NEDŮVĚRA BRÁNÍ BLÍZKEMU VZTAHU S BOHEM

„Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.“ (Židům 11,6)

Ani všechny modlitby na světě vám nepřinesou nic dobrého, dokud k nim nepřidáte víru. Můžete se postit a modlit tři dny nebo tři týdny, ale bez víry a důvěry Boha nepotěšíte. Všechny hodiny na modlitbách, všechny vaše prosby ani všechna vaše přicházení k Němu vám nepřinesou nic, dokud se vaše srdce nezakotví ve víře.

„Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí. Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane“ (Jakub 1,6-7)

Když strávíte s Bohem dvě hodiny, a přitom nevěříte, že vám odpoví, tak ho ty dvě hodiny zahanbujete. Možná se budete cítit dobře nebo svatě, ale ve skutečnosti ztrácíte čas. Dáváte Bohu dvě hodiny nedůvěry a pochybností.

Znám křesťany, kteří říkají, že se modlí denně, často pláčou před Pánem, ale přesto se nic neděje. Zůstávají zarmoucení a skleslí. Stále žijí v nepokoji a to všechno kvůli tomu, že uvedli do rozpaků Boha tím, že přišli do Jeho přítomnosti ne zcela přesvědčeni o tom, že On udělá, co slíbil.

„Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít.“ (Marek 11,24)

„A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit.“ (Matouš 21,22)

Mnozí křesťané žijí v duchovní bídě, protože se jim přihodilo něco, kvůli čemu pochybují o Boží lásce. Říkají: „Jak můžu důvěřovat Bohu, když nechápu, jak mohl dopustit, aby se mi stalo něco takového?“

Na to neexistuje lidská odpověď. Ale Bůh zná už od počátku konec a teprve v nebi pochopíme, proč dovolil, aby se nám staly některé těžké věci.

Věřím, že všechno, co potřebujeme pro teď vědět, je napsáno v Izajášovi: „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.“ (Izajáš 49,15-16)

Bůh nám dal své slovo: „Jste mé děti. Jste vyryti v mé dlani, důvěřujte mi tedy!“