pondělí 23. května 2016

LÁSKA VŽDY UDĚLÁ KROK NAVÍC - Gary Wilkerson

Někteří křesťané si myslí, že žít v pokoji znamená vyhýbat se konfliktu - ale to jen vede k dalšímu rozdělení, bojům a nepořádku. Kdy naposled jste se vyhnuli nutné konfrontaci s někým? Změnil se nakonec váš postoj k němu? Jste vůči němu pasivně agresivní? Když o něm mluvíte, mají vaše slova ostrý tón?

Vyhýbání se konfliktu není samo o sobě z Ducha. Ve skutečnosti nás Ježíš nabádá k opaku. Dokonce nám dává konkrétní rady, jak na to. "Kdyby tvůj bratr proti tobě zhřešil, jdi a napomeň ho mezi čtyřma očima. Jestliže tě poslechne, získal jsi bratra." (Matouš 18:15). Ježíšova rada je velmi moudrá. Pokud člověka napomenete v soukromí, i tváří v tvář svému hříchu si zachová důstojnost. A pravda může hřích osvětlit.

Konfrontovat někoho tímto způsobem ovšem nemusí být jednorázové řešení. Proč? Za prvé, nemusí to fungovat, na což Ježíš poukazuje. "Pokud tě neposlechne..." (18:16). Také to není konečný pokyn, kdy pak můžeme odejít a říct, "Tak, udělal jsem, co Ježíš řekl a je to. Už se s tím člověkem nemusím bavit." Podle Ježíše máme udělat víc - protože láska vždycky dělá víc: "Pokud tě neposlechne, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva bratry, aby každé slovo bylo potvrzeno výpovědí dvou nebo tří svědků". (18:16).

Ale ani tady to nekončí. Láska udělá další a další krok. "Nechce-li však poslechnout ani je, řekni to církvi. A pokud odmítne i církev, ať je tedy pro tebe cizí jako pohan a výběrčí daní." (18:17). Poslední věta zní jako konečné odmítnutí, ale to není přesné. Naše jednání má odrážet chování hříšníka, aby mohl činit pokání a navrátit se do společenství.

Tento sled činů ukazuje i na něco jiného. Učí nás, kam až sahá Boží milost - a také co nás stojí jako její prostředníky. Bůh chce vždycky přivést ztracené ovce zpět do stáda. Kam až Jeho milost sahá? Jak řekl Ježíš Petrovi, máme odpustit bratru, který proti nám zhřešil, "sedmdesát sedmkrát." Takže tolikrát, kolikrát je třeba. A k tomu je potřeba lásky, která položí život na kříži. Lásky, která říká, "jsem tu pořád pro tebe, nikam neodejdu". Tato láska vyžaduje těsné vedení Duchem, protože naše přirozenost jí prostě není schopná.