VÍTĚZSTVÍ SKRZE KRISTA

Aby se kdokoli mohl těšit z pevného pokoje, když se zabývá sám sebou, musí se přestat zabývat sebou a musí naslouchat Božímu Slovu a spočinout, bez jakékoli otázky , na jeho čistém, vzácném a věčně trvajícím záznamu. Boží Slovo se nikdy nemění. Já se měním: má nálada, mé pocity, mé zážitky, mé okolnosti se mění neustále. Ale Boží Slovo je stejné včera a dnes a navěky.

Závažným a zásadním bodem je, aby duše pochopila, že Kristus je jedinou definicí toho, čím je věřící před Bohem. To dává nesmírnou moc, svobodu a požehnání. „Neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě“ (1.Jan 4:17). To je naprosto úžasné!

Zamysleme se nad tím. Přemýšlejme o ubohém, podlém, provinilém otroku hříchu, otroku satana, ctiteli světa, který směřuje do věčného pekla – o takovém, který je uchvácen nejvyšší milostí, úplně osvobozen od satanova sevření, od nadvlády hříchu a moci přítomného zla – je omilostněn, omyt, ospravedlněn, přiveden blíže k Bohu, přijat v Kristu a dokonale a navždy ztotožněn s ním tak, jak říká Duch svatý: „Neboť jaký je Kristus, takový je on v tomto světě!“

Všechno se to zdá být až příliš dobré, než aby to byla pravda. A bez jakéhokoli sporu, je to až příliš dobré pro nás, než abychom to mohli dostat. Ale nechť je požehnán Bůh veškeré milosti a nechť je požehnán Kristus, protože nám to dává. Bůh tak dává sám sebe. On bude Bohem navzdory naší ubohosti a satanově opozici. On bude jednat v hodnotě sebe sama a v hodnotě Syna své lásky.

Vybráno ze spisů J.B.Stoney a použito Davidem Wilkersonem v osobním zamyšlení.