DONESTE TO KE KŘÍŽI
Pod Starou smlouvou byla vyžadována absolutní poslušnost. Boží zákon neslevil při nejnepatrnější neposlušnosti. Jednoduše řečeno, duše, která zhřešila, zemřela.
Tato přikázání byla jasně stanovena, popisovala dokonalou poslušnost a požadavky svatého Boha. Ale zákon neučinil v těle žádné opatření pro takovou poslušnost. A člověk sám sebe shledal úplně neschopným dodržovat přikázání zákona. Pavel nazval zákon jako: „…jho na šíji učedníků…které nemohli unést ani naši otcové ani my“ (Skutky 15:10).
Ale Pavel také píše, že „…zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry“ (Galatským 3:24). Zákon odhalí naše srdce, naučí nás, že máme slabou vůli, že jsme bezmocní jako děti, že potřebujeme spasitele.
V tuto chvíli bys možná rád věděl: „Proč od nás Bůh vyžaduje absolutní poslušnost, a přitom nás nevybaví mocí, abychom jí dostáli?“ Bible to objasňuje: Bůh nás musí dostat na místo, kde si uvědomíme, že nemáme žádnou moc, abychom unikli našemu hříchu!
Izrael to stálo 400 let utrpení, aby se naučili, že nejsou schopni se postarat o své vlastní vysvobození. Nedokázali se sami, ve své síle, zbavit svých otrokářů. Potřebovali vysvoboditele – Boha, který natáhne svou ruku a vyvede je z jejich otroctví.
A trvalo to staletí – až do času Zachariáše – aby Izrael uznal svou potřebu vykupitele. Nakonec se přesvědčili, že potřebují spasitele, který bude „…jeho zdí ohnivou vůkol, a slávou budu u prostřed něho“ (Zachariáš 2:5). Bůh sám bude ohněm kolem nich – a slávou v nich!
Ale mnoho dnešních křesťanů se stále ještě této lekci nenaučilo. Žijí pod zákonem – snaží se ve svém těle, dávají sliby Bohu, pokoušejí se osvobodit ze svého hříchu. Každý den vstávají se slovy: „Tohle je ten den, Pane! Najdu sílu a také sílu vůle, abych zlámal tyto okovy. Jen trochu víc námahy a budu svobodný!“
Ne – to se nikdy nestane! Skončí to jen ve větší vině. Zákon je určený k tomu, aby nás vedl ke kříži – k uznání vlastní bezmocnosti, naší potřeby vykupitele!
Tato přikázání byla jasně stanovena, popisovala dokonalou poslušnost a požadavky svatého Boha. Ale zákon neučinil v těle žádné opatření pro takovou poslušnost. A člověk sám sebe shledal úplně neschopným dodržovat přikázání zákona. Pavel nazval zákon jako: „…jho na šíji učedníků…které nemohli unést ani naši otcové ani my“ (Skutky 15:10).
Ale Pavel také píše, že „…zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry“ (Galatským 3:24). Zákon odhalí naše srdce, naučí nás, že máme slabou vůli, že jsme bezmocní jako děti, že potřebujeme spasitele.
V tuto chvíli bys možná rád věděl: „Proč od nás Bůh vyžaduje absolutní poslušnost, a přitom nás nevybaví mocí, abychom jí dostáli?“ Bible to objasňuje: Bůh nás musí dostat na místo, kde si uvědomíme, že nemáme žádnou moc, abychom unikli našemu hříchu!
Izrael to stálo 400 let utrpení, aby se naučili, že nejsou schopni se postarat o své vlastní vysvobození. Nedokázali se sami, ve své síle, zbavit svých otrokářů. Potřebovali vysvoboditele – Boha, který natáhne svou ruku a vyvede je z jejich otroctví.
A trvalo to staletí – až do času Zachariáše – aby Izrael uznal svou potřebu vykupitele. Nakonec se přesvědčili, že potřebují spasitele, který bude „…jeho zdí ohnivou vůkol, a slávou budu u prostřed něho“ (Zachariáš 2:5). Bůh sám bude ohněm kolem nich – a slávou v nich!
Ale mnoho dnešních křesťanů se stále ještě této lekci nenaučilo. Žijí pod zákonem – snaží se ve svém těle, dávají sliby Bohu, pokoušejí se osvobodit ze svého hříchu. Každý den vstávají se slovy: „Tohle je ten den, Pane! Najdu sílu a také sílu vůle, abych zlámal tyto okovy. Jen trochu víc námahy a budu svobodný!“
Ne – to se nikdy nestane! Skončí to jen ve větší vině. Zákon je určený k tomu, aby nás vedl ke kříži – k uznání vlastní bezmocnosti, naší potřeby vykupitele!