DANIEL – ČLOVĚK JINÉHO DRUHU

Daniel byl "člověkem jiného druhu", který hovoří o svém zlomení: "Obrátil jsem se k Pánu Bohu, abych jej hledal v modlitbách a prosbách, s postem, v pytlovině a popelu. Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a vyznával jsem" (Daniel 9:3-4). Daniel byl schopen rozeznat časy, protože znal Boží srdce. "Já Daniel jsem porozuměl z knih, že podle Hospodinova slova k proroku Jeremiášovi potrvá zkáza Jeruzaléma sedmdesát let" (Daniel 9:2).

Jak se Daniel dostal na tuto cestu zlomenosti, poznání a rozeznávání? Začalo to jeho studiem Božího Slova. Daniel dovolil Písmu, aby se ho zcela zmocnilo. A citoval je často a podrobně, protože je uchovával ve svém srdci: "Jak je psáno v Zákoně…" (Daniel 9:13).

V 10.kapitole je tomuto proroku dáno vidění Krista, "Zvedl jsem oči…spatřil jsem jakéhosi muže oděného plátnem a přepásaného na bocích pásem z ryzího zlata…tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně…a jeho hlas zněl jako burácení zástupů" (10:5-6).

Naléhám na tebe, nastav dnes své srdce, abys se vší přičinlivostí a odhodláním hledal Boha. Potom přistup k jeho Slovu se stále rostoucí láskou a touhou. Modli se s postem za zlomení, abys obdržel jeho břímě. A konečně vyznej a opusť všechno, co brání Duchu svatému v otevření nebeského požehnání, které můžeš obdržet. Tato cesta "člověka jiného druhu" je otevřena pro každého. Budeš po ní chodit?

Takové chození s sebou přináší Boží dotyk. Daniel dosvědčil: "Vtom se mě dotkla ruka a zatřásla se mnou, takže jsem se zvedl na kolena a dlaně" (Daniel 10:10). Slovo pro dotkla zde znamená "vehementně chytit." Daniel řekl: "Když Bůh na mne vložil svou ruku, padl jsem na tvář. Jeho dotyk jsem pocítil jako nutnou potřebu hledat jej se vším, co je ve mně."

Toto se děje, kdykoli se Bůh dotkne něčího života. Ta osoba padne na kolena a stane se mužem či ženou modlitby, člověkem, který je veden, aby hledal Pána.

Často jsem chtěl vědět, proč se Bůh dotýká pouze určitých lidí s touto nutnou potřebou. Proč někteří služebníci po něm hladoví, zatímco jiní věrní lidé jdou po svých cestách? Služebníci, kteří pocítili Boží dotyk, mají s Pánem důvěrný vztah. Dostávají zjevení z nebes. A užívají si cestu s Kristem jako málokdo.

Proč Bůh položil ruku na Daniela a dotkl se ho? Proč byl tento jediný muž schopen vidět a slyšet věci, které nikdo jiný neviděl a neslyšel? Daniel prohlašuje: "Já Daniel jsem byl jediný, kdo to vidění spatřil. Muži, kteří byli se mnou, je neviděli" (Daniel 10:7).

Bůh potřeboval hlas, aby sdělil svou zprávu. Chtěl modlícího se služebníka, někoho, kdo by věrně odpověděl na jeho volání. Daniel byl takovým mužem. Modlil se oddaně třikrát za den. A nyní, když kráčel podél řeky, zjevil se mu samotný Kristus (viz Daniel 10:7-9).

Bůh učinil Daniela svým prorokem, protože:

  1. Daniel nikdy neochabl v modlitbě (viz Daniel 10:2-3).
  2. Daniel se rmoutil nad duchovním úpadkem společnosti a církve (viz Daniel 9.kap.).
  3. Daniel odmítl uchýlit se k hříchu nebo hřích skrývat (Daniel 9:4-5).