OMEZOVÁNÍ BOŽÍ MOCI A JEHO ZASLÍBENÍ

Písma vypovídají o Izraeli: „Týž i týž navracejíce se, pokoušeli Boha silného a svatému Izraelskému cíle vyměřovali“ (Žalm 78:41). Izrael se odvrátil v nevěře od Boha. A já věřím, že obdobně my omezujeme dnes Boha svými pochybnostmi a nevěrou.

Ve svých životech Bohu většinou důvěřujeme, ale naše víra má vždy hranice a omezení. Přinejmenším máme jednu malou oblast, kterou zablokujeme a ve které nevěříme doopravdy, že se nás Bůh ujme.

Např. mnozí čtenáři se modlí za uzdravení mé manželky Gwen. Ale často, když se jedná o uzdravení jejich vlastního manžela, manželky, syna či dcery, omezují Boha. Já většinou Boha omezuji v oblasti uzdravování. Modlím se za fyzické uzdravení mnohých a vidím, jak Bůh činí zázrak za zázrakem. Ale když se jedná o mé vlastní tělo, tehdy Boha omezuji. Bojím se ho nechat, aby mi byl Bohem. Ponořím se do medicíny nebo běžím k doktorovi předtím, než se za sebe modlím. Neříkám, že je špatné jít k doktorovi. Ale někdy se na mne hodí popis toho, kdo „nehledal Boha, ale lékařů“ (2.Letopisů 16:12).

Ptám se tě: Modlíš se, aby Bůh zbořil zdi Číny či Kuby – ale když jde o záchranu tvé vlastní rodiny, nemáš náhodou jen ždibec víry? Myslíš si: „Bůh to nemůže udělat. Mí nejdražší jsou takovým tvrdým oříškem. Nezdá se, že by mne Bůh v této záležitosti vyslyšel.“

Pokud je tomu tak, nevidíš ho jako Boha. Ignoruješ jeho cesty. Boží touhou je „učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit“ (Efezským 3:20).

Bůh mi řekl: „Davide, svazuješ mi ruce, zbrzdil jsi mne. Jak tě mohu uzdravit, když nevěříš, že skutečně mohu? Tvá pochybnost mi brání, abych ti byl Bohem. Říkám ti, že mne neznáš, jinak bys věděl, že jsem ochotný ti dát více, než dostáváš.“

Izrael opakovaně reptal: „Může Bůh…? Jistě, učinil pro nás cestu přes Rudé moře, ale může dát chleba?“ Bůh jim dal chleba. Ve skutečnosti pro ně na poušti prostřel stůl. „Ale může nám dát vodu?“, ptali se. Dal jim vodu ze skály. „Ale může dát maso?“ Dal jim maso z nebe. „Ale může nás zachránit před nepřáteli?“ Při každé příležitosti to Bůh prokazoval a zachraňoval je. A přece ti lidé prožili čtyřicet let říkáním: „Může Bůh…? Může Bůh…?“

Milovaní, měli bychom říkat: „Bůh může! Bůh může!“ On učinil – a on učiní! Bůh může udělat a udělá vše, o co prosíme a kdy mu věříme, že to učiní!