PO VŠECHNY DNY SVÉHO ŽIVOTA
Starý Zákon je plný předobrazů a náznaků novozákonní pravdy. Kdykoli nemohu porozumět pravdě z Nového Zákona, nalistuji si její předobraz ve Starém Zákoně. Ve skutečnosti věřím, že každá příhoda či vyprávění ve Starém Zákoně jsou plny mocné pravdy pro novozákonní věřící.
Jedním takovým příkladem je vyprávění o Mojžíši u hořícího keře. Věřím, že tato příhoda je plná hluboké novozákonní pravdy na téma: svatost.
Zatímco byl Mojžíš sám na hoře Oreb a hlídal ovce svého tchána, náhle zaujal jeho pozornost podivný jev: Keř oslnivě hořel, a přece jej oheň nestrávil!
Mojžíš se rozhodl jít, aby se podíval zblízka, a jak přišel blíže, Bůh na něj z keře zavolal. „Řekl si tedy: Musím tam přece jít, abych viděl tu velikou podívanou – jak to, že ten keř neshoří! Když Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal na něj Bůh z prostředku keře“ (Exodus 3:3-4, B21).
Ten keř hořel, aniž by shořel, protože v něm byl přítomen Bůh. Byla to viditelná ukázka Boží svatosti. Vskutku, kdekoli je přítomen, tam je svaté místo.
Nový Zákon nám říká, že jsme povoláni být svatí, „jako je svatý Bůh.“
Jedním takovým příkladem je vyprávění o Mojžíši u hořícího keře. Věřím, že tato příhoda je plná hluboké novozákonní pravdy na téma: svatost.
Zatímco byl Mojžíš sám na hoře Oreb a hlídal ovce svého tchána, náhle zaujal jeho pozornost podivný jev: Keř oslnivě hořel, a přece jej oheň nestrávil!
Mojžíš se rozhodl jít, aby se podíval zblízka, a jak přišel blíže, Bůh na něj z keře zavolal. „Řekl si tedy: Musím tam přece jít, abych viděl tu velikou podívanou – jak to, že ten keř neshoří! Když Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal na něj Bůh z prostředku keře“ (Exodus 3:3-4, B21).
Ten keř hořel, aniž by shořel, protože v něm byl přítomen Bůh. Byla to viditelná ukázka Boží svatosti. Vskutku, kdekoli je přítomen, tam je svaté místo.
Nový Zákon nám říká, že jsme povoláni být svatí, „jako je svatý Bůh.“
- „Ten, který vás povolal, je svatý – právě tak buďte svatí v celém svém životě i vy. Je přece psáno: Buďte svatí, neboť já jsem svatý“ (1. Petr 1:15-16, B21). Jinými slovy: „Je psáno, zaznamenáno, ustanoveno jednou a pro všechny: Máme být svatí jako je svatý náš Bůh.“
- „Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení“ (1. Tesalonickým 4:7, B21). Bůh nás nepovolal jenom ke spáse, nebo jenom do nebe, nebo jenom abychom získali jeho milost. Spíše jsou tyto věci přínosem našeho povolání, které zní: Buďte svatí, jako On je svatý.