KDE STOJÍŠ
V Exodu 33, Mojžíš nevěděl, že Bůh mu chce zjevit svou slávu a charakter ve větší míře než je znal. Toto zjevení šlo daleko za hranice přátelství a důvěrnosti a Bůh chce, aby jej znal celý jeho zraněný lid.
Pán řekl Mojžíšovi, že mu ukáže svou slávu: „Nechám před tebou projít všechnu svou dobrotu a vyslovím před tebou jméno Hospodin“ (Exodus 33:19). Potom dodal: „Nebudeš moci spatřit mou tvář. Žádný člověk mě nemůže spatřit a zůstat naživu.“ ... „Hle, u mne je místo, kde staneš na skále. Až tudy půjde má sláva, postavím tě do skalní rozsedliny a přikryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu“ (33:20-22).
Hebrejský výraz pro slávu v této pasáži znamená „moje vlastní já“. Bůh říkal Mojžíšovi: „Já sám přejdu před tebou.“ Jeden překlad to vyjadřuje slovy: „Ukryju tě do skalní rozsedliny a budu tě chránit ochranou své moci, dokud nepřejdu.“
Toto má apoštol Pavel na mysli, kdy říká, že jsem „skryti v Kristu.“ Když zklameme Boha – když žalostně hřešíme proti světlu, nemáme setrvávat ve svém padlém stavu. Naopak, utíkejme rychle k Ježíši, abychom byli skryti ve Skále. Pavel píše: „[naši otcové] .. pili tentýž duchovní nápoj (pili totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus)“ (1. Korintským 10:4).
Co bylo to velké zjevení, které Bůh dal o sobě Mojžíšovi? Co je tou pravdou, kterou máme posvěcovat ve svém srdci? Zní takto: Hospodin Mojžíšovi řekl: „Připrav se na ráno. Ráno vystoupíš na horu Sinaj ... Hospodin sestoupil v oblaku a postavil se k němu. Tehdy vyslovil jméno Hospodin. Hospodin prošel kolem něj a volal: „Hospodin, Hospodin! Bůh soucitný a milostivý, nesmírně trpělivý, velmi laskavý a věrný, pamatující na milosrdenství tisícům pokolení, odpouštějící nepravost, provinění i hřích. Nezapomíná však trestat, ale za nepravost otců volá k odpovědnosti syny i vnuky do třetího i čtvrtého pokolení“ (Exodus 34:1,2 a 5-7).
Toto bylo to významnější zjevení, ten úplný obraz o tom, kdo Bůh je. Pán řekl Mojžíšovi: „Vystup na tuto skálu zítra ráno. Dám ti naději, že tě zachovám. Ukážu ti své srdce, jak si ho dosud ještě neviděl.“ Co tedy byla ta sláva, o kterou Mojžíš žádal Pána?
Toto je ta sláva: Bůh, který je „milosrdný a milostivý, nesmírně trpělivý, velmi laskavý a věrný, pamatující na milosrdenství, odpouštějící nepravost, provinění a hřích a který nezapomíná trestat.“
Kristus je dokonalým vyjádřením té slávy. Skutečně, všechno, co je v Otci, je ztělesněno v Synovi. A Ježíš byl poslán, aby nám tu slávu přinesl.