úterý 18. ledna 2011

DAVID BYL VYVEDEN Z HLUBIN, KDYŽ SI PŘIPOMÍNAL BOŽÍ ODPOUŠTĚJÍCÍ CHARAKTER

Po tom vším lkaní a volání k Hospodinu, skončil David prohlášením: „Ty jsi však plný odpuštění, aby tě lidé v úctě chovali“ (Žalm 130:4, B21). Duch svatý začal zaplavovat jeho duši připomínkami o Božím slitování a David si náhle znovu připomněl vše, co se naučil o Otcově odpouštějící a omilostňující povaze. „Ty jsi ale Bůh odpuštění, milostivý a soucitný, nesmírně trpělivý a velmi laskavý“ (Nehemiáš 9:17, B21).

Brzy se David opět radoval a připomínal si: „Ty přece, Pane, jsi dobrý a soucitný, velice miluješ ty, kdo tě vzývají“ (Žalm 86:5, B21). „On ti všechny tvé viny odpouští…“ (103:3, B21). Je to jedno z ustavujících zaslíbení Nové Smlouvy. Jeremiáš prohlašuje: „Odpustím jim jejich viny a už nikdy nevzpomenu na jejich hřích“ (Jeremiáš 31:34, B21). A Pavel v novém Zákoně dodává: „…odpustil nám všechny viny“ (Koloským 2:13, B21). Bůh nám slíbil své odpuštění, které platí pro každý hřích!