UVĚDOMTE SI SVŮJ HLAD

Pán dal Janovi pokyn: „Andělu církve v Sardách piš: Toto praví ten, který má sedmero duchů Božích … Vím o tvých skutcích – podle jména jsi živ, ale jsi mrtev“ (Zjevení 3:1-2).

Ježíš říká: „Možná, že jsi dobrý člověk, který pro kohokoli udělá cokoli. Máš dobrou pověst jak v církvi tak ve světě. Znají tě jako Bohem požehnaného a Kristem obživeného křesťana. Ve tvém životě se však skrývá cosi smrtonosného. Něco ze světa tě znečistilo, potřísnilo.

„Přece je však v duchovních „Sardách“ určité společenství, které má svůj šat nepotřísněný“ (3:4). O jakém potřísnění se zde hovoří? Je jím nedostatek modliteb. A takto nás Ježíš varuje: „Probuď se a posilni to, co ještě zůstává a je už na vymření! Neboť shledávám, že tvým skutkům mnoho chybí před Bohem“ (3:2).

Věřící v Sardách nebyli bdělí. Nemodlili se očekávajíce na Pána a hledajíce ho jako kdysi. Místo toho dovolili, aby v nich vzrostla lehkomyslnost, a nehledali denně u Boha pomoc. Nyní byli potřísnění. Ježíš zde používá pro potřísnění slovo, které naznačuje ušpinění hříchem, černou skvrnu na bílém šatě. Kristus nám říká: „Jestliže se nemodlíte, nemáte žádnou obranu před nepřítelem. Vaše nedbalost znečišťuje váš šat.“

Ježíš přesto poukazuje i zde na některé, jejichž šaty si zachovaly neposkvrněnost; ti budou chodit se mnou v bílém rouchu, protože jsou toho hodni“ (3:4). Jinými slovy nás varuje: „Stále nedostatečně hoříte touhou po mně. Nechtějte přijít o mou přítomnost a oddat se prázdnotě. Znovu si uvědomte svou nenasycenost. Navraťte se do modlitebních komůrek a volejte ke mně. Zapalte své srdce jako křesadlo. Rozdmýchejte oheň víry dříve, než uhasne – než se ve vaší duši zabydlí smrt tak jako v mnoha lidech okolo vás.“

Nezanedbávejte svůj veliký dar přístupu k Bohu v modlitbě. Závisí na něm váš úděl na věčnosti. Modlete se a hledejte Pána. On vám poskytuje přístup a slibuje uspokojení všech vašich potřeb.