto zjevení bylo důvodem jeho útěku: „Proto jsem dal přednost útěku do Taršíše“ (4:2). Svým jednáním říkal: „Pane, tak snadno odpouštíš každému, kdo činí pokání. Pokaždé, když vynášíš soud, jsi přemožen slitováním. Vím, že nechceš soudit Ninive. Jakmile budu prorokovat, začnou činit pokání a ty na ně vyliješ proud své milosti.“
Chápeš, v čem byl problém Jonášova uvažování? Jonáš popisuje pouze částečné zjevení Boží povahy. A obviňuje Boha, že je vůči hříchu mírný. Samozřejmě, že zde Jonáš popisuje Boha správně: ohromně trpělivý, ochotný odpustit, připravený vylít hojnost milosti. Děkuji Bohu za toto úžasné zjevení jeho povahy. Je to ta nejživotodárnější pravda, jakou jsem kdy poznal. Rád kážu Božímu lidu o slitování.
Bible ale také hovoří o Boží svaté a spravedlivé povaze. „Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu“ (Římanům 1:18). Jonáš jistě znal Boha i po této stránce. Proč ji opomenul?
Myslím si, že Jonášovi chybělo porozumění Boží bázni. Pokud znáš Boha pouze jako milosrdného, zjistíš, že je snadné jeho Slovo neuposlechnout. Uvěříš, že Bůh nebere vážně svá varování. Myslím si, že to bylo příčinou Jonášovy neposlušnosti.
Musíme Boží bázeň pilně hledat. A musí nám ji dodat Duch svatý: „Budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech, tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha“ (Přísloví 2:4-5). Boží bázeň je stejně životodárná jako Boží slitování: „Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti“ (Přísloví 14:27).