úterý 4. srpna 2015

ZA KOHO MĚ LIDÉ POKLÁDAJÍ?

Farizejové a saduceové přišli a žádali po Ježíši, aby jim ukázal znamení z nebe (viz Matouš 16:1). „Ježíš odpověděl: ‚Zlé a cizoložné pokolení vyhledává znamení, ale žádné znamení nedostane – kromě znamení Jonášova'“ (Matouš 16:4). Později Ježíš shromáždil své učedníky a zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého“ (Matouš 16:15-16).

Ježíš mu řekl: „Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích“ (Matouš 16:17). Ježíš tím říkal: „Nedozvěděl ses to tím, že chodíš se mnou, Petře. Můj Otec ti to zjevil z nebe.“ Petr obdržel nádherné zjevení, které dostane každý věřící. Byla mu zjevena sláva Kristovy spásy.

Přesto však čteme: „Tehdy nařídil učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš“ (Matouš 16:20). Proč to Ježíš chtěl? Cožpak nebe již neohlásilo, že je beránek Boží, který přišel spasit svět?

Bylo to proto, že učedníci ještě nebyli připraveni svědčit o tom, že Ježíš je Mesiáš. Nedostali úplné zjevení Krista. Nevěděli ještě nic o kříži, o cestě utrpení a o hloubce oběti jejich Mistra. Už uzdravovali nemocné, vyháněli démony a svědčili mnohým lidem. Ale přestože chodili s Ježíšem celé roky, stále neměli hluboké, osobní zjevení toho, kým Ježíš je.

Další verš to potvrzuje: „Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům“ (16:21). Jinými slovy, Ježíš jim začal zjevovat sebe a ukazovat jim hlubší věci o sobě. Zbytek tohoto verše pak zní: „že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.“