úterý 11. ledna 2011

PÁN, MŮJ PASTÝŘ

Všichni dobře známe 23. Žalm. Utěšující poselství - proslulé i mezi nevěřícími. Tento věhlasný Žalm byl napsán králem Davidem a nejslavnější pasáž je obsažena hned v úvodním verši: „Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku.“

Hebrejské slovo, které David použil v tomto verši naznačuje nedostatek. Jinými slovy David říká „nic mi neschází“. Když skloubíme tento výraz s první částí verše, David tak vyjadřuje: „Pán mě vede, pomáhá mi a vyživuje mě. A díky tomu mi nic neschází.“

V tomto krátkém verši odráží David charakter a přirozenost našeho Pána. Doslovný hebrejský výraz první části tohoto verše je Jehovah Rohi (vyslovujeme JE-HO-VA-RO'-EE), což znamená: „Pán, můj pastýř.“

Jehovah Rohi není jen nějaký laskavý a netečný pastýř. Není žádným najatým nádeníkem, který nám poskytne něco víc nad rámec potravy a vedení. Že by nás s výrokem – „tady je to co potřebujete. Jděte a vezměte si to.“ navedl přímo k travnatým pastvinám či bazénu s vodou. Nezavírá ale ani oči před našimi potřebami. Neběží na opačnou stranu, když slyší naše volání o pomoc a vidí nás v nesnázích. Zná totiž každou bolest, kterou zakoušíme, každou prolitou slzu, každičké prožité příkoří. On ví, kdy jsme příliš unaveni na to, abychom učinili další krok. Ví také, kolik můžeme ještě snést. Ale nejvíc ze všeho si je vědom, jak nás zachránit a přivést k místu uzdravení. Čas od času nás náš pastýř pronásleduje, uchopí nás a odnese do místo odpočinku. Neustále se snaží, abychom odpočívali a měli čas na uzdravení a obnovu.

Jehovah Rohi - Pán, náš pastýř – se nás snaží přimět, abychom jej následovali do jeho odpočinku, aby mohl být „Shekinah“ uprostřed nás. V Exodu 29:45 Pán říká: „Budu přebývat uprostřed synů Izraele a budu jejich Bohem.“ „Shekinah“ - anglické hláskování hebrejského slova, které vyjadřuje „trvale přebývat v nás“. Neznamená to tedy ledajakou pomíjivou přítomnost, ale stálou blízkost, která nikdy neodejde. Stručně řečeno, Boží sláva není blednoucí otisk, který vymizí z našich srdcí jako neviditelný inkoust. Ne, je to něco, co Bůh trvale vyryl do našich duší. Je to jeho blízká a věčná přítomnost.

Jak nádherná představa: Náš pastýř nám nabízí, že přijde uprostřed naších strastí a depresí,
a usedne vedle nás. Slibuje obvázat naše rány a zpevnit naše bolavé a nemocné údy nebo jiné části těla.

A to je tou Boží zářivou slávou - nepomíjející a věčná přítomnost Pána. Velmi často ji zakoušíme uprostřed našich potíží. Náš velký pastýř nám říká: „Chci tě obnovit. A udělám to tak, že budu stále s tebou, projdu třeba i údolím a stínem smrti. Projdu s tebou skrze vše, co na tebe ďábel nachystá. Dokonce i když se pokusíš ode mě utéct, budu tě pronásledovat. A když tě dohoním, vezmu tě do náručí a přenesu tě zpět do mého odpočinku. Potom ti obvážu rány a vyléčím každou tvou nemoc.“