ZA MINUTU DVANÁCT
V 1.Samuelově kapitoly 13 vidíme Saula čelit klíčovému momentu, kterému může jednou čelit každý věřící. Každý z nás je v krizové situaci nucen se rozhodnout, zda vyčká ve víře na Boha nebo ztratí trpělivost a vezme věci do svých rukou.
Saulův klíčový okamžik nastal, když se nad Izraelem začaly stahovat zlověstné válečné mraky. Filištínští shromáždili ohromnou armádu jezdců, železných válečných vozů a legie vojáků mávajících nejnovějšími zbraněmi. Naproti tomu Izraelci měli pouze dva meče na celou armádu – jeden Saulův a druhý patřil synu Jonatánovi. Všichni ostatní museli bojovat provizorními zbraněmi jako byly dřevěná kopí nebo hrubé farmářské nářadí.
Týden předtím varoval Samuel Saula, aby než půjde do bitvy, na něj v Gilgal počkal. Prorok mu oznámil, že přijede po sedmi dnech, aby náležitě vzdal oběti svému Hospodinu.
Když nastal sedmý den a Samuel stále nepřicházel, Saulovo vojsko se začínalo rozprchávat. O to horší bylo, že král neměl Boží nasměrování pro bitvu.
Jak tedy k tomu Saul přistupoval? Dokázal zůstat neoblomný, prohlašujíce:„Nezáleží na tom, zda Samueli potrvá osm dní než přijede. Budu stát za Božím slovem, které se ke mně dostalo. Živý nebo mrtvý, poslechnu Jeho příkaz?“ Ne – Saul zpanikařil. Dopustil, aby ho přemohly okolnosti. A skončilo to tím, že se snažil obejít Boží slovo a jednat dle svého. Nařídil knězi, který byl přítomný, aby přinesl oběť bez Samuela a tím se dopustil hříchu proti svému Pánu (1.Samuel 13:11-12).
Ne – Bůh nepřichází nikdy pozdě. Již od začátku Pán znal každý Samuelův krok, který podnikl směrem ke Gilgal. Nastavil proroka na nebeský navigační systém, určil jeho příchod přesně na vteřiny. Samuel by přišel sedmý den, i kdyby to mělo být minutu před půlnocí.
Po celé ty věky se Bůh nezměnil. Stále se zajímá o to, zda lidé dodržují Jeho přikázání: „Poslouchej Jeho hlas a nevzpouzej se proti přikázáním Hospodina“ (1. Samuel 12:15). Nezáleží na tom, zda se tvůj život vymyká kontrole – musíme kráčet v naprosté důvěře v Pána. Dokonce i když to vypadá beznadějně, nesmíme se nechat zastrašit. Raději čekejme trpělivě na Pánovo vysvobození, jak zaslibuje ve svém Slově.
Faktem je, že Bůh stál hned vedle Saula, když se na něj tlačila Filištínská armáda. Věděl o problémech, které Saul prožívá a sledoval každý detail.
Náš Hospodin vidí také každý detail tvé krize. Vidí všechny životní problémy, které se na tebe tlačí. A je si plně vědom, že se tvá situace den za dnem zhoršuje. Ti, kdo se však modlí a čekají na Pána s tichou vírou, neoctnou se nikdy v žádném skutečném nebezpečí. Pán dokonce zná i všechny tvé panické myšlenky: „Nevím, jak budu moct splatit tento dluh…… Nevidím už žádnou naději pro své manželství…… Nevím, jak si udržet své zaměstnání…..“ Přesto však jeho přikázání pro tebe stále platí:„Nepanikař, ani se ode mě neodvracej. Nedělej nic jiného než se modli – a spoléhej na mě. Ctím každého, kdo mi projeví svou důvěru.“
Vezmi v úvahu slova, která dal Hospodin své církvi:„Bez víry je však nemožné se mu zalíbit“ (Židům 11:6). „V každý čas na něj, lidé, spoléhejte, před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte!“ (Žalm 62:9). „Každý, kdo Hospodina ctí, na Hospodina spolehni – pomocník a štít je takových!“ (Žalm 115:11). „Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost. Na každém kroku snaž se jej poznávat, on sám tvé stezky urovná“(Přísloví 3:5-6).
Nevíra je vražedná, její následky tragické. Musíme čelit katastrofálním důsledkům, pokud se snažíme vyprostit sami ze zkoušek, namísto abychom důvěřovali Bohu, že nás přes ně převede.