pátek 28. srpna 2015

VOLÁNÍ BEZ HLASU

Těsně předtím, než Ježíš uzdravil hluchého v Markovi 7. kapitole, čteme: "vzhlédl k nebi,vzdychl ....(Mk 7:34a, ČSP). Slovo pro vzdechnout zde označuje slyšitelný vzdech. Zjevně to bylo tak, že Ježíš se zatvářil ztrápeně a z Jeho srdce vyšlo zasténání. Samozřejmě muž je nemohl slyšet, protože byl hluchý - ale co to bylo za bolestivý povzdech?

Četl jsem mnoho pojednání na toto téma. Ale nikdo nepoukázal na to, co mi věřím říká Duch svatý. Jsem přesvědčený, že Ježíš se podíval do nebe a komunikoval s Otcem. Potichu plakal ve Své duši nad dvěmi věcmi. Nejprve plakal nad tím, co jen On sám mohl v tomto muži zahlédnout. A podruhé, On plakal nad něčím, co vidí dnes, zamčené v srdcích tolika lidí, hlavně mladých.

Co Ježíš zahlédl tehdy i teď? Co slyšel v srdci hluchého muže stejně jako to slyší i dnes v mnohých srdcích? Slyšel volání bez hlasu. Slyšel pláč srdce, zašpuntovaný uvnitř, neschopný dostat se ven. Nyní sám Kristus zasténal bolestí a vydal ze sebe výkřik, který nešlo vyjádřit. Popůjčil svůj hlas volání všech těch, kteří nemohou vykřiknout.

Přemýšlej o mnoha nocích, kdy hluchý uvnitř křičel ve snaze usnout, protože mu nikdo nerozuměl. Dokonce ani jeho otec a matka nebyli s to pochopit, co říkal. Jak často se snažil vysvětlit, jak se cítil, ale vše, co se vydralo ven, byly jen bolestivé, nepříjemné zvuky. Musel si myslet: "Kdybych mohl jen jednou promluvit. Kdyby se tak můj jazyk na minutu uvolnil. Mohl bych někomu říci, co se děje v mé duši. Řval bych: "Nejsem němý. Nejsem pod kletbou. A neutíkám od Boha. Jsem jenom zmatený. Mám problémy, ale nikdo je není schopen zaslechnout."

Jenže Ježíš slyšel myšlenky v srdci frustrovaného muže. On rozumí každému vnitřnímu zasténání, které nelze vyjádřit. Bible říká, že Pána se dotýkají naše slabosti. On pocítil bolest mužovy hluchoty a svázaného jazyka.