KDYBY VĚDĚL
Když Ježíš používá v Matouši 24:43 slova: „Kdyby věděl,“ říká nám: „Neodvažujte se toto slovo ignorovat.“ Potom pokračuje výrokem: „Když si však špatný služebník řekne: Můj pán nejde, a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci“ (Matouš 24:48-49).
12. kapitola Lukášova evangelia ztotožňuje tohoto služebníka s tím, kdo po určitou dobu věrně slouží a „včas rozdílí pokrm“ (Lukáš 12:42). Tento služebník ze začátku konal správně, a jakožto správce Pánových věcí směřoval k odměně. Nyní se ale zcela změnil. Je shledán, že bije ty, kdo spolu s ním slouží, a pije s opilci.
V srdci tohoto služebníka se něco událo – nějaká neviditelná změna, která však ovlivňuje jeho postoj. Co se vlastně stalo? Co bylo tou změnou? Ježíš nám sděluje, že si ten služebník řekl: „Můj pán dlouho nejde“ (24:48).
Řecké slovo přeložené v 49. verši jako bít znamená opakovaně udeřit. Jinak řečeno, tento služebník upadl do pokrytectví. Vidím ho, jak provokuje svou manželku, neustále nadává, poslouchá neslušné vtipy a pomlouvá. Jak k tomu došlo? On sám je přesvědčen, že se jeho pán hned tak nevrátí. Když si říká: „Můj pán,“ hovoří o úplně jiném pánu, nikoli o pravém Pánu. Představuje si Ježíše podle své vlastní fantazie, jako Krista z jiného evangelia.
Takový služebník o svém postoji nekáže. Změnilo se jen jeho smýšlení. Nemusí šířit svou víru, že Pán dlouho nejde. Svou vírou žije, a tím se všechno změnilo.
Divíte se, proč je dnes tolik církví naplněno nepřipravenými, příliš benevolentními lidmi hledajícími potěšení? Divíte se, proč se tolik křesťanských párů rozvádí kvůli sebemenšímu důvodu? Není to tím, že by je jejich pastor vyučoval, aby tak žili. Ne, je to tím, že mnoho pastýřů nevěří, že Kristus přijde za jejich života. A tito lidé pouze následují své pastýře.
12. kapitola Lukášova evangelia ztotožňuje tohoto služebníka s tím, kdo po určitou dobu věrně slouží a „včas rozdílí pokrm“ (Lukáš 12:42). Tento služebník ze začátku konal správně, a jakožto správce Pánových věcí směřoval k odměně. Nyní se ale zcela změnil. Je shledán, že bije ty, kdo spolu s ním slouží, a pije s opilci.
V srdci tohoto služebníka se něco událo – nějaká neviditelná změna, která však ovlivňuje jeho postoj. Co se vlastně stalo? Co bylo tou změnou? Ježíš nám sděluje, že si ten služebník řekl: „Můj pán dlouho nejde“ (24:48).
Řecké slovo přeložené v 49. verši jako bít znamená opakovaně udeřit. Jinak řečeno, tento služebník upadl do pokrytectví. Vidím ho, jak provokuje svou manželku, neustále nadává, poslouchá neslušné vtipy a pomlouvá. Jak k tomu došlo? On sám je přesvědčen, že se jeho pán hned tak nevrátí. Když si říká: „Můj pán,“ hovoří o úplně jiném pánu, nikoli o pravém Pánu. Představuje si Ježíše podle své vlastní fantazie, jako Krista z jiného evangelia.
Takový služebník o svém postoji nekáže. Změnilo se jen jeho smýšlení. Nemusí šířit svou víru, že Pán dlouho nejde. Svou vírou žije, a tím se všechno změnilo.
Divíte se, proč je dnes tolik církví naplněno nepřipravenými, příliš benevolentními lidmi hledajícími potěšení? Divíte se, proč se tolik křesťanských párů rozvádí kvůli sebemenšímu důvodu? Není to tím, že by je jejich pastor vyučoval, aby tak žili. Ne, je to tím, že mnoho pastýřů nevěří, že Kristus přijde za jejich života. A tito lidé pouze následují své pastýře.