VYUČENI JEŽÍŠEM

Vyučuje tě Ježíš ve tvé modlitební komůrce? Vyhledáváš ho, aby ti ozřejmil věci, které se nemůžeš dozvědět z knih ani od učitelů? Sedíš tiše v jeho přítomnosti a čekáš na jeho hlas? Bible říká, že v Kristu je veškerá pravda. A jedině on ti ji může sdělit prostřednictvím svého požehnání Duchem svatým.

Možná, že teď vyvstává ve tvé mysli otázka: „Není nebezpečné otevřít svou mysl tichému hlasu? Jestliže to není nebezpečné, proč má potom mnoho křesťanů problémy? Nepřítel vchází a napodobuje Boží hlas, říká jim, že mají dělat nějaké bláznivé věci či jim věřit – a tím je oklame. Není snad Bible jediným hlasem, kterého si máme všímat? A není snad Duch svatý naším jediným učitelem?“

Zde je moje odpověď, čemu věřím ohledně této záležitosti:

1. Stejně jako Otec a Syn je i Duch svatý zřetelná, živá, mocná, inteligentní a božská osoba. Není tělesnou osobou, nýbrž duchovní, zaslouženě uznávanou osobností. A vládne Církvi. Přináší božské příkazy, utěšuje zraněné, posiluje slabé a vyučuje nás o Kristově plnosti.
2. Písmo nazývá Ducha svatého Duchem Syna: „Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna“ (Galatským 4:6). Je též znám jako Duch Kristův: „Na jaké okolnosti ukazuje duch Kristův v nich přítomný“ (1. List Petrův 1:11). „Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho“ (Římanům 8:9). Je zřejmé, že Duch Boží a Duch Kristův je jedna a ta samá osoba. Kristus je Bůh a tentýž Duch vychází z obou. Duch svatý je podstatou jak Otce tak i Syna a oba jej sesílají.
3. Existuje způsob, jak můžeme být během hluboké a zkoumavé modlitby ochráněni před oklamáním. Ochrání nás vyčkávání. Hlas těla vždy chvátá. Chce instantní uspokojení, tudíž není trpělivý. Vždy je zaměřen na sebe spíše než na Pána a vždy usiluje o to, aby nás vyhnal z Boží přítomnosti.