úterý 10. května 2016

SOUČASNÁ BOŽÍ VOJENSKÁ ZÁLOHA

Chci promluvit ke všem křesťanům, kteří kvůli okolnostem nemohou odejít na misii do ciziny. Hovořím k těm, kteří podporují misie věrnými modlitbami a obětavým dáváním. Pro všechny tyto věřící mám jasné slovo z 1. Samuelovy 30:24: „Podíl toho, jenž vyšel do boje, bude stejný jako podíl toho, jenž zůstal u výstroje; dostanou stejný díl.“ Zásobujete bitevní frontu a kořist patří i vám.

V ten slavný den, až naše bitva skončí – až budeme moci konečně odložit své duchovní meče – mnozí stanou před Pánem myslíce si, že mají prázdné ruce. Tito opomíjení a nepoznaní svatí si řeknou: „Nemám nic, co bych Pánu předal. Nic moc jsem neudělal. Nikdy jsem ke Kristu nevedl mnoho duší.“

A přece – jaká slavná chvíle je čeká, až Ježíš začne rozdělovat kořist! Budou přemoženi radostí, když na vlastní oči uvidí, jak byli v bitvě důležití. Ti, kdo si mysleli, že nevykonali žádné dobré skutky, budou mít podíl na kořisti! Mezi nimi budou vdovy, lidé upoutaní na lůžko a důchodci, kteří obětavě dávali na podporu misijního díla.

Když přemýšlím o těchto neznámých svatých, představím si americké ženy udržující domácí frontu během 2. světové války. Zatímco jejich muži, bratři a přátelé bojovali v prvních liniích – v Pacifiku, Evropě a Africe – tyto ženy obsluhovaly obrovské montážní linky. Pracovaly v nepřetržitém provozu, těžce a s potem, za neustálého hluku továrních strojů.

Okolnosti jim nedovolily jít na frontu. A tak „zůstaly u výstroje,“ aby podporovaly své milované. A bez jejich práce, jejich věrné výroby na montážních linkách, by se nikdy nepodařilo válku vyhrát.

Milovaní, takový je pravý obraz věčnosti každého neznámého věřícího, který si myslí, že nemá nic, co by Ježíši předal.