pondělí 6. června 2016

LÁSKA, KTEROU POPISUJE JEŽÍŠ - Gary Wilkerson

"To vám přikazuji, abyste se navzájem milovali.“ (Jan 15:17, ČSP)

Jak to v praxi vypadá, být nositelem toho druhu lásky, který popisuje Ježíš? Apoštol Pavel nám pomáhá svým popisem, jak to vypadá, když nežijeme v tomto druhu lásky, a to ve svém listu Galatským. Pavel rozlišuje dva druhy hříchů. Na jednu stranu pojmenovává velké hříchy, které vycházejí najevo skrze naše chování, jako třeba sexuální hříchy nebo zneužívání návykových látek. Pak stanovuje také druhý typ hříchu - hřích ve vztazích - a ukazuje, jak stejně smrtící a destruktivní je. Hřích ve vztazích působí do hloubi duše takovým způsobem, že si to nedokážeme ani představit. Má strašný vliv nejen na svědectví, kterým jsme pro svět, ale ovlivňuje nejhlubší část našeho bytí, a rozšiřuje se dál na ty, kteří jsou kolem nás.

Pavel do této problematiky v korintské církvi vnáší světlo skrze to, že poukazuje na do očí bijící problém: rozdělení, které mezi nimi je. "Bojím se totiž, abych vás po svém příchodu neshledal takovými, jakými vás nalézt

nechci, a abych já nebyl shledán od vás, jakým si mě nepřejete; aby nepovstaly svár, žárlivost, zlosti, soupeření, utrhání, pomluvy, nadutosti, zmatky." (2. Korintským 12:20, ČSP) Všimněte si, že poslední slovo je zmatky. To je spolehlivým ukazatelem toho, že se projevuje hřích ve vztazích.

Každá z věcí, kterou tady Pavel vyjmenovává, má co do činění s tím, že jsme selhali v milování druhých tak, jak je miloval Kristus. Za těchto okolností je jednoduché uvidět, že láska prostě nemůže být jenom sentimentálním gestem. Je to bitva, kterou je třeba bojovat, a zbraněmi, které si do ní neseme, jsou odpuštění, milost, milosrdenství a spravedlnost.

Jeden ze sporů, který mezi sebou korintští měli, se týkal učení, které přijímali. Někteří říkali, že přijmou pouze směr, který udával ve svém učení Petr, zatímco jiní následovali Pavla. Pavel jim musel říci: "Nemohu k vám mluvit jako k dospělým, pokud setrváte v takovém stavu. Pochází to z těla. Uvažujete tělesně.

Řecké slovo, které Pavel užívá pro tělesnost, označuje kůži nebo tukovou tkáň v těle. Ale samozřejmě Pavel popisuje stav jejich duše. Říká korintským, že než aby vykročili do Duchem naplněného života, nechali se chytit do povrchního způsobu života.

Jak shodně poukazují Ježíš i Pavel, odmítat milovat třeba i jen na světské úrovni může mít obrovské důsledky, které vedou k zármutku, odcizení a lítosti. Sváry ve vztazích obvykle končí tím, že ovlivní širší okruh přátel nebo rodinu. Následně se to může rozšířit do celého společenství a Pavel vysvětlil, že právě k tomu došlo mezi korintskými. Milovat tak, jako miluje Ježíš, dokonce i když to vypadá jako malá věc, není záležitostí, pro kterou bychom se mohli rozhodnout - je to projev duchovní kázně.