USEKNI JE

Ježíš říká svým učedníkům: „Proto svádí-li tě tedy tvá ruka nebo noha, usekni ji a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší, abys chromý nebo zmrzačený vstoupil do života, než mít obě ruce nebo obě nohy a být uvržen do věčného ohně“ (Matouš 18:8).

Ježíš začíná tento výrok slovem Proto, což znamená „ve světle toho“. Svůj výrok váže do celého kontextu lekce, kdy vyučuje o skutcích spojených s křížem. A tak, když zde říká: „Jestliže tě svádí tvá ruka nebo noha,“ hovoří o přestupku, který přináší kříž do tělesnosti.

Když Ježíš říká: „Vytrhni ji – usekni ji“, hovoří k židovským posluchačům nejprve o jejich důvěře v jejich vlastní dobré skutky. Ruka, noha a oko představují tělo – nástroj nezávislosti, kterým člověk jedná na své vlastní cestě a spoléhá se na svou vůli a lidské úsilí zbavit se hříšných svázaností. Kristus takovému člověku říká: „Tvé oko se zaměřilo na špatnou věc. Hledíš na své vlastní schopnosti a sílu. A proto své oko vyrvi. Musíš zbavit své tělo, mysl a srdce všech těchto zlých myšlenek. Zřekni se toho, chirurgicky to odstraň. Usekni veškerou naději, kdy Bohu nabízíš jakoukoli svou zásluhu či dobré skutky. Touha a hříchy musí být useknuty – ale ne tvou rukou. Je to práce Ducha svatého.

„Potom jednoduše běž do mé náruče. Pokoř se jako dítě, které přijímá mé vítězství na kříži. Odevzdej mi svůj život a buď na mně závislý. Kvůli mému dílu na Kalvárii již nepatříš sobě. Koupil jsem tě. Můj duch v tobě naplní mé požadavky na svatost.“